Stanjura chce zrušit mimořádnou daň o rok dříve, lidovci jsou proti

Vládní koalice v listopadu roku 2022 prosadila ve sněmovně novou daň z neočekávaných zisků, kterou od ledna 2023 platí energetické firmy či banky. Měla platit tři roky, teď ministr prosazuje její zkrácení o rok.

Podmínkou je, že stát na této dani vybere letošních plánovaných sedmnáct miliard. V tom případě by totiž kabinet v součtu s loňskými mimořádnými příjmy ve výši 64 a půl miliardy pokryl energetickou pomoc firmám i domácnostem v roce 2023.

„Ideální je, aby mimořádné výdaje a mimořádné příjmy byly rozpočtově neutrální. Pak bychom mohli přistoupit ke zrušení windfall tax na rok 2025,“ poznamenal Stanjura.

Ještě v roce 2025 přitom chtěla vláda z mimořádných zisků vybrat do rozpočtu deset miliard. A i proto s plánem ministra financí nesouhlasí lidovci. „Je vidět na cenách energií, že firmy stále realizují nadměrné zisky, a pokud jsou tu nadměrné zisky, je tady důvod, aby tato daň existovala,“ upozornil místopředseda poslaneckého klubu lidovců Michael Kohajda.

„Samozřejmě každá daň, kterou zrušíme, tak znamená, že se o ty peníze zadlužíme,“ domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

Podstatně vstřícnější je naopak ke Stanjurovu plánu hnutí STAN. „Debata na rok 2025, kterou dokončíme ve chvíli, kdy to bude stále předvídatelné, je pro nás určitě otevřená a budeme vycházet z aktuálních čísel,“ poznamenal ministr vnitra a předseda Starostů Vít Rakušan.

Příjmy potřebujete, vzkazuje Schillerová

Opoziční poslanecké kluby při hlasování ve sněmovně zavedení daně z mimořádných zisků pro energetické firmy či banky nepodpořily. Třeba hnutí ANO teď ale vládní koalici radí, aby účinnost daně nezkracovala. „Jestli vybere, tak ať je rád a neruší příjmy. Já si myslím, že je potřebuje,“ reagovala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Přesnější odhad letošního výběru daně z mimořádných zisků bude mít ministr financí hotový v létě.