V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

Na programech ČT se v horní části obrazovky objevovala vysvětlující lišta a QR kód s odkazem na podrobnosti k protestu. Na webech ČT a ČRo byla rovněž lišta informující o pondělní stávce s odkazem na vysvětlující stránku s důvody stávky i popisem, jak se projevila ve vysílání obou institucí.

„Některé pořady začínají s minutovým zpožděním. Zaměstnanci ČT jsou ve výstražné stávce. Děláme vše pro to, abychom zajistili vysílání i nadále v kompletním rozsahu,“ informoval diváky ČT24 v pondělí po půlnoci text na liště v horní části obrazovky.

Zprávy na programu ČT24 začínaly od půlnoci, kdy stávka oficiálně začala, s minutovým zpožděním, do té doby byly na tmavé obrazovce hodiny odpočítávající minutu a vysvětlující text. Informací o stávce po půlnoci zahájil zprávy moderátor, který byl v černém obleku.

Ve zprávách ve 4:31, které rovněž uvedl moderátor oblečený v černém obleku a kravatě, kromě minutového zpoždění diváci stávku nijak nepocítili. Ve zpravodajské relaci nebyla stávka ani zmíněna. Zprávy v 5:01, 6:01 a 7:01 začaly stejně jako o půlnoci tmavou obrazovkou s hodinami odpočítávajícími minutu.

Česká televize v pondělí vysílala s minutovým zpožděním i některé další pořady, a to včetně publicistiky nebo studií k mistrovství světa ve fotbale. Na webech, teletextu, digitálních službách či sociálních sítích byl kvůli omezení práce stručnější obsah, než je obvyklé.

V rozhlase byla stávka patrná ve spojeném vysílání dvě minuty před 8:00, 12:00 a 18:00 i v různých nezpravodajských pořadech na jednotlivých stanicích během celého dne. O půlnoci zazněla například na Radiožurnálu informace o plánované podobě pondělní stávky. Před 8:00 poskytl Radiožurnál prostor stávkujícím zaměstnancům, aby v předtočeném příspěvku vysvětlili důvody, průběh a cíl stávky. Následovala minuta ticha za stabilitu a nezávislost ČRo a ČT.

V Praze před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici a před sídlem zpravodajství ČT na Kavčích horách se uskutečnily happeningy a protestní shromáždění. Stávkující zaměstnanci přišli do práce v černém oblečení a ke stejnému kroku vyzvali i své podporovatele. Protest provází slogan „Pro vás. Ne pro politiky“. Zásahy do pondělního vysílání ČT a ČRo podle organizátorů neporuší zákon ani závazky veřejné služby.

Protest na Kavčích horách

Účastníci stávkového shromáždění na Kavčích horách měli transparenty s hesly: „Ne státním médiím“, „Pro vás, ne pro politiky“, „Nezávislost není výdaj“ nebo „Vláda ušila boudu na hlídacího psa demokracie“. Vedle plochy před zpravodajskou budovou se zaplnilo i vedlejší parkoviště. Shromáždění zahájil písní Anděl od Karla Kryla zpěvák David Koller. Akci uváděli moderátoři Ester Janečková a Daniel Stach.

„Způsob, jakým se rozhoduje o budoucnosti veřejnoprávních médií, je nepřijatelný. Vládou navržené podmínky pro fungování ČT a ČRo ohrožují jejich finanční stabilitu, hrozí omezení produkce a tím i propouštění. Odbory proto jednoznačně říkají ne takovému jednání vlády. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou připraveni bojovat, a to velmi tvrdě,“ deklarovala Zuzana Bančanská z nezávislé odborové organizace ČT. Prezident Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dodal, že ČMKOS je na straně zaměstnanců veřejnoprávních médií.

Večerní schůzka zástupců vedení odborů ČT a ČRo s představiteli vládní koalice posun nepřinesla. Odboráři po jednání zopakovali, že způsob projednávání zákonů i obsah návrhů jsou pro ně nepřijatelné. Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že by vedení ČT a ČRo mohlo předložit návrhy úspor. Podmínky pro zaměstnance zhoršovat nechce, doplnil.

Na poledním shromáždění dále upozornil šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal na možné zásahy do investigativních pořadů typu Reportéři ČT, omezení regionálního a zahraničního vysílání nebo pořadů z kultury a vědy. „Říkají nám, že tenhle návrh, že to takto všechno funguje ve Skandinávii. Ale tohle není cesta na sever, to je cesta na východ. Je to maďarská cesta a je to slovenská cesta,“ prohlásil Kubal. Podle něj nejde jen o peníze, ale o nezávislost veřejnoprávních médií. ČT a ČRo jsou podle něj v největším ohrožení ve své historii.

Stach ve svém projevu mimo jiné zmínil, že pokud vládní zákon projde, on v ČT nebude. „Jsem si jistý, že by velká část lidí hodně zvažovala to, jestli by v České televizi, pokud by byla financovaná ze státního rozpočtu, zůstala. Já vím o řadě kolegů, kteří by nezůstali,“ doplnil pro ČTK.

Představitelé stávkového výboru iniciativy Veřejnoprávně na závěr happeningu uvedli, že výstražná stávka je teprve začátek a jsou připraveni hájit veřejnou službu všemi dostupnými demokratickými prostředky.

Podle redaktorky a členky výboru Elišky Záleské budou členové iniciativy jednat o tom, jak postupovat dál. Pokud bude vláda dál prosazovat změny na financování, chtějí přiostřit a udělat něco většího. „Bereme tohle jako takový první krok, který jsme doufali, že bude poslední, ale my spíš předpokládáme, že budou potřeba další,“ řekla.

Pod iniciativu Veřejnoprávně se dosud podepsalo 3500 ze zhruba 4250 pracovníků ČT a ČRo, přičemž z ČT je to 2300 podpisů. Iniciativa zatím podle mluvčího ČT Michala Pleskota neoznámila počet stávkujících zaměstnanců televize. Stávkující nebyli podle zástupců Veřejnoprávně v době protestu placeni a budou kráceni na mzdách.

Protest u pražské budovy ČRo

Lidský řetěz účastníků happeningu krátce před polednem obemknul budovu Českého rozhlasu na pražských Vinohradech, aby mu vyjádřil podporu v pondělní jednodenní stávce. Mluvčí ČRo Lidija Erlebachová novinářům sdělila, že do stávky v rozhlase se oficiálně připojilo přes tisíc pracujících. Další ji podporují, ale kvůli závazku plnit veřejnou službu jsou v práci.

„Vážení mocní, vstup do rozhlasu z Balbínovy ulice už není volný, ani z Vinohradské 12, ani z Římské 13,“ prohlásili organizátoři protestu po vytvoření lidského řetězu před rozhlasem. Organizátoři protestní akce před rozhlasem doplnili, že k vykonávání své profese potřebují, aby rozhlas zůstal nezávislou institucí bez politického i jiného nátlaku. Navrhovaná změna financování to podle nich ale ohrožuje, vedle toho hrozí stejně jako v ČT propouštění, omezování nabídky pořadů a rušení stanic.

Herci Ivan Trojan, Barbora Lukešová a Jiří Havelka z Dejvického divadla pak vystoupili na pódium před vchodem do rozhlasové budovy na Vinohradské 12 a četli z preambule kodexu ČRo. „Český rozhlas své programy vysílá svobodně a nezávisle. Podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství,“ přečetl první řádky textu Trojan.

Protesty v Brně a Ostravě

Zaměstnanci se shromáždili i před budovami ČT a ČRo v Brně. Rozhlasové zaměstnance tam podpořili herci a herečky z brněnských divadel, kteří v Beethovenově ulici četli úryvky z děl George Orwella, Karla Čapka nebo Františky Plamínkové. Lidé přišli s transparenty jako Rozhlas nedáme nebo Bez svobodných médií není svobodná společnost.

„Obáváme se ovládnutí médií veřejné služby. Obáváme se, že cesta k tomuto ovládnutí je zrušení koncesionářských poplatků,“ komentovala situaci pracovnice rozhlasu Alena Hesová za iniciativu Veřejnoprávně. Chodník u hlavního vchodu televizního studia v Brně-Líšni je popsaný hesly jako Pro Vás, ne pro politiky, Nenecháme si vzít telku estébáky a Ruce pryč od pravdy.

