Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 27 kandiduje Česká pirátská strana, jeho volebním lídrem je Marcel Kolaja. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Jaká je jedna nejdůležitější oblast, pokud je možné ji vygenerovat, které byste se chtěl případně v Evropském parlamentu věnovat?

Tyto volby rozhodnou o tom, jestli Evropa bude svobodný a liberální prostor ve světě, nebo jestli Evropu necháme oligarchům, nebo ji budou škrtit konzervativní síly, nebo nedej bože dojde k rozbití Evropy nacionalisty. Piráti představují čerstvou politickou sílu liberálního středu a budeme bojovat, co můžeme, za zachování svobody v Evropě. Představili jsme 20bodový program našich dvaceti priorit. Vytáhnout z toho jednu, která je úplně nejdůležitější, je poměrně těžké, poněvadž jsou vzájemně provázány, ale pokud tedy můžu něco zdůraznit, tak je to určitě boj proti daňovým rájům, proti únikům nadnárodních korporací do daňových rájů. Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, ale chceme také bojovat proti suchu, chceme jít příkladem v ochraně planety, méně zbytečného odpadu, méně fosilních paliv. Naše vize moderní Evropy je svobodná, informovaná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, a proto Evropa potřebuje Piráty.

Je mimochodem zajímavé, že svoboda se jako termín proplétá a protkává řadou různých programů různých politických stran. Co to konkrétně znamená pro vás? V čem by lidé měli zůstat svobodní? To je vaše heslo: Rozhodl jsem se kandidovat do Evropského parlamentu, protože si vážím svobody, kterou máme, a nechci o ni přijít. To stojí na vašich webových stránkách.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, že svobodu potřebujeme, aby nám panovala v prostoru fyzickém. To znamená volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, ale i osob. To, že můžeme cestovat do zahraničí, že tam můžeme studovat a pracovat, to, co nám evropská spolupráce přináší, je velmi důležité. Ale současně i svoboda na internetu, chceme internet bez cenzury a chceme jít přímo proti tlakům, které v současnosti v Evropském parlamentu představují konzervativní síly, jako jsme viděli například ve směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kdy byla de facto schválena cenzura na internetu.

To je velké téma, které bylo slyšet z úst Pirátů poměrně často v minulých měsících. Mě v tom případě zaujalo, že vy sám jste v úvodním slově ve studiu řekl, že nechcete evropský prostor přenechat oligarchům. Možná by právě příznivci této směrnice řekli, že proti oligarchizaci bojuje, že nechce nechat ovládnout svobodný internet velkými hráči, kteří ho deformují. Není to tak?

Měl jsem tím na mysli trochu něco jiného. Když se podíváme například do postkomunistických zemí, tak se nám tu rozvíjí takový nešvar, že si tady oligarchové ve vládě víceméně začínají dělat, co chtějí. Nicméně, co se týče té směrnice, chápu snahu Evropské komise omezit internetové giganty, jako je Google a Facebook, což je to, o čem mluvíte. Ale směrnice tímto směrem ve výsledku vůbec nejde, my naopak věříme, že bohužel podpoří tyto největší internetové giganty, a to z toho důvodu, že ony na ta opatření, aby je implementovaly, budou mít nejvíce prostředků, peněz, mají nejlepší právníky pro vyjednání například různých licencí se zpravodajskými servery, takže naopak malí a střední podnikatelé budou ti, kteří budou biti, a tyto internetové giganty to podpoří. Mluvil jsem o zavedení digitální daně, a to je ten způsob, kterým chceme bojovat proti těmto internetovým gigantům. To, že Google a Facebook mají miliony uživatelů v České republice, ale pramálo tady platí na daních, je skutečný problém. Vnímám snahu Evropské komise tyto giganty omezit, ale Komise a následně Evropský parlament s Radou se vydaly špatným směrem, poněvadž naopak způsobuje podpoření těchto gigantů, a ještě navíc omezení uživatelů, občanů Evropské unie.

Digitální daň na národní, nebo na nadnárodní, evropské úrovni?

Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, poněvadž zavedení na úrovni národní s sebou nese určité komplikace. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Česká republika není v Evropě úplně největší země. Pro takto velké nadnárodní korporace budou existovat možnosti, jak se vyhnout regulacím digitální daně na národní úrovni. To znamená, chceme regulaci na evropské úrovni, aby trh čítal zhruba půlmiliardu uživatelů, a pro korporace už potom bude velmi složité se tomu danění vyhnout, jako například tím, že budou obchodovat přes nějaké prostředníky, prodávat přes ně reklamu, což by v Česku mohly dělat a tím nenaplnit limit pro to, aby se na ně regulace vztahovala.

To sice může být pravda, ale tím byste na druhou stranu otevřel poměrně velké téma daňové harmonizace napříč Evropskou unií, ke kterému by se pak možná, někdo by namítl, vázalo i téma jednotných odvodů, jednotných minimálních mezd. Téma, které má evropská reprezentace na úřednické úrovni málokdy odvahu otevřít. Takže harmonizovat i tímto směrem?

Nevidím důvod, proč by zavedení digitální daně mělo jít ruku v ruce například se zavedením stejné minimální mzdy…

Spíše jde o daňovou harmonizaci jako celek. Pokud by byla jednotná digitální daň, tak by to možná otevřelo dveře i pro harmonizaci jiných, třeba přímých daní.

Skutečně tam nevidím toto zásadní spojení. Řešíme tu nějaký skutečný problém, že nadnárodní korporace nám tady nedaní a daní v daňových rájích. Ať už daní v daňových rájích, které jsou mimo Evropskou unii, nebo v daňových rájích, které jsou uvnitř Evropské unie. Je to reálný problém, který Evropská unie musí řešit, poněvadž pokud ho řešit nebude, tak tady budou občané státní rozpočty financovat ze svého, nadnárodní korporace si tady budou vydělávat miliardy, ale přitom nebudou přispívat daněmi do státního rozpočtu. To přece není Evropa, ve které chceme žít. Takže tato otázka je důležitá, myslím si, že je potřeba ji otevřít. V dnešním světě, ve kterém žijeme, je k tomu skutečně potřeba přistoupit zodpovědně a bavit se na evropské úrovni, jak tento problém řešit.

Jak jste spokojen s řešením otázky dvojí kvality potravin, které teď proběhlo na evropské úrovni, a případně jak vysoko stojí v žebříčku pirátských priorit?

Spokojen nejsem, poněvadž směrnice ve výsledku výjimkami, které tam jsou, legalizuje dvojí kvalitu potravin, takže toto téma musí být znovu otevřeno. Nabízí se řešení na evropské úrovni, je potřeba k nim přistoupit a řešit je. Je to jedna z našich velkých priorit, na začátku jsem je nejmenoval, abych se vešel do co nejkratšího času. Všiml jsem si, že víceméně všechny politické strany si to vzaly za své populární téma, ale myslím si, že jsou i jiná témata, která jsou důležitá, proto jsem jmenoval ta. Ale dvojí kvalita potravin je pro nás extrémně důležité téma, nejsme žádné smetiště Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...