Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Zatímco první čtení rozpočtu zabralo poslancům čtrnáct hodin a druhé čtení trvalo dvanáct hodin, závěrečné kolo trvalo asi 9,5 hodiny. Po přijetí státního rozpočtu bude moci skončit provizorium. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude.

Příjmy se meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard korun. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun.

Sněmovna při schvalování podpořila pouze koaliční pozměňovací návrhy, o nichž již dříve premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že je koalice podpoří. Dolní komora tak přidala 800 milionů korun Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury a 120 milionů korun na zdravotně humanitární program Medevac.

Uspěl i návrh přidat padesát milionů korun na podporu organizací pracujících s mládeží. Přidat peníze těmto organizacím chtěla i opozice, ale její návrhy neuspěly. Dolní komora schválila i samostatný Babišův návrh, který přidává sto milionů korun na protidrogovou politiku.

Schválený návrh ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) přidává padesát milionů korun na podpůrná opatření podle zákona o podpoře bydlení. Naproti tomu neuspěly opoziční návrhy přidat peníze armádě, na kulturu nebo například na lůžkovou péči.

Po schválení státního rozpočtu zákonodárci schvalovali také rozpočty mimorozpočtových fondů. Například rozhodli o penězích pro Státní fond dopravní infrastruktury, který má mít asi 169 miliard korun. Státní fond audiovize (SFA) bude letos hospodařit s příjmy 2,4 miliardy korun a výdaji 2,07 miliardy korun. Na filmové pobídky půjde 1,55 miliardy korun. Státní fond podpory investic by měl letos hospodařit s příjmy 3,28 miliardy korun a výdaji o dvě stě milionů korun nižšími.

Státní zemědělský intervenční fond má mít zhruba 45,3 miliardy korun. Zemědělci pak mají letos dostat na národních dotacích čtyři miliardy korun, meziročně o 250 milionů korun více. Fond životního prostředí bude hospodařit s obdobným rozpočtem jako loni, letošní příjmy a výdaje budou 45,64 miliardy korun.

„Bezpečnost se nedá ufinancovat z výmluv“

Opozice návrh rozpočtu podrobila kritice. Někteří představitelé opozice o rozpočtu hovořili ještě před schválením pořadu jednacího dne. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib ve svém vystoupení navržený rozpočet kritizoval. „Za mě je nejhorší to, že rozpočet ani přes rekordní deficit neřeší nejpalčivější problémy, které trápí lidi v naší zemi. Jako je třeba bydlení, nedostatečná podpora rodin nebo obavy lidí o jejich bezpečnost,“ sdělil s tím, že rozpočet podle něj neodráží ani priority vlády. Po Hřibovi vystoupila předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová, která mluvila mimo jiné o důležitosti kultury a občanské společnosti.

Předseda ODS Martin Kupka hovořil o „rozpočtovém rodeu“. Návrh podle něj „fakticky rozkládá odpovědné hospodaření Česka“. Kupka rovněž kabinet vyzval k navýšení výdajů na obranu. „Abychom dokázali nejen splnit základní číselnou hodnotu, ale především, abychom dokázali naplnit naše úkoly, které jako spojenci máme,“ zdůraznil. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je rozpočet v předložené podobě špatně a neměl by být přijat. Argumenty vlády označil za tuny výmluv. ANO podle něj před volbami lhalo, když slibovalo připravený a lepší rozpočet.

Snížení výdajů na obranu kritizoval i předseda lidovců Marek Výborný, podle něhož je tento krok kabinetu „trestuhodný“. Avizoval, že KDU-ČSL návrh rozpočtu nepodpoří. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, který vystoupil s přednostním právem, až během projednávání rozpočtu zdůraznil, že „bezpečnost státu se nedá ufinancovat z politických výmluv“.

„Vláda věděla, že návrh (rozpočtu) nesplňuje zákonná pravidla, a přesto jej předložila,“ sdělil předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Vládní zákonodárci podle něho v únoru schválili protizákonný schodek, a porušili tím ústavní slib poslance. Pokud sněmovna státní rozpočet vědomě schválí, situace se bude podle Jakoba opakovat.

Poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN) ve svém vystoupení podobně jako další zástupci opozice kritizovala navrženou výši schodku. Návrh je podle ní v rozporu se zákonem. „Nacházíme se v momentě, kdy se konečně ukáže, zda tato vláda naslouchá odborným argumentům, nebo zda převáží politický marketing a krátkozraké projídání budoucnosti,“ zdůraznila. Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová sdělila, že kabinet předloženým návrhem ukazuje svou nekompetentnost.

Podle Schillerové je návrh pravdivý a realistický

S přednostním právem vystoupila i Schillerová, která poslance naopak požádala o podporu a schválení rozpočtu. „Tato země potřebuje ukončit rozpočtové provizorium“, dodala. Kriticky se také vyjádřila k bývalé vládě Petra Fialy (ODS), jejíž návrh rozpočtu označila za „nereálný“.

V souvislosti s minulým kabinetem okomentovala i nyní navrhovaný schodek ve výši 310 miliard. „Chci zdůraznit, že i tento deficit je z velké části důsledkem rozhodnutí a hospodaření bývalé vlády,“ prohlásila s tím, že současný návrh úplný, pravdivý, realistický a neskrývá skutečný stav veřejných financí.

„Já si za tím rozpočtem stojím. Bylo to maximum možného, co jsme byli schopni na podvozku rozpočtu bývalé vlády zvládnout,“ řekla později ministryně financí novinářům. Rozpočet podle ní umožní rekordní investice i výdaje na obranu, škrty v provozních výdajích, nižší odvody pro podnikatele, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo levnější elektřinu.

Podobně jako Schillerová hovořil i místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). „Jsem rád, že ministryni financí šlo o to, aby to byl naplnitelný rozpočet,“ sdělil. Zopakoval, že návrh nynější vlády má „původní podvozek“, a vysvětlil to tím, že koalice nemohla změnit jeho povinné výdaje, protože nemohla stihnout od prosince změnit klíčové zákony. „Těžko vám umíme vyjít vstříc,“ řekl k opozičním výhradám.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v reakci na opoziční kritiku rozpočtu svého úřadu na plénu řekl, že situace není jednoduchá a šetřit musí každý resort. „Já tady chci jasně slíbit, jak financování kultury doplním,“ zdůraznil s tím, že to udělá pomocí nespotřebovaných výdajů z minulých let.

Po ukončení rozpravy znovu vystoupila Schillerová a ocenila, že projevy, které zazněly, byly převážně věcné a slušné. Souhlasí prý s tím, že by si představovala nižší schodek. Kabinet podle ní pracuje na tom, aby dal veřejné finance do pořádku. Zároveň ale kritizovala předchozí vládu, která podle ní nynějšímu kabinetu předala strukturálně podfinancovaný stát. Zopakovala, že rozpočet na letošní rok, který bývalý kabinet připravil, nebyl reálný. Ohradila se i proti kritice k výdajům na obranu. „Srovnávací základna je rok 2025 a oproti loňsku výdaje na obranu zvyšujeme,“ prohlásila. Proti některým jejím výrokům se následně ohradili Kupka a Skopeček.

Pavel bude rozpočet řešit s Babišem i Schillerovou

Počátkem příštího týdne bude o rozpočtu jednat prezident Pavel s ministryní financí Schillerovou a premiérem Babišem. Chce je upozornit na problémy rozpočtu.

Hlava státu už dříve avizovala, že rozpočet nebude vetovat, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Současně prezident oznámil, že před svým finálním rozhodnutím bude právě ještě mluvit se Schillerovou a Babišem. Před pondělním odletem na státní návštěvu Lotyšska Pavel řekl, že s ministryní se setká v pondělí 16. března a s premiérem o den později. Podle místopředsedy sněmovny Skopečka by se prezident mohl k předloze vyjádřit tak, že by ji nepodepsal. Zákon by pak i bez podpisu vešel v platnost.

Že je návrh rozpočtu v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, konstatovala již dříve Národní rozpočtová rada (NRR). Zdůvodnila to tím, že překračuje nejvyšší možný schodek. Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout maximálně 247 miliard korun. Ministryně financí porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti opakovaně odmítla.