Správný čas pro mírová jednání ještě není, válka nesmí skončit na úkor napadeného, míní experti

Nahrávám video

Politici z různých stran se ohledně ruské války proti Ukrajině zpravidla shodují v tom, že chtějí mír, liší se ale v názorech na to, jak k němu dojít. Pro mírová jednání ještě nenastal správný čas, uvedl v Událostech, komentářích Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu podotkl, že válka nesmí skončit na úkor napadeného. Připomněl také, že Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a rozumí jen síle.

„Dříve či později se bude muset jednat o míru, to si přejí všichni, kdo rozumně, racionálně uvažují. Jde ale o to, kdy začít jednat o míru,“ konstatoval Bříza. Správný čas podle něj pro Ukrajinu ani pro Západ ještě nenastal, neboť s Ruskem se nedá jednat ve chvíli, když má pocit, že vítězí.

„A v této situaci teď jsme. To znamená, že podmínky Ruska by byly pro Ukrajinu, ale i pro celý západní svět, neakceptovatelné. Ty podmínky by nyní vypadaly tak, že nejenom, že by si Rusko chtělo nechat území, která dobylo a která okupuje, což by se za určitých okolností ještě mohlo zdát relevantní. Ale problém by byl v tom, že by trvalo i na neutralizaci Ukrajiny. A to by znamenalo, že se připraví na nový konflikt a zbytek Ukrajiny prostě a jednoduše nenechá dožít,“ vysvětlil expert.

Povolení Západu používat jeho zbraně i na území Ruska podle Břízy může situaci ovlivnit, ale jediný takový krok nezmění celou válku. To dokáže až kombinace různých takových prvků či zbraňových systémů včetně právě povolení cílit západními zbraněmi na konkrétní území.

Ukazuje to podle něj i případ okupovaného Krymu, kde Ukrajinci kromě svých zbraní útočí i západními raketami dlouhého doletu a odkud Rusové nakonec stáhli své loďstvo. „Odedávna Černomořská flotila sídlila v Sevastopolu, poslední rok a půl tam už nesídlí. Byla nucena opustit Krym jako takový a sídlí potupně v Novorossijsku na Kubáni, na ruském integrálním území.“

„Když tu paralelu aplikujeme například na (ruskou Bělgorodskou) oblast, která hraničí s Charkovskou oblastí, či na jiné oblasti vnitrozemského Ruska nedaleko od hranice, tak ten efekt by byl zásadní. Protože když budete moci cílit na logistická a velitelská centra, tak samozřejmě docílíte toho, co chcete. Rusko prostě a jednoduše nebude schopné tak tlačit jako teď,“ dodal Bříza.

Historik: Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost, rozumí jen síle

Plachý vzpomněl na konflikty z minulosti, kdy aktéři dospěli k míru, aniž by byl jeden z nich poražen. „Třeba válka Iráku s Íránem, která po osmi letech skončila v podstatě patem, kdy obě strany byly natolik vyčerpané, že nebyly schopné v té válce pokračovat. Nicméně rozhodně si nemyslím, že tohle by měl být případ současného konfliktu na Ukrajině,“ upozornil v souvislosti s ruskou agresí.

Špatným řešením by bylo také ukončení války na úkor toho, kdo byl napaden, řekl v reakci na varování před řešením současné situace způsobem podobným mnichovské dohodě, což je přirovnání, které se často objevuje.

Sám by použil jinou paralelu. „A to, že za druhé světové války se spojenecké velmoci shodly na tom, že agresor, tedy nacistické Německo a jeho spojenci, musejí být poraženi, (a tedy) že nikdo z nich nebude jednat separátně o míru, nikdo ho neuzavře až do chvíle, kdy budou nacismus, Hitler a Německo zničeni.“

Podle Plachého pro Rusko „beze zbytku“ platí, že když se agresorovi ustoupí, tak jeho imperiální chutě ještě vzrostou. „Pokud se podíváme třeba na dějiny studené války, tak když Západ byl nekompromisní a trval na svých stanoviscích, Sovětský svaz většinou nakonec couvl. Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a podle toho se také chovají. Pokud se podíváme do dějin nedávných i dějin starších, tak jediné, čemu vlastně rozumějí, je stanovisko síly,“ uzavřel historik.

Celá debata je k dispozici ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...