Vláda schválila návrh na zmrazení platů politiků a humanitární pomoc Afghánistánu

Celkem 75 milionů korun v rámci humanitární pomoci poskytne Česko Afghánistánu, odhlasovala v pondělí vláda. Kabinet schválil také návrh na zmrazení platů politiků, chce jej v dolní komoře parlamentu projednat ještě před sněmovními volbami. Necelé tři týdny před začátkem hlasování už kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů nepřijímá návrhy zákonů ani se nevyjadřuje k poslaneckým iniciativám.

Vláda chce těsně před volbami projednat ve sněmovně návrh na zmrazení platů politiků, informoval po jednání kabinetu vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Uvedl, že schválen byl zákon o platů představitelů státní moci, který se týká politiků, nikoliv soudců. „Současně pracujeme na jeho zařazení,“ uvedl s návrhem na termín 5. října. Poslanci poslední řádnou schůzi uzavřeli v pátek.

Na počátku července kabinet konstatoval, že návrh na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce lze považovat za zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Tehdejší návrh by mimo jiné přinesl změnu dosavadního způsobu výpočtu platu soudců, a výrazně by tak zasáhl do jejich materiálního zabezpečení a jeho prostřednictvím by mohl zasáhnout i do postavení a nezávislosti soudní moci jako takové. Vláda jako celek zaujala k návrhu neutrální stanovisko a napsala, že pokud jde o politiky, pak zmrazení platů pro příští rok podporuje.

Schválený návrh má platy zmrazit na roky 2022 až 2026 na úrovni platné v letošním roce. „Návrh nemění způsob výpočtu platové základny soudců ani těch, jejichž plat se odvíjí od platové základny soudců,“ uvádí předkládací zpráva. V roce 2022 by díky předpisu měl státní rozpočet ušetřit přibližně 60 milionů korun, které by jinak vydal na platech, příslušenství a náhradách výdajů.

Pomoc Afghánistánu

Kabinet v pondělí schválil také poskytnutí humanitární pomoci Afghánistánu ve výši 75 milionů korun. Peníze půjdou na zdravotní péči, na pomoc ženám a dětem a na podporu sousedních států v regionu.

Ministerstvo zahraničí na pomoc navrhlo přesunout 40 milionů korun, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. I dalších pět milionů korun úřad poskytne ze svého rozpočtu, zbylých 30 milionů dá ministerstvo vnitra. Peníze budou distribuovány ve spolupráci zejména s Evropskou unií a Organizací spojených národů.

Zvýšení dotací na podporované zdroje energie

Vláda také schválila zvýšení dotací na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu. Příští rok má činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Původní návrh rozpočtu pro příští rok počítal s 20 miliardami korun, