V neděli přibylo 139 nakažených. S deltou by bylo lepší sundat roušky až při 80% očkovanosti, řekl Chlíbek

První zářijová neděle přinesla ve srovnání s poslední srpnovou více než o polovinu více nově potvrzených případů covidu-19. Z 81 se jejich počet zvýšil na 139, zatímco celkový počet provedených testů naopak poklesl. Nedělní nárůst počtu případů byl nejvyšší od 11. července. Také reprodukční číslo je nejvyšší od poloviny července, je na hodnotě 1,27.

Přesto je množství nakažených vzhledem k počtu obyvatel stále poměrně příznivé. Po neděli zůstala týdenní incidence na 16 případech na sto tisíc obyvatel, přičemž hůře zasažen je západ republiky. Z regionů je nejvyšší incidence v Karlovarském kraji, kde bylo v posledním týdnu 32 pozitivních testů na sto tisíc obyvatel. V Praze bylo 26 případů na sto tisíc obyvatel. Nad celorepublikovým průměrem je ještě Jihočeský kraj s incidencí 23 na sto tisíc obyvatel a Středočeský kraj, kde je 17 případů na sto tisíc obyvatel.

Ve srovnání s předchozím týdnem je i více pacientů s covidem-19 v nemocnicích, ale jen mírně. Po neděli jich je 56 oproti 52 hospitalizovaným z minulé neděle. Totožný je počet devíti pacientů v těžkém stavu.

Proočkujme raději 80 procent populace, radí Chlíbek. Delta podle něj změnila situaci

O víkendu znovu zpomalilo očkování. Nedělních 3814 vykázaných dávek – ostatně i sobotních 4555 – bylo nejméně od konce února. Od té doby se zpravidla i o víkendech pohybovalo množství očkovaných kolem deseti tisíc nebo výše.

Dokončené očkování má nyní 5,8 milionu lidí, tedy asi 54 procent populace. Ministr zdravotnictví Vojtěch v neděli v Otázkách Václava Moravce stanovil hranici 75 procent očkovaných jako podmínku pro ukončení povinnosti nosit roušky či respirátory. Věří, že se jí podaří dosáhnout během podzimu.

Předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek je však k tomu, že by ke kolektivní ochraně před nákazou stačila pětasedmdesátiprocentní proočkovanost, spíše skeptický. Připustil, že Světová zdravotnická organizace původně považovala za potřebné minimum sedmdesátiprocentní proočkovanost a že sama Česká vakcinologická společnost doporučovala naočkovat 75 procent populace. Situace se však podle něj změnila.

„Z mého pohledu to zkomplikovala delta varianta, která je daleko infekčnější, vyvolává u některých jedinců i závažnější průběhy a 97 procent záchytů je právě tato varianta,“ poukázal. S ohledem na variantu delta by podle něj bylo vhodné počkat, než bude naočkováno 80 až 83 procent lidí.

Na druhé straně připustil, že konečné rozhodnutí „bude záležet i na faktorech, které bychom měli sledovat – to jsou hospitalizace, úmrtí a závažné průběhy“. Uvolnění by podle něj bylo možné dříve, než se podaří proočkovat čtyři pětiny populace, pokud by tyto ukazatele nestoupaly. „Pokud se u mladších věkových kategorií ještě nepřiblížíme ideální proočkovanosti, ale zároveň nebudou narůstat hospitalizace a úmrtí, tak pak je to reálné. Ale jinak se musíme dívat na celou populaci,“ podotkl.

Druhé kolo testování ve školách

Ministerstvo stanovilo termíny testování ve školách na 1., 6. a 9. září. Školy, které si pořídily PCR testy místo státem distribuovaných antigenních, mohou testovat jen dvakrát. Podle manuálu, který sestavilo ministerstvo školství, tak musí učinit první den v týdnu.

Ačkoli je pondělní testování již druhé od začátku školního roku, zatím nedodaly výsledky úvodní vlny zdaleka všechny školy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se do neděle dozvěděl pouze o výsledcích z 86 procent škol. V nich byl pozitivní jen velmi malý zlomek provedených testů – 111 zhruba z 1,2 milionu. Vojtěch je přesto přesvědčen, že je důležité se  dozvědět i o takto nízkých počtech.

