Senát odmítl návrh Evropské komise na snížení emisí

Senát nepokládá klimatické cíle navržené Komisí zatím za reálné kvůli použitelným technologiím a s ohledem na potenciální dopady na konkurenceschopnost a sociální soudržnost. Senátoři upozorňovali na to, že příliš ambiciózní cíle, které by nezohledňovaly covidovou krizi nebo důsledky ruské agrese na Ukrajině, by mohly vést k přesunu průmyslové výroby z Evropy do třetích zemí s méně přísnými požadavky.

„S ohledem na současnou geopolitickou situaci a bez znalosti těchto dopadů se takto stanovený cíl stále jeví jako příliš ambiciózní a jeho dosažení jako obtížně realizovatelné,“ konstatovala horní komora ve stanovisku, které podpořilo 52 ze 63 přítomných senátorů.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být Unie takzvaně klimaticky neutrální do roku 2050. Zástupci Komise tvrdí, že přijetím cíle poskytne Unie jistotu investorům, inovacím, posílí průmysl a zvýší energetickou bezpečnost Evropy.

Senát dále ve středu doporučil vládě využít infrastrukturu mobilních operátorů pro digitalizaci trhu. Krok má snížit náklady a urychlit zavádění evropských digitálních nástrojů. Podmínkou ale musí být, že při zavádění budou zajištěny jednotné bezpečnostní standardy a ochrana osobních údajů.

„Hlavním cílem strategie (Evropské komise) je dosáhnout rozvoje vnitřního trhu a odstranění překážek bránících volnému pohybu zejména ve zboží a ve službách,“ řekl senátorům ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Zdůraznil, že vnitřní trh je zásadním přínosem pro tuzemské firmy, a může podpořit českou i evropskou konkurenceschopnost. Česká strana také podporuje odstranění překážek na trhu se službami a bude prosazovat snižování administrativní zátěže.

Jednotná metodika EU

Vláda by podle Senátu měla také prosazovat vznik jednotné metodiky EU pro podporu malých a středních podniků včetně start-upů. Metodika má vycházet z dobré praxe v jiných členských státech.

Součástí senátního usnesení je doporučení vládě, aby při ochraně trhu před nebezpečným dovozem ze třetích zemí, a to hlavně v případě elektronického obchodu, prosazovala osvědčené postupy, které využívají i třetí země. Jde například o registraci dovozců, sjednocení certifikačních a kontrolních postupů nebo propojení celních databází s databázemi nebezpečných výrobků.

Evropská komise v dokumentu uvádí mimo jiné, že evropský trh je s hrubým domácím produktem 18 bilionů eur (asi 437 bilionů korun) druhou největší ekonomikou světa, představuje téměř 18 procent světové ekonomiky a sdružuje 450 milionů spotřebitelů a 26 milionů společností.

Výroční zpráva o činnosti ČT

Senát projednal rovněž výroční zprávu o činnosti České televize za loňský rok. Místopředsedkyni horní komory Jitku Seitlovou (KDU-ČSL) zajímal postoj Rady ČT k aktuální senátní iniciativě, podle níž by hospodaření veřejnoprávní televize a rozhlasu mohl prověřovat Nejvyšší kontrolní úřad. Předseda Rady ČT Karel Novák uvedl, že by možnost takové kontroly uvítal.

Senát znepokojilo, že ČT podle něj nyní upustila od vymáhání škody po některých televizních radních za nezákonné odvolání dozorčí komise rady tohoto veřejnoprávního média. Horní komora doporučila České televizi, aby ohledně škody postupovala s péčí řádného hospodáře. Novák však senátorům řekl, že televize nic nezastavila a předžalobní výzva trvá.

Senátory čeká ve středu i diskuse o návrhu z Evropské unie, kterým se stanoví rámec klimatické neutrality. Sedmadvacítka si totiž už dříve stanovila ambici, aby se do roku 2050 stala dekarbonizovanou ekonomikou.

Původně se mohl Senát zabývat například také návrhy Evropské komise o prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků do března 2027. Senátní výbory pro záležitosti EU a pro zahraničí a bezpečnost ale návrhy pouze vzaly na vědomí bez toho, aby předložily horní komoře přijmout nějaká doporučení.