Sněmovna podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku

Nahrávám video

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.

Předlohu, která upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním, dostaly k posouzení výbory pro životní prostředí, hospodářský a bezpečnostní. Opozici se nepovedlo novelu vrátit vládě k přepracování.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ke kritice odpůrců parku uvedl, že změna „nijak zvlášť neovlivní život místních obyvatel“ a že obce tím získají snazší přístup k evropským a národním dotacím. Podle ministra vyhlášení parku nebude znamenat omezení vstupu do lesů a sběr lesních plodů. Hladík podotkl, že 99 procent pozemků v parku je ve vlastnictví státu a že na jeho území není ani jedna obec nebo zastavěné území.

Správa budoucího parku má podle mluvčí ministerstva Lenky Hanákové sídlit od poloviny letošního roku v Berouně, samotný park by měl oficiálně fungovat od počátku příštího roku. „Podle návrhu by mělo k vyhlášení parku dojít 1. 1. 2026, přičemž zřízení Správy NP Křivoklátsko je plánováno na 1. 7. 2025,“ sdělila mluvčí.

Členka výborů pro životní prostředí a pro hospodářství Berenika Peštová (ANO) poukázala na to, že nesouhlas s předlohou dala i Hospodářská komora mimo jiné kvůli podmínkám kácení dřevin při stavebních činnostech. Snahu změnit Křivoklátsko na národní park označila členka výborů pro životní prostředí a zdravotnictví Karla Maříková (SPD) za „projev absolutní mocenské arogance a centralismu vlády“.

Podle ní jsou z 29 obcí v oblasti pro zřízení národního parku pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. „Národní park se nemá vnucovat regionům z Prahy,“ přidal se exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Předseda zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) podotkl, že i proti nynějším pravidlům šumavského národního parku byly tamní obce. Ministr Hladík podotkl, že park má zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba sedmnáct procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.

Námitky obcí

Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů. Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů.

Soudy ještě řeší námitky obcí, které se záměrem parku nesouhlasí. Rozsudky by podle poslanců ANO mohly ovlivnit podobu novely. Obávají se, že vyhlášení národního parku, které podporují ekologické organizace včetně hnutí Duha, umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny a že vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy.

Starostové ze Svazku obcí Křivoklátska dál kritizují způsob prosazování vzniku národního parku. Podle nich ti politici, kteří si vznik přejí, málo zohledňují jejich názor a stav ještě neukončeného úředního procesu. Předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová říká, že příroda na Křivoklátsku je především výsledkem činností lesníků mnoha generací a původních je jen několik procent porostů, návrh proto nesplňuje podmínky pro vyhlášení národního parku.

Naopak hnutí Duha uvedlo, že sněmovna vyšla vstříc desetitisícům lidí, kteří dlouhodobě usilují o rozšíření ochrany divoké přírody. „Přírodní hodnoty Křivoklátska patří mezi nejcennější v celé republice a je nesporné, že si zaslouží důslednou ochranu. O vyhlášení národního parku se diskutuje už desítky let. Nyní nastává příležitost konečně proměnit slova v činy,“ uvedl za hnutí Jaromír Bláha.

Vysoká návštěvnost

Řada starostů v oblasti ale dlouhodobě upozorňuje také na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti a vyhlášení parku by ji mohlo ještě zvýšit. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí, Hladík jejich názor ignoruje, prohlásila velmi zvýšeným hlasem Maříková. „Máte to v paži,“ prohlásila poslankyně, podle níž jí ministr nevhodně vstupoval poznámkami do jejího vystoupení. Stěžovala si také na to, že jí Olga Richterová (Piráti) jako předsedající schůze kvůli velmi hlasitému projevu vypnula mikrofon. Maříkové se zastaly poslankyně ANO.

V Česku nyní existují čtyři národní parky, Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.

Novela zavádí také změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. „Nebudeme chránit mravence, ale mraveniště,“ doplnil k tomu Hladík. Novela zavádí také novou kategorizaci odrážející míru ochrany. Novela má zlepšit ochranu stromů a zeleně ve městech a ve volné krajině, jejichž kácení bude možné zpoplatnit nebo uložit náhradní výsadbu. Norma ukládá rovněž zajistit protipožární předěly a požární nádrže v návaznosti na požár v parku České Švýcarsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 8 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 9 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.