Dohodou o řešení vlivu těžby v polském Dole Turów, kterou v únoru podepsaly česká a polská vláda, se bude zabývat Ústavní soud. Stížnost k němu podal Sousedský spolek Uhelná a tři obyvatelé obce Uhelná, která leží blízko dolu. ČT to zjistila z databáze soudu. Podle stěžovatelů dohoda nezabrání odtoku podzemní vody. Vadí jim i to, že vláda se vzdala práva podat na Polsko kvůli dolu další žalobu.
„Vláda porušila povinnost chránit občany svého státu a dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit životní prostředí,“ napsali v úvodu stížnosti její spoluautoři, kteří vlastní majetek v obci Uhelná na Liberecku. Ta je spolu se sousedními Václavicemi na české straně polskému hnědouhelnému dolu nejblíže.
Stěžovatelé namítají, že kvůli těžbě a odčerpávání vody odtéká z jejich pozemků velké množství podzemní vody. To podle nich způsobí, že v roce 2026 nebudou moci odebírat z obecního vrtu žádnou vodu. „Ztráta vody z pozemků stěžovatelů povede ke snížení hodnoty jejich majetku, neboť ztratí přístup k vodě,“ upozornili s tím, že z podzemních zdrojů čerpají všechnu pitnou i užitkovou vodu.
Odtoku podle nich nezabrání ani budovaná podzemní bariéra. „Podle dohody bude vyhodnoceno, zda voda neprotéká skrz podzemní stěnu. Žádným způsobem ale není ošetřeno, aby voda stěnu neobtékala, nepodtékala a podobně. Podle dostupných dat však nyní právě k tomu dochází,“ argumentují obyvatelé ve stížnosti, kterou má ČT k dispozici.
Za nedostatečná považují i opatření, která Česko s Polskem v dohodě vyjednalo. Nové monitorovací vrty jsou podle nich jen informační a případné omezení těžby se odvíjí od poklesu vody ve vrstvě, odkud jí neodtéká nejvíce. Vadí jim i to, že Česko se zavázalo nepodat na Polsko kvůli dolu další žalobu. „Vláda podpisem dohody nejenže nezabránila vzniku dalších škod na majetku stěžovatelů, ale naopak znemožnila, aby kabinet v současnosti i v budoucnu mohl těmto škodám bránit,“ tvrdí.
Ústavní soud tak má podle stěžovatelů rozhodnout, že dohoda porušuje jejich ústavní práva na ochranu vlastnictví a na příznivé životní prostředí. České vládě by pak měl podle nich nařídit, aby své nezákonné rozhodnutí napravila.
„O termínu rozhodnutí je v tuto chvíli předčasné jakkoliv spekulovat,“ řekla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. „Mohu pouze obecně uvést, že řízení v plenárních věcech trvá průměrně devět až dvanáct měsíců, ale může trvat samozřejmě kratší, či delší dobu, v závislosti na procesních okolnostech,“ dodala.
Opozice kritizovala výši kompenzací i výpovědní lhůtu
Spory s Polskem o těžbě v Dole Turów trvaly šest let. Polsko předloni povolilo rozšíření těžby bez ohledu na námitky české strany. Ta se kvůli tomu obrátila na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Země to ale odmítla. Soudní dvůr jí následně v září vyměřil pokutu půl milionu eur denně, generální advokát dvora pak v únoru dal Česku za pravdu.
Ve stejný den český premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžby. Polsko už na základě ní poslalo Česku 45 milionů eur a zavázalo se k několika opatřením – například k tomu, že nerozšíří těžbu k tuzemským hranicím. Česká vláda poté stáhla českou žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Smlouvu kritizovaly ekologické organizace i politici. Proti dohodě se v minulosti postavily například sněmovní opoziční strany ANO i SPD, ale i vládní Piráti. Představitelé ANO kritizovali mimo jiné, že Fialova vláda vyjednala nižší kompenzace, než prosazoval předchozí kabinet ANO a ČSSD.
Většina Pirátů zase ve stranickém hlasování kritizovala, že smlouva byla projednávána utajeně, a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ale řekla už dříve poslancům, že smlouva je odborně velmi dobře postavena a Česko v ní získalo, co se získat dalo.
Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) dohoda ochrání české obyvatele i krajinu. Ústavní stížností překvapen nebyl. „Lidé ze Sousedského spolku Uhelná využívají svoje ústavní práva a je samozřejmě na ústavním soudu, jak se k tomu postaví. Předpokládám, že právníci ministerstev zahraničních věcí a životního prostředí tu smlouvu připravovali a předkládali vládě s plným vědomím toho, že může být přezkoumatelná,“ řekl.