Protestovalo se i v Ostravě. V poledne se protestující sešli před budovou Českého rozhlasu Ostrava u sochy Karla Kryla. V rukou někteří drželi transparenty s hesly: „Stávkujeme pro vás, ne pro politiky“ nebo „Z regionu pro vás“.

Před budovou rozhlasu jako první vystoupila předsedkyně Syndikátu novinářů Moravskoslezského a Olomouckého kraje Ivana Šuláková. „Svoboda médií není otázkou levé nebo pravé politiky. Je to otázka toho, zda chceme žít ve společnosti, kde se pravda hledá prostřednictvím ověřování faktů, nebo chceme žít ve společnosti, kde o tom, co je pravda, rozhoduje ten, kdo má právě největší moc,“ řekla. Podle ní lidé z nejvyšších pater politiky už teď média dehonestují. Snahu vlády označila za pokus zavřít ústa potenciálním kritikům.

V Ostravě se od budovy rozhlasu protestující přesunuli k ostravskému studiu ČT. Tam promluvila například kreativní producentka Lenka Poláková. „Argumentem je to, že jdeme proti něčemu, co je trend v dalších zemích Evropy. Není to pravda, ve Finsku je veřejnoprávní televize financována z mediální daně. Poplatek platí všichni občané. Debata tam o tom navíc v parlamentu trvala tři roky,“ popsala.

Reakce na stávku

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek řekl, že chápe obavy zaměstnanců, kteří se do stávky zapojili. „Já jsem informoval ministra kultury (Ota Klempíře, za Motoristy), co by mohlo nastat, kdybychom skutečně o tu jednu miliardu přišli. Takže těch faktorů je tam několik, takže pan ministr ode mě tyto podklady má. A budu kontaktovat pana premiéra, protože si myslím, že ta schůzka je nevyhnutelná. Ale pokud vím, tak on deklaroval, že ji také chce,“ uvedl Chudárek.

Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že zaměstnanci k protestu přistoupili velmi korektně s ohledem na plnění veřejnoprávní služby. Stávka podle něj má upozornit na nebezpečí, které s vládními změnami přichází. „Mimochodem řada posluchačů jsou voliči stávající vládní koalice a myslím, že i jim je dobré ukázat, že v momentě, kdy dojde k přijetí právě těch vládních návrhů, tak opravdu o některé ty služby, které mají rádi a které konzumují, mohou přijít,“ uvedl v ČT. Podle něj to nemusí být jen otázka peněz, ale i politické vůle.

Evropská vysílací unie (EBU) ve společném prohlášení se sedmnácti veřejnoprávními médii ze střední a východní Evropy a osmi novinářskými organizacemi vyzvala českou vládu, aby od plánovaných změn upustila. Vládní návrh zákona podle ní neobsahuje legislativní záruky, jejichž cílem by bylo chránit Českou televizi a Český rozhlas před politickým vlivem na budoucí rozhodnutí o financování.

EBU žádá, aby jakákoli změna financování veřejnoprávních médií byla doprovázena silnými a právně závaznými zárukami zajišťujícími redakční a finanční nezávislost ČT a ČRo. Podle unie je žádoucí smysluplný konzultační proces s ČT a ČRo, široká veřejná a parlamentní debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií v Česku.

České orgány by podle EBU měly zajistit, aby podmínky financování zůstaly přiměřené a umožňovaly ČT a ČRo plnit jejich zákonem stanovené veřejnoprávní poslání, včetně regionálního vysílání, kulturní produkce, zpravodajství, sportu a mezinárodních služeb.

Podporu pracovníkům veřejnoprávních médií specificky vyjádřila mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, která je zároveň podepsaná pod výše zmíněným prohlášením. „Český rozhlas a Česká televize jsou majákem nezávislosti ve střední a východní Evropě, kde média tradičně bojují s politickým tlakem. Praha je dnes hlavním městem svobody médií,“ uvedl zástupce organizace Pavol Szalai.

