Ukrajinští uprchlíci by mohli mít dočasnou ochranu do roku 2025, vnitro připravilo novelu

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou možná moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, a to do konce března 2025. Postup popisuje novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou v pondělí ministerstvo vnitra poslalo do meziresortního připomínkového řízení.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Autoři návrhu konstatují, že dosavadní průběh válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by se v blízké době mohli vrátit domů.

V unijních pracovních skupinách panuje podle materiálu ministerstva vnitra nad prodloužením dočasné ochrany až do března 2025 shoda. Na politické úrovni by mělo být o prodloužení rozhodnuto na úrovni Evropské unie do konce října. „S ohledem na časový rámec však není možné s legislativním procesem čekat až na oficiální rozhodnutí Rady Evropské unie,“ zdůvodňují autoři novely její načasování.

Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíků z Ukrajiny, přibližně třetina se jich už vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k ochraně 344 800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti.

Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků, absolutních číslech je Česko třetí za Polskem a Německem.

Dočasnou ochranu nyní dokládá takzvaný vízový štítek v dokladech uprchlíků s dobou platnosti do 31. března 2024. Postup vydávání štítků se podle ministerstva letos osvědčil, další prodloužení proto má být v podstatě totožné.

„S ohledem na stále vysoký počet osob, jichž se tato změna týká, počítá návrh s tím, že proces prodlužování dočasné ochrany se opět rozloží do dvou etap a delšího časového období, neboť není možné, aby všem uprchlíkům byla dočasná ochrana prodloužena v jeden den. Povinnost elektronické registrace bude stanovena do 15. března 2024 a její součástí je výběr termínu k osobní návštěvě pracoviště ministerstva vnitra, kde jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek osvědčující dočasnou ochranu až do 31. března 2025,“ uvádějí autoři návrhu.

Nově s dotazníkem

K vyznačení vízového štítku se cizinec po úspěšném provedení registrace musí dostavit do 30. září 2024. Pokud neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2024 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne. Povinnou součástí registrace k prodloužení dočasné ochrany bude nově dotazník sloužící ke statistickým zjišťováním. Otázky budou souviset s pobytem držitelů dočasné ochrany v Česku.

Novela reaguje také na změny ve školství a na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu. Obecná pravidla pro dobrovolný návrat podle zákona o pobytu cizinců ani podle zákona o dočasné ochraně nejsou podle autorů vyhovující a dostatečně flexibilní. Ministerstvo vnitra proto plánuje vytvořit samostatný speciální program, který předloží ke schválení vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 17 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.