Správný čas pro mírová jednání ještě není, válka nesmí skončit na úkor napadeného, míní experti

Nahrávám video

Politici z různých stran se ohledně ruské války proti Ukrajině zpravidla shodují v tom, že chtějí mír, liší se ale v názorech na to, jak k němu dojít. Pro mírová jednání ještě nenastal správný čas, uvedl v Událostech, komentářích Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu podotkl, že válka nesmí skončit na úkor napadeného. Připomněl také, že Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a rozumí jen síle.

„Dříve či později se bude muset jednat o míru, to si přejí všichni, kdo rozumně, racionálně uvažují. Jde ale o to, kdy začít jednat o míru,“ konstatoval Bříza. Správný čas podle něj pro Ukrajinu ani pro Západ ještě nenastal, neboť s Ruskem se nedá jednat ve chvíli, když má pocit, že vítězí.

„A v této situaci teď jsme. To znamená, že podmínky Ruska by byly pro Ukrajinu, ale i pro celý západní svět, neakceptovatelné. Ty podmínky by nyní vypadaly tak, že nejenom, že by si Rusko chtělo nechat území, která dobylo a která okupuje, což by se za určitých okolností ještě mohlo zdát relevantní. Ale problém by byl v tom, že by trvalo i na neutralizaci Ukrajiny. A to by znamenalo, že se připraví na nový konflikt a zbytek Ukrajiny prostě a jednoduše nenechá dožít,“ vysvětlil expert.

Povolení Západu používat jeho zbraně i na území Ruska podle Břízy může situaci ovlivnit, ale jediný takový krok nezmění celou válku. To dokáže až kombinace různých takových prvků či zbraňových systémů včetně právě povolení cílit západními zbraněmi na konkrétní území.

Ukazuje to podle něj i případ okupovaného Krymu, kde Ukrajinci kromě svých zbraní útočí i západními raketami dlouhého doletu a odkud Rusové nakonec stáhli své loďstvo. „Odedávna Černomořská flotila sídlila v Sevastopolu, poslední rok a půl tam už nesídlí. Byla nucena opustit Krym jako takový a sídlí potupně v Novorossijsku na Kubáni, na ruském integrálním území.“

„Když tu paralelu aplikujeme například na (ruskou Bělgorodskou) oblast, která hraničí s Charkovskou oblastí, či na jiné oblasti vnitrozemského Ruska nedaleko od hranice, tak ten efekt by byl zásadní. Protože když budete moci cílit na logistická a velitelská centra, tak samozřejmě docílíte toho, co chcete. Rusko prostě a jednoduše nebude schopné tak tlačit jako teď,“ dodal Bříza.

Historik: Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost, rozumí jen síle

Plachý vzpomněl na konflikty z minulosti, kdy aktéři dospěli k míru, aniž by byl jeden z nich poražen. „Třeba válka Iráku s Íránem, která po osmi letech skončila v podstatě patem, kdy obě strany byly natolik vyčerpané, že nebyly schopné v té válce pokračovat. Nicméně rozhodně si nemyslím, že tohle by měl být případ současného konfliktu na Ukrajině,“ upozornil v souvislosti s ruskou agresí.

Špatným řešením by bylo také ukončení války na úkor toho, kdo byl napaden, řekl v reakci na varování před řešením současné situace způsobem podobným mnichovské dohodě, což je přirovnání, které se často objevuje.

Sám by použil jinou paralelu. „A to, že za druhé světové války se spojenecké velmoci shodly na tom, že agresor, tedy nacistické Německo a jeho spojenci, musejí být poraženi, (a tedy) že nikdo z nich nebude jednat separátně o míru, nikdo ho neuzavře až do chvíle, kdy budou nacismus, Hitler a Německo zničeni.“

Podle Plachého pro Rusko „beze zbytku“ platí, že když se agresorovi ustoupí, tak jeho imperiální chutě ještě vzrostou. „Pokud se podíváme třeba na dějiny studené války, tak když Západ byl nekompromisní a trval na svých stanoviscích, Sovětský svaz většinou nakonec couvl. Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a podle toho se také chovají. Pokud se podíváme do dějin nedávných i dějin starších, tak jediné, čemu vlastně rozumějí, je stanovisko síly,“ uzavřel historik.

Celá debata je k dispozici ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 42 mminutami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračuje. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejtepleji bylo ve Strážnici na Hodonínsku. Teplotní rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle meteorologů mělo být ještě tepleji.
16:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 5 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
10:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 7 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.