Třetí osoby se nadále musejí registrovat pro vedení kampaní. Politická soutěž bez pravidel není myslitelná, rozhodl soud

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Podle Filipa je právní úprava pokusem o zajištění toho, aby strany či kandidáti neobcházeli prostřednictvím třetích osob limity rozpočtů na kampaně. Politická soutěž bez jasných pravidel a omezení není v demokratickém právním státě myslitelná, stojí v nálezu. Jinak by prý volby vyhrávaly peníze a schopnost zaplnit díky nim média i veškerý prostor „pro život“ konkrétními propagačními a agitačními materiály takovou měrou, že se volič – slovy nálezu ÚS – „bojí otevřít i konzervu“.

„Je často jednodušší přesvědčit voliče jednoduchými, bezobsažnými a zkratkovitými slogany, které jsou však marketingově dobře zacílené a masivně šířené, k čemuž je však podle ÚS vždy nutné značné finanční zázemí,“ uvedl Filip v nálezu.

Zároveň podle soudu norma reaguje na nové zkušenosti s vedením kampaní, politickým marketingem a trendy na sociálních sítích, které výrazně ovlivňují demokracii a svobodnou politickou soutěž. V tomto směru však jde podle Filipa teprve o začátek, přičemž stát se bude muset nějak postavit k regulaci sociálních sítí. „Otázka zní tak, zda demokracie vůbec přežije sociální média, pokud nebudou nějakým způsobem regulována,“ řekl novinářům Filip.

Nález přivítal člen dohledového úřadu Jan Outlý, který by pokládal zrušení institutu třetích osob za problém. „Paragrafy proti anonymní kampani bez pravidel nejsou protiústavní,“ uvedl Outlý na Twitteru

Návrh na zrušení části volebního zákona podal v roce 2020 specializovaný volební senát NSS. Přerušil kvůli tomu řízení o kasační stížnosti proti pokutě za propagaci filmu a kritické knihy o předsedovi ANO, tehdejším premiérovi a nyní opozičním poslanci Andreji Babišovi.

Předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek uvedl, že rozhodnutí respektuje. Povinnost registrovat se u státního orgánu pod hrozbou pokuty k tomu, aby bylo možno ve volební kampani kritizovat kandidáty, se však podle něj „nesnese se svobodou slova“. „Spornou část zákona, kterou ÚS ponechal v platnosti, budeme ve volebním senátu vykládat a používat ústavně konformně tak, abychom v maximální možné míře svobodu slova ochránili, neboť je naprosto nezbytná pro svobodnou a otevřenou soutěž politických sil před volbami,“ uvedl Langášek.

„Klonil jsem se k tomu, že ten návrh by měl být zamítnut. Návrh NSS mi nepřišel až tak přesvědčivý a nepřesvědčil mě o tom, že ta úprava byla protiústavní,“ uvedl pro ČT odborník na ústavní právo Ladislav Vyhnánek. Podotkl, že se nález Ústavního soudu zabýval celou řadou pochybností, které ohledně dané právní úpravy mohou vznikat. „To, jak je vyřešil, mi přijde zcela korektní.“ Zmínil, že se zákon týká pouze takových třetích osob, které vstupují do volební kampaně, tedy že vynakládají prostředky – za úplatu si pořizují billboardy, volební průzkumy a podobně. Netýká se tak aktivních osob – lidí, kteří se zúčastňují mítinků či mají podcast.

Pokuty bez registrace

Sporná část volebního zákona stanovuje povinnost registrovat se. Zároveň umožňuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pokutovat takzvané třetí osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud je úřad předtím nezaregistroval. 

Cíl právní úpravy, tedy transparentnost kampaně, je podle NSS sice legitimní, lze ho však dosáhnout jinými prostředky, které budou méně zasahovat do svobody projevu. Účast v kampani, a tedy realizaci svobody politického projevu, nelze podmiňovat předchozí registrací u orgánu veřejné moci, uvedl NSS. Ústavní soudci ale většinově zaujali jiný názor. „Napadená právní úprava vytváří předpoklady pro to, aby každý z dotčených účastníků volební soutěže mohl vědět, kdo na čí straně stojí a kolik ta podpora ‚stojí‘,“ uvedl soud v nálezu.

Správní soud se problematikou zabýval na základě kasační stížnosti spolku Svoboda projevu, který dostal od úřadu pokutu sedmadvacet tisíc korun. Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 nechal publikovat v novinách a na plakátech inzeráty s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout“ a tiskl pozvánky na besedy spojené s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a prodejem knihy Žlutý baron. Krajský soud v Brně žalobu spolku zamítl, NSS dosud čekal na verdikt ústavních soudců.

Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek založili kvůli organizaci propagačního turné. 

Odlišné stanovisko k nálezu zaujal soudce Vojtěch Šimíček. Navrhoval právní úpravu zrušit. Důvody pro její zavedení označil za bezpochyby chvályhodné, dopadlo to však podle něj „jako vždy“. „Napadená zákonná úprava kromě chvályhodných úmyslů svými nezamýšlenými důsledky fakticky do značné míry likviduje to, co je na politice hezké – aktivního občana, který chce na politice participovat, byť zní nebude nijak přímo profitovat,“ uvedl Šimíček ve stanovisku. „Skuteční škůdci demokracie spokojeně sedí (například) na trollích farmách za našimi východními hranicemi a možná se baví představou, že by jim mohl úřad uložit pokutu za to, že se opomněli u něj registrovat,“ konstatoval dále Šimíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...