V pondělí přibylo více než 14 tisíc nakažených. Nemocnice v Kyjově vyhlásila stav postižení

Na sto tisíc obyvatel v Česku připadá rekordních 1029 nově odhalených případů covidu za posledních sedm dní. Před týdnem to bylo o 290 případů méně.

Nejhorší epidemická situace je nadále na Moravě a ve Slezsku. V Olomouckém kraji připadá za poslední týden 1422 nových případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel a ve Zlínském kraji 1299. Nižší incidenční číslo než tisíc má sedm krajů. Nejlépe je na tom Karlovarský kraj s 358 novými případy na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní.

Na úrovni okresů vykazuje nejvyšší týdenní incidenci Šumpersko, následované Olomouckem a Prostějovskem. Na opačném konci žebříčku jsou okresy Sokolov a Náchod.

Denní přírůstky jsou v posledních týdnech vysoké. Minulý týden se dvakrát dostaly nad dvaadvacet tisíc případů, což jsou rekordní hodnoty.

Kvůli zhoršené situaci vládní rada pro zdravotní rizika podpořila návrh, aby se povinně očkovali proti covidu-19 lidé ve věku nad 60 let. Jde o koronavirem nejvíce ohroženou věkovou kategorii, uvedl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).  Proti nařízení očkování jako povinného se ale už dříve stavěli zástupci současné i budoucí vládní koalice. Nesouhlasí s ním ani hnutí SPD.

Počet hospitalizací stoupá

Spolu s narůstajícím počtem nakažených stoupá i počet hospitalizací lidí s prokázaným covidem. V pondělí jich bylo v nemocnicích 5434, z toho 764 v těžkém stavu. Za jeden týden tak počet hospitalizací stoupl o 732 a řada nemocnic musela omezit plánované operace a zvýšila kapacitu lůžek pro covidové pacienty.

Vážná situace je například v nemocnici ve Vyškově, která měla v pondělí poslední tři standardní lůžka, na jednotce intenzivní péče dokonce žádné. Od tohoto týdne v nemocnici pomáhají hasiči i vojáci. Podle redaktora ČT Michala Čejky by měli hasiči pomáhat měsíc, vojáci zhruba dva týdny. „Ovšem s tím, že jejich působení v nemocnici se může prodloužit,“ dodal. 

Situace ve vyškovské nemocnici se podle jejího ředitele Zdeňka Horáka přes noc mírně zlepšila. „Včera bylo obsazeno 77 standardních lůžek, k dnešku je to 75. Lůžek na oddělení JIP máme dvanáct. Ta byla ke včerejšku obsazena všechna, pomohla nám ale Fakultní nemocnice Brno, která nám převzala jednoho pacienta,“ řekl v úterý ráno s tím, že opět zasedne krizový štáb nemocnice. „Budeme znovu řešit možnost navýšení kapacit, i když už to bude opravdu za cenu drastického omezení plánované nebo ostatní péče,“ upozornil. 

Vojáci míří do dalších nemocnic

Kvůli zhorušující se situaci zamíří vojáci i do dalších nemocnic v Česku. Budou tam pomáhat vyčerpanému personálu. Tři vojáci nastoupí například do městské nemocnice v Žatci. „Budou fungovat jako nižší zdravotní personál. Měli jsme s nimi při minulých vlnách pandemie výborné zkušenosti,“ řekl ředitel nemocnice Jindřich Zetek. 

Do nemocnice v Mostě nastoupí také tři vojáci a do teplické jich přijde pět. „Budou pomáhat s tím, co bude potřeba. Jejich pomoc se velmi osvědčila,“ uvedla mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová. Ve středu pak nastoupí vojáci i do Masarykovy krajské nemocnice v Ústí nad Labem.

Na Vysočině se pomoc vojáků v nemocnicích nově týká Jihlavy a Havlíčkova Brodu. První čtyři vojáci z 43. výsadkového pluku z Chrudimi přijeli do Havlíčkova Brodu po 8:00, tam se zaškolí. Od středy budou ve dvanáctihodinových směnách pracovat u pacientů, kteří potřebují intenzivní péči.