„Kdyby těch 111 nebylo identifikovaných, tak se tam možná za pár dní situace zhorší natolik, že školu budeme muset zavřít,“ argumentoval ministr ve prospěch plošného testování v Otázkách Václava Moravce.

Data stále nejsou kompletní. Čtrnáct procent škol je dosud nevložilo do systému. Se šéfem resortu školství Robertem Plagou (za ANO) o tom Vojtěch jednal. Ministerstvo zdravotnictví podle výsledků z prvních kol testování rozhodne, ve kterých regionech si žáci budou muset vzorky odebírat i v druhé polovině září.

Předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc ale řekl, že o potížích s nahlašováním výsledků žádné informace nemá. „Vůbec netuším, že by někde byly nějaké problémy a někdo si stěžoval. Už jsme to hlášení výsledků testování dělali na jaře a školy to umí,“ doplnil Zajíček. Nedělní vyjádření ministra zdravotnictví, že se ještě čeká na výsledky ze 14 procent škol, ho zarazilo. „Že by to bylo takto velké procento škol, to se mi nechce ani věřit,“ řekl.

Někteří odborníci ovšem nejsou spokojeni s tím, čím se ve většině škol testuje. Část si sice pořídila PCR testy – na které stát přispěje – ale standardně školy dostávaly antigenní testy ze státních hmotných rezerv. Podle Jany Jaklové Dytrtové z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd nemá smysl používat antigenní testy v případě, že podíl pozitivních případů klesne pod jedno procento. V takovém případě je totiž většina pozitivních případů falešná.

„Antigenní testy jsou primárně určeny pro nakažené jedince, kteří mají nějaké symptomy,“ poukázala Jaklová Dytrtová. Ostatně na základní škole v Rokycanech v prvním kole plošného testování ukázalo pozitivní výsledek 23 testů. Konfirmační PCR testy ale ani v jednom případě pozitivitu nepotvrdily.

Je i mnoho škol, kde nebyly žádné konfirmační testy potřeba. Například pražská ZŠ Slovenská ani v jednom kole testování nezaznamenala žádný negativní test. Testovali se všichni žáci, nikdo test neodmítl.

V případě, že tři vlny plošného testování neukážou v žádném okrese více než 25 pozitivních případů na sto tisíc žáků, měly by školy s testy skončit. V opačném případě se v hůře zasažených oblastech bude zřejmě testovat dál – nejméně jednou týdně a přinejmenším do konce září. Kterých okresů by se to mohlo týkat, napoví právě pondělní kolo testů.

Tam, kde již nebudou další testy potřeba, skončí také dodatečná opatření, která se týkají žáků, kteří testování odmítli. Ti musí mít při výuce nasazenou roušku, nesmějí zpívat nebo cvičit v tělocvičně.

Výzkum ukáže, kolik protilátek zbývá seniorům očkovaným počátkem roku

Začíná také výzkum, který se zaměřuje na množství protilátek proti covidu-19 u seniorů v domovech důchodců, kteří byli očkováni proti koronaviru v prvním čtvrtletí tohoto roku. Studii připravily Zdravotní ústavy v Ostravě a Ústí nad Labem, protilátky budou měřit čtyřem stům klientům osmi domovů v obou městech. Odebírat jim budou krev, každému dvě zkumavky. Z jedné budou měřit protilátky, z druhé buněčnou imunitu.

Ústavy chtějí zjistit, nakolik od doby, kdy senioři vakcínu dostali, jim hladina protilátek poklesla. Studie se zaměří také na účinnost jednotlivých vakcín, protože klienti domovů pro seniory dostávali přípravky od různých výrobců.

Nejdříve začnou zdravotníci odebírat protilátky seniorům v Ústí nad Labem. Podle ředitele Zdravotního ústavu v Ostravě začne výzkum s týdenním zpožděním kvůli zdržení při vyplňování informovaných souhlasů a potřebných dotazníků. Výsledky studie by mohly být na přelomu října a listopadu, zjistila redaktorka ČT Kateřina Golasovská.

Kvůli obavě, že hladina protilátek po očkování s několikaměsíčním odstupem významně klesá, doporučilo již ministerstvo zdravotnictví některým skupinám obyvatel včetně všech nad 65 let, aby se přeočkovali další dávkou. Registrace začne 20. září, nárok na novou dávku bude mít každý, komu od dokončení základního očkování uplynulo více než osm měsíců.