Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.
Držitelé dočasné ochrany, tedy většinou uprchlíci z Ukrajiny, žádající o humanitární dávku, budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také muset zdržovat na území Česka alespoň 16 dnů v měsíci, na který dávka náleží. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů s dočasnou ochranou. Stanovení minimální doby pobytu v Česku má podle ministerstva vnitra zabránit zneužívání dávky.
K dočasné ochraně bylo minulý týden v tuzemsku registrováno přes 386 tisíc lidí. Dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny má v budoucnu zaniknout lidem, kteří se budou zdržovat mimo státy schengenského prostoru déle než třicet dní. Zaniknout má běžencům i v případě jejich trestního či správního vyhoštění.
Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) novela reaguje na zkušenosti z posledních let i na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě. Cílem je podle něj mít jasná pravidla pro pobyt cizinců a nástroje proti zneužívání systému. Stanovení minimální doby fyzického pobytu v republice má zabránit případnému zneužívání humanitární dávky.
Dávky podle Metnara pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc uprchlíků s dočasnou ochranou z Ukrajiny. Minulá vláda podle ministra jejich kontrolu zanedbala, nově bylo zahájeno čtyřicet trestních stíhání.
Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka je novela zbytečná. Poukázal na přínos ukrajinských uprchlíků pro český trh práce i statistiky, podle nichž Ukrajinci nepředstavují větší bezpečnostní riziko než čeští občané.
Regulace cen paliv
„Globální situace na trhu s pohonnými hmotami zůstává kvůli napětí na Blízkém východě nadále velmi složitá,“ zdůvodnila Schillerová po jednání vlády prodloužení cenových stropů. Doplnila, že způsob jejich stanovování se v červnu nezmění, nadále bude platit i snížení spotřební daně na naftu. Ministerstvo financí stanovuje cenové stropy na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Provozovatelé čerpacích stanic mohou uplatnit marži ve výši maximálně tří korun na litr paliva.
Vláda zároveň kvůli zdražování paliv rozhodla v dubnu o dočasném snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny za litr. U benzinu se spotřební daň nezměnila, nadále činí 12,84 koruny za litr.
Ceny pohonných hmot začaly rychle růst poté, co zdražila ropa na světových trzích, když Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě udeřil na okolní země. Vláda následně v dubnu rozhodla o cenové regulaci. Původně opatření mělo platit do konce dubna, kabinet ale následně schválil jeho prodloužení na květen a nyní i na červen. Zatímco v minulosti se stanovení cenových stropů opíralo o opatření obecné povahy, nově je vydáno na základě nařízení vlády, které má vyšší právní sílu.
Ministerstvo financí zveřejňuje každý pracovní den cenový výměr s nejvyšší povolenou prodejní cenou benzinu a nafty na následující den. Pokud následující den bude víkend nebo svátek, budou cenové stropy platit až do nejbližšího pracovního dne. V pondělí je maximální cena nafty 42,08 koruny za litr, u benzinu 45,11 koruny za litr. Výjimkou jsou prémiové produkty, na které se omezení nevztahují.
ČNB by podle premiéra měla snížit úrokové sazby
Guvernéra ČNB Aleše Michla premiér vyzval ke snížení úrokových sazeb. Podle něj není důvod, aby Česko mělo vyšší úrokové sazby než eurozóna. V Česku je základní úroková sazba 3,5 procenta, v eurozóně 2,0 procenta. ČNB na dotaz ČTK uvedla, že se k výrokům politiků nevyjadřuje. Centrální banka je ze zákona nezávislá instituce.
Ministři také rozšířili seznam lokalit zvýhodněných průmyslových zón o strategický podnikatelský park Cheb. Kabinet projednal i návrh na jmenování meziresortních komisí k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Vláda podle Babiše vybrala pětapadesát strategických projektů v oblasti informačních technologií a ke každému určila odpovědného manažera. Cílem je vybudovat plně funkční digitální stát dostupný občanům i podnikatelům, založený na propojených službách, odpovědném řízení a měřitelných výsledcích, sdělil v tiskové zprávě Úřad vlády.
Projekty jsou vyjmenované na stránkách Digitální Česko 2.0, kde jsou určené odpovědné osoby a termíny. Nejblíže dokončení ještě v letošním roce jsou Informační systém Odborné způsobilosti a související integrační platformy v zemědělství, modernizace informačních systémů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a EET 2.0.
Elektronizaci školství mají pomoci registr žáků a registr pedagogických a akademických pracovníků, které má zavést zákon o registrech ve vzdělávání schválený vládou. Podle ministerstva školství budou budované registry mapovat průchod osob vzdělávací soustavou, shromažďovat budou také údaje o pedagogických, akademických a vědeckých pracovnících. Registry mají vytvořit zdroj státem garantovaných aktuálních a správných informací, které se týkají školství.
O nákup Explosie by měly zájem tři české firmy, řekl Babiš
O případný nákup pardubické společnosti Explosia by měly zájem tři české firmy. Pokud by vláda rozhodla o jejím prodeji, zajistila by, že kupující nebude vystupovat proti strategickým zájmům Česka, avizoval premiér. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah.
Babiš o možném prodeji Explosie začal mluvit minulý týden po návštěvě tohoto státního výrobce výbušnin a střelivin. Na počátku zmínil možný zájem Francie o podnik, v pondělí řekl, že by kupujícím mohl být spíš český subjekt. „Pak se ozvaly všechny firmy, jsou to obrovské firmy, tři obrovské firmy, které o to budou mít obrovský zájem,“ řekl premiér.
Zdůraznil, že u případného prodeje by si vláda v prodejní smlouvě pojistila bezpečnostní rizika. „Nemohlo by se stát, že by firmu koupil někdo, kdo by měl úmysly v rozporu se strategií České republiky,“ ujistil Babiš. Možný prodej Explosie kritizovaly opoziční strany. Podle nich by se o prodeji firmy ve strategickém odvětví nemělo nyní vůbec přemýšlet vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě a k posilování obranných kapacit v Evropě.
Babiš kritizoval, že Explosia na rozdíl od jiných státních společností nepřináší významné prostředky do státního rozpočtu. Podle něj se to nezmění ani v budoucnu. „U Explosie žádné peníze nebudeme mít, protože Explosia investuje všechny volné prostředky,“ řekl premiér.
Problematicky vnímá také to, že dosud Explosia neměla uzavřenou smlouvu o spolupráci s českou armádou. Vyjádřil přání, aby pardubická společnost dodávala náplně do munice pro tanky Leopard, které armáda nakupuje. Firmu od roku 2002 stoprocentně vlastní stát, akcie drží ministerstvo průmyslu a obchodu. Firma působí v Pardubicích od roku 1920. Do roku 2002 byla vlastníkem skupina Agrofert.









