Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci

Nahrávám video

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Historik Michal Stehlík popsal, že 15. března 1939 se lidé probouzí do šoku z toho, že něco končí. „Na druhou stranu už 166 dní je tady druhá republika, kdy ten největší šok je možná Mnichov a tohle už je možná takové zaklapnutí frustrace, která tady fungovala, takže není to úplně dobrá atmosféra z hlediska toho, jak vnímáte svoji budoucnost,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 historik.

„Máme před očima pořád fotky lidí se zaťatými pěstmi nebo plačící, dívající se na ty německé kolony, ale zase tady byla spousta lidí, která se probudila do radostného rána. Spousta lidí, kteří to přivítali – čeští fašisté, čeští Němci, moravští Němci,“ upozornil spisovatel a nakladatel Jiří Padevět.

Například podpora pražských Němců byla podle Stehlíka ve veřejném prostoru viditelná. „Oni po těch dvaceti letech měli pocit, teď jsme vyhráli my a před dvaceti lety jsme se ocitli ve státě, ve kterém jsme nechtěli být, a teď zase vy jste ve státě, který bude náš,“ zmínil.

Brněnští Němci byli podle Padevěta ještě rychlejší. Dodal, že už 14. března obsadili policejní ředitelství a důležité budovy a už jen vyčkávali, kdy přijde Wehrmacht.

Nacisté občany rozdělili do několika skupin a omezili jim základní práva. Když lidé potřebovali základní potraviny a šaty, museli k tomu využít společně peníze a potravinové lístky. „To je ten systém, který je vázaný, musíte mít peníze a zároveň nárok na to si to koupit, těch věcí na volném trhu se vlastně pohybuje velmi málo, vydávají se knihy a kupují se noviny. A pokud chcete kouřit tabák, to vám ten stát nějak váže, a když chcete jezdit, tak vůbec nemáte šanci, protože benzin si vůbec nekoupíte,“ popsal Stehlík.

Nejvíce omezení dopadala na židovskou a romskou populaci. „Byla odsouzena, aniž by to na začátku tušila, k totální likvidaci,“ poznamenal Padevět. V této souvislosti zmínil, že někteří se už 15. března připojili k odboji, jiní zase vyčkávali, jak to dopadne, a další strategií byla kolaborace.

Nahrávám video

Český průmysl hraje významnou roli

Český průmysl byl pro nacistickou říši obrovskou kořistí. „Do závodů chodili pověření úředníci a tam se dohadovalo, jakým způsobem se bude dál průmysl vyvíjet, protože účelem nebylo průmysl zlikvidovat, ale maximálně ho využít,“ upozornil historik Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu v Praze. Změnit výrobu ale nebylo podle něj jednoduché, protože přechod na nové technologie vyžadoval čas, a trvalo to zhruba dva roky.

„Docházelo i k exportu zbraní, protože Němci vyzbrojovali nové spojence, ale taky se exportovalo do Velké Británie,“ zmínil historik a vysvětlil, že Německo v té době bylo nesoběstačné a závislé v některých komoditách na dovozu, a proto potřebovalo peníze. Během Protektorátu tak Němci v závodech vyráběli hlavně vše pro válečné účely, lehký průmysl zůstával v útlumu, doplnil Láník.

Zničení Československa plánoval Hitler dlouho

Podle historika a archiváře z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Jana Dobeše plánoval Hitler zničení Československa dlouho a měl tento krok na jednom z předních míst. „Poté, co se stalo v Mnichově na podzim 1938 a poté, co bylo Československo okleštěno, tak myslím, že pro každého, kdo si dokázal věci srovnat, bylo zřejmé, že o osudu Československa, toho zbytku, je rozhodnuto, a bylo otázkou, kdy k tomu konci dojde,“ sdělil v pořadu Interview ČT24.

Nahrávám video

Dobeš se také domnívá, že by západní velmoci a státy, které garantovaly v Mnichově samostatnost zbytku Československa, musely jednat jinak, ale dnes je zřejmé, že k tomu ochotny nebyly. Rovněž podle něj platí, že Němci nemají dnes potřebu svou historii tajit.

„Připojení Sudet byl požadavek, který vznášela sudetoněmecká politická reprezentace už řadu let před rokem 1938, ale v zásadě dneska víme, že od jisté doby šlo jednoznačně o připojení Sudet. „Zároveň z hlediska mezinárodní politiky nebylo jednoduché a nebylo by pro Německo výhodné, kdyby začalo vyhlašovat požadavky na obsazení celého Československa. Z hlediska německé taktiky bylo výhodnější postupovat tímto způsobem, jakoby postupně,“ popsal historik.

Připojení Sudet k Německu bylo podle Dobeše do značné míry logické, protože většina obyvatelstva si v roce 1938 připojení k Německu přála.

Připomněl také, že existuje řada filmových záběrů, kde davy lidí vítají v Sudetech německé vojáky. „V tu chvíli to bylo velké nadšení, postupně ale na sudetské Němce mělo čekat i jisté zklamaní, jejich ambice se tak úplně nenaplnily, protože hodně Němců z Říše obsadilo jejich funkce. Zůstalo tam poměrně hodně Čechů, což jim nepřinášelo radost a požadovali, aby odcházeli. Pak přišla válka a dopadla na ně povinnost rukovat a mnoho rodin sudetských Němců dostalo zprávu o úmrtí svých blízkých,“ vysvětloval Dobeš.

Dokumenty podle něj také ukazují, že ani během války sudetští Němci nezměnili své smýšlení a nelitovali toho, že usilovali o připojení k Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.