Parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Zaznamenali však nejhorší výsledek od roku 1903, napsala po sečtení všech hlasů dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků však nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.
Levicová uskupení včetně premiérčiny Sociální demokracie získala 84 křesel, pravicové strany pak mají 77 křesel a centristé 14 křesel. Zbývající čtyři mandáty v parlamentu připadají na Grónsko a Faerské ostrovy, což jsou autonomní části Dánského království.
Sociální demokracie zvítězila se značným náskokem, obdržela 21,9 procenta hlasů (zaokrouhleno na jedno desetinné místo – pozn. red.). Tento výsledek byl ale proti volbám v roce 2022 o 5,6 procentního bodu horší. Stanice TV2 výsledek Sociální demokracie označila za historicky špatný, neboť tak málo hlasů strana nezískala od parlamentních voleb v roce 1903, kdy obdržela 21 procent.
S odstupem zhruba deseti procentních bodů skončila na druhém místě za sociálními demokraty Socialistická lidová strana s 11,6 procenta hlasů.
Třetí je pak s 10,1 procenta hlasů středopravicová Liberální strana vedená ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem. Tato strana oproti předešlým volbám ztratila přes tři procentní body, Socialistická lidová strana si naopak o 3,3 procentního bodu polepšila.
Jednání nebudou jednoduchá, prohlásila Frederiksenová
Frederiksenová v povolebním projevu prohlásila, že je připravena zemi dále vést. Přiznala, že jednání o vládě nebudou jednoduchá.
Dánský král Frederik X. ji ve středu vpodvečer pověřil vyjednáváním o příští vládě, informuje agentura AFP. Frederiksenová ve středu dopoledne do rukou krále podala demisi kabinetu.
Premiérka je u moci od roku 2019. Volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů.
Britská BBC napsala, že v Dánsku do velké míry panuje shoda na zahraniční politice. Volební kampaň tak ovládla domácí témata, jako je stav dánského hospodářství a životní náklady. Frederiksenová navrhla například daň z majetku ve výši 0,5 procenta pro 20 tisíc nejbohatších Dánů. V předvolebních debatách se hovořilo také o vysoké míře znečištění pitné vody pesticidy v důsledku chovu vepřů a budoucnosti zemědělství.