Čtyři vojáci na oddělení a dva do odběrového stanu dorazili v úterý i do Nemocnice Jihlava, podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové je jejich pomoc přislíbena na dva týdny. Kraj Vysočina už dřív oznámil, že žádá o pomoc armádu do odběrového stanu i pro Nemocnici Třebíč, kde ale zapojení vojáků přislíbeno nebylo.

Kyjovská nemocnice hlásí stav postižení

Ředitel kyjovské nemocnice na Hodonínsku Lubomír Wenzl vyhlásil stav hromadného postižení osob. V praxi to znamená, že už se nemocnice téměř dostala do stavu, v němž se o pacienty na oddělení ARO, kteří potřebují plicní ventilaci, nemůže postarat odborně vyškolený lékař. Na kyjovskou nemocnici tak dopadla současná vlna covidu. Na vyhlášení stavu upozornil Deník N.

Původní kapacitu šesti lůžek ARO postupně kyjovská nemocnice rozšířila na čtrnáct, volná jsou jen dvě. „Ještě máme jako železnou rezervu naše původní ARO se šesti lůžky a starým vybavením, ale už by se o pacienty musel starat personál, který není primárně určený pro tuto péči,“ řekl Zdražil. S ohledem na přibývání pozitivních případů a nových pacientů, kteří potřebují plicní ventilaci v těžkém stavu, je pravděpodobné, že kapacita čtrnácti lůžek bude velmi brzy vyčerpaná.

Stav hromadného postižení je mimořádnou událostí, při níž zdravotnické zařízení kvůli nedostatku zdrojů už neposkytuje péči odpovídající běžnému standardu v Česku. Při letošní jarní vlně tento stav vyhlásily jako první nemocnice v Pardubickém kraji na začátku března, pak následovaly další nemocnice v republice. V nynější, podzimní vlně je kyjovská nemocnice první, která k tomu přistoupila.

Potíže mají i záchranáři

Záchranáři v Jihomoravském kraji uvažují o vyhlášení traumatologického plánu. Podle jejich mluvčí Michaely Bothové jsou nároky na ně nyní extrémní, denně vyjíždějí více než třísetkrát.  Obvykle mají mezi 250 a 270 zásahy za den. Traumaplán by umožnil odložit výjezdy s nejnižším stupněm naléhavosti – tedy překročit zákonný dvacetiminutový limit – ale nejen to.

„Pokud bychom ho vyhlásili, můžeme si ,sáhnout' na sanitky dopravních služeb a domluvit ještě užší spolupráci s ostatními složkami záchranného systému,“ ozřejmila Bothová.

Zatím není jasné, zda záchranná služba k traumatologickému plánu sáhne a kdy. „Přeskupujeme lidi na základnách, abychom pokryli péči v plném rozsahu. Ale pokud nastane situace, že budou požadavky převyšovat naše možnosti, pak bude aktivace tohoto plánu nevyhnutelná, protože nebudeme schopni pokrýt přednemocniční péči v plném rozsahu,“ doplnila mluvčí.

Přísnější proticovidová opatření

Kvůli zrychlujícímu tempu šíření epidemie vláda zpřísnila některá opatření, zejména vůči lidem, kteří nejsou proti covidu očkovaní. Od začátku týdne není negativní výsledek testů na covid považovaný za dostatečný pro potřebný covidový certifikát.

Změna v přístupu státu k testům se projevila i ve statistikách. Toto pondělí laboratoře provedly podle průběžných údajů zhruba čtyřiadevadesát tisíc testů, o třicet tisíc méně než před týdnem. Pokles je patrný zejména u antigenních testů, kterých ubylo zhruba dvacet tisíc.

Podíl pozitivních testů se v pondělí ve všech třech sledovaných kategoriích v mezitýdenním srovnání významně zvýšil. U preventivních testů bylo pozitivních 7,7 procenta vzorků, zatímco o týden dřív 3,9 procenta. V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních za týden z 10,7 na 16 procent. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se podíl pozitivních zvýšil z necelých 25 procent na 33,9 procenta.