Slovenská novinářka Soňa Gyarfašová, která jako členka stávkového výboru vystupovala na Slovensku proti změnám ve fungování tamní veřejnoprávní televize a rozhlasu, v reakci na stávku prohlásila, že „novinář by měl mít odvahu se ozvat, když má pocit, že se děje něco, co není v pořádku ohledně jeho práce nebo v širším smyslu, jako je svoboda slova.“ „Slovensko je možná odstrašující příklad a velmi držím palce, aby čeští kolegové obhájili nezávislost a fungování veřejnoprávních médií,“ řekla.

Stávku ČT a ČRo podpořila i česká divadelní scéna. Asociace profesionálních divadel, organizace sdružující většinu profesionálních souborových divadel v Česku, se rozhodla následovat minutové zpoždění ve vysílání některých pořadů rozhlasu a televize. Divadelní představení jejích členů tak začínaly o minutu později. Týkalo se to nejen večerních představení, ale například i dopoledního představení Hamleta v Národním divadle.

Komise sleduje vývoj, Babiš prý pouze plní program

Mluvčí Evropské komise (EK) Markus Lammert zopakoval, že EK vývoj ohledně návrhu české vlády na změnu financování ČT a ČRo pozorně sleduje. V minulosti Komise zdůrazňovala, že je pro ni důležité, aby veřejnoprávní média fungovala nezávisle, což říká i Evropský akt o svobodě médií (European Media Freedom Act, EMFA), který musí státy EU dodržovat.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci vlády prohlásil, že kabinet pouze plní svůj program. „Když někdo tvrdí, že my chceme tímto krokem ovlivňovat veřejnoprávní média, opak je pravdou. Opozice navýšením (televizních a rozhlasových) poplatků ovlivnila média,“ míní.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nevidí důvod, proč by ČT a ČRo neměly ušetřit patnáct procent svého nynějšího rozpočtu, jak s tím počítá vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií. Stejný názor má i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní je otázkou veřejnoprávních médií, aby hledala formu restrukturalizace.

Opoziční politici protestující podpořili přes sociální sítě. „Redakce se mají zodpovídat lidem, ne panáčkovat před ministry kvůli rozpočtu. Stávka je jediná logická obrana proti tomuhle nebezpečnému nesmyslu,“ uvedl na síti Ivan Bartoš (Piráti). Starostové na stranickém účtu konstatovali, že stojí za veřejnoprávními médii.

Lidovecký poslanec František Talíř parafrázoval výrok poslance SPD Josefa Nerušila z minulého týdne: Nejdřív kontrola financí, pak obsahu s tím, že účelem změny je vytvoření prostoru pro politický tlak na média veřejné služby. Předseda ODS Martin Kupka zopakoval závazek, že se proti návrhu občanští demokraté jasně postaví.

Změny ve financování

Stávku vyhlásila iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně s podporou odborových organizací. Zaměstnanci tím reagovali na vládní návrh zákona, který ruší dosavadní systém televizních a rozhlasových poplatků a nahrazuje jej financováním ze státního rozpočtu.

Rozpočty obou institucí se podle vládního plánu mají snížit asi o 15 procent, celkem o 1,4 miliardy korun proti letošku. Podle ČT ale může propad jejího rozpočtu v příštím roce dosáhnout kvůli změně 1,75 miliardy korun a v roce 2028 by propad příjmů mohl být až o 2,4 miliardy korun.

ČT a Český rozhlas (ČRo) uvedly, že by musely omezit výrobu pořadů a propustit 450 až 700 zaměstnanců ze 4250. Podle iniciativy Veřejnoprávně taková změna oslabí finanční stabilitu obou institucí i jejich nezávislost a vedla by k omezení poskytované veřejné služby.

Změnu financování vláda odůvodňuje mimo jiné plněním slibů voličům a úsporami. Koaliční politici tvrdí, že nezávislost ČT a ČRo tím není nijak ohrožena, podobný model prý funguje i v dalších zemích Evropské unie.

Se změnou financování ČT a ČRo vyjádřilo v neděli nesouhlas na demonstraci v Praze několik tisíc lidí. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v reakci řekl, že protest byl o penězích, ne o hodnotách či nezávislosti.