Senátem prošla školská novela. Nová pravidla pro platy učitelů pedagogové kritizují

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48 204 korun. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů odpovídal podle propočtů ministerstva školství 113 procentům průměrné mzdy v ČR. Průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 45 259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta. 

Místopředseda senátního klubu ODS a TOP 09 Jan Grulich avizoval, že by mohl předložit pozměňovací návrh, který by v souladu s původní vládní předlohou místo 130 procent stanovil, že na platy pedagogů bude vždy vyčleněn nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku za předminulý rok.

Bek doporučoval Senátu novelu schválit, a to navzdory nejasnostem kolem způsobu výpočtu. Podrobnosti chce dohodnout se školskými odbory, s nimiž se má sejít za deset dní, jak řekl členům horní parlamentní komory.

„Senátem schválený zákon o pedagogických pracovních posiluje roli ředitele školy, otevírá učitelskou profesi širšímu okruhu zájemců a ukotvuje adaptační období pro nové učitele. Vnesl také více záruk do zajišťování prostředků pro platy učitelů a učitelek,“ uvedl na Twitteru Bek. 

Pro novely hlasovalo 40 ze 62 přítomných senátorů, proti byli jen Roman Kraus a Tomáš Fiala z klubu ODS a TOP 09 spolu s Danielou Kovářovou (nezávislá). Požadavek Senátu k ministerstvu podpořilo 38 z 58 přítomných členů horní parlamentní komory. 

Podle senátora Michaela Canova (SLK) bude nutné vycházet z letošní prognózy výše průměrné mzdy v příštím roce. „Nepůjde to jinak než predikcí v daném kalendářním roce,“ prohlásil Canov. Bek stejně jako pří úterním projednávání ve školském výboru upozornil na to, že prognózy vývoje platů se s ohledem na inflaci už loni každého čtvrt roku „poměrně výrazně lišily“. Vždycky bude možné podle ministra zpochybňovat, které prognózy jsou správné, zda státních nebo nezávislých institucí. „Jsem zastáncem zvyšování platů učitelů a musím udělat vše pro to, aby se to stalo,“ řekl ministr.

Senátor TOP 09 Tomáš Třetina namítl, že učitelské platy by neměly být předmětem dohadování. Navrhl proto, aby platy pedagogů pro příští rok byly v rozpočtu stanoveny v souladu s původním vládním návrhem na 1,404násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za loňský rok. Původní vládní návrh počítal s tím, že se toto navýšení bude týkat všech pedagogických pracovníků včetně učitelských asistentů nebo školních psychologů, koaliční poslanci jej zúžili jen na učitele.

Novela školského zákona má také umožnit, aby odborně vzdělaní vysokoškoláci mohli učit předměty podle své profese po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách. Změna je reakcí na nedostatek učitelů zejména přírodovědných oborů. Značnou část debaty zabral spor o to, zda školské logopedy nepřejmenovat na „speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči“, aby si je veřejnost nepletla s klinickými logopedy, tedy zdravotnickou profesí. O přejmenování neúspěšně usilovali hlavně zástupci lékařů z řad senátorů.

Tresty za převaděčství

Senát ve čtvrtek také schválil novelu, která má zpřísnit tresty za převaděčství a zavést evidenci aut ukrajinských uprchlíků kvůli účinnějšímu postihu jejich přestupků. Senátoři o tom rozhodli navzdory námitkám senátního ústavně-právního výboru, který byl proti uzákonění požadavku posuzovat žádosti o azyl mimo jiné kvůli pronásledování z důvodu genderové identity. Novelu nyní posoudí prezident.

Novela má kvůli směrnici EU stanovit, že žádost cizince o mezinárodní ochranu kvůli pronásledování za příslušnost k určité sociální skupině musí úřady posoudit „z hlediska pohlaví žadatele nebo jeho genderové identity“. Senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 namítala, že genderová identita zatím není v českém právu definována. Senátor Zdeněk Hraba ze stejné frakce upozornil na to, že pod náboženství má patřit podle novely jakákoli forma osobního nebo společenského chování.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k tomu uvedl, že „samotná existence příslušnosti k sociální skupině nestačí k udělení azylu“ a že aplikační praxe ministerstva se měnit nebude. Doplnění zákona v tomto směru označil za „ryze formální věc“. Ministr připomenul, že Evropská komise kvůli absenci výčtu zahájila proti Česku řízení už v roce 2019 a hrozí podáním žaloby. Česko by tak muselo zaplatit pokutu až kolem sto milionů korun.

Novela zakotví až osmiletý trest vězení převaděčům, kteří při pašování migrantů vystaví větší počet osob nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Vyšším počtem se podle dřívějších soudních rozhodnutí míní alespoň sedm lidí. Skutkové podstaty se nebudou týkat jen migrace do Česka, ale také do jiných členských států EU.

Předloha má také zavést evidenci aut ukrajinských uprchlíků. S neregistrovanými vozidly by od ledna jezdili pod hrozbou pokuty až 30 tisíc korun. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) minulý měsíc informovala, že podle jejího odhadu v Česku jezdí 38 tisíc ukrajinských aut, z nichž čtyři tisíce není pojištěno.

Nově mají podle vládní předlohy hrozit až dva roky vězení cizincům, kteří by nerespektovali rozhodnutí o vyhoštění. V návaznosti na unijní předpisy bude zákon doplněn o pasáž ukládající českým orgánům vynucovat rozhodnutí o povinnosti cizince opustit unijní prostor, i pokud by to nařídil úřad jiné členské země EU.  

Ochrana oznamovatelů protiprávního jednání

Senátoři ve čtvrtek rovněž umožnili přijetí zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se má týkat nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně sto tisíc korun.

Horní komora zákon sice neschválila, ale ani neodmítla a neupravila. Dostane ho tak k posouzení prezident uplynutím měsíční lhůty, kterou Senát na projednávání zákonů má, a která končí shodou okolností čtvrtečním dnem.

Ochrana se podle zákona nemá týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.