Šancí, jak zmírnit nápor nakažených na zdravotní systém, je podle odborníků očkování. Zdravotníci dosud podali přes třináct milionů dávek očkování. V pondělí se jejich počet zvýšil o 43 571, což je srovnatelný počet jako ve stejném dni předcházejícího týdne.

Od začátku epidemie loni v březnu se novým typem koronaviru v Česku nakazily více než dva miliony lidí. Zemřelo 32 304 z nich. Za poslední týden dvakrát zemřelo více než sto lidí za den.

Kdo má nárok na monoklonální protilátky?

Už více než šest a půl tisíce lidí v Česku dostalo monoklonální protilátky. V posledních týdnech se zájem o ně výrazně zvýšil. Podle lékařů jsou velkou pomocí v boji s těžkým průběhem nemoci, podmínkou však je, aby byly podány včas. 

„Nejlepší cesta je kontaktovat co nejdříve svého praktického lékaře. Pacient, který je pozitivní (po provedení PCR testu), musí do deseti dnů od začátku příznaků choroby dostat monoklonální protilátky. Skutečně ten limit je takto krátký. Je to strašně důležité, pokud je ten pacient rizikový či není nebo nemůže být očkován,“ uvedla praktická lékařka Lucie Jordáková. 

Na monoklonální protilátky má nárok očkovaný i neočkovaný pacient, pokud už mu bylo 65 let. V některých případech se však může jednat i o mladší osoby. „Nad 55 let je to pacient s kardiovaskulárními chorobami, s nějakou respirační infekcí, obézní pacient, čili má BMI nad 30. Další kritéria, která nejsou spojena s věkem, jsou hlavně obezita –⁠ BMI nad 35, diabetes, kardiovaskulární onemocnění, imunodeficit, porucha ledvin či porucha jater,“ uvedla Jordáková. 

Antigenní testy pro školy

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala zakázku na pořízení 13,79 milionu antigenních testů na covid-19 pro použití ve školách. V nákupním systému má zaregistrováno 44 firem, které nyní mají deset dnů na poslání nabídek, uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.

„Doufám, že je komise potom rychle vyhodnotí. Termíny jsou totiž napjaté. První část testů by měl vítěz dodat už 8. prosince. Zbytek potom v několika dílčích dodávkách. Poslední by měla být na konci ledna,“ řekl Švagr. Specifikace od ministerstva zdravotnictví počítá podle něj s testy, které jsou schváleny pro český trh. Žádné výjimky pro samotestování už tedy podle něj ministerstvo vydávat nebude.

K nákupu testů využije vláda peníze z Fondu solidarity EU. Uvolnila také 192 milionů korun na přesnější PCR testování covidu-19 ve školách. Školy tak budou moct opět využít proplácení 200 korun na test. Pro povinné testování neočkovaných zaměstnanců státu správa hmotných rezerv nakoupí do 15. prosince zhruba půl milionu testů, uvedl Babiš. 

Nouzový stav není třeba, shodli se hejtmani s vládou. Zlínský hejtman omezil akce sám

Hejtmani se na úterním jednání se zástupci vlády v demisi shodli, že kvůli stavu epidemie covidu-19 není potřeba nyní vyhlásit nouzový stav. Na Twitteru to po schůzce uvedl předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Za vhodnou by šéfové krajů považovali úpravu pandemického zákona, aby umožňoval na území postižených krajů aktivovat nutná opatření.

„Hejtmani se na jednání s premiérem, ministrem vnitra a ministrem zdravotnictví dohodli, že v této chvíli není potřeba vyhlašovat nouzový stav,“ uvedl v úterý Kuba. 

Jak ovšem upozornil již v pondělí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), restrikce mohou na regionální úrovni nařídit sami hejtmani. Zatím tak učinil zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). V kraji se nebudou konat akce nad sto lidí. Cílem opatření podle něj je udržet otevřené školy, firmy a služby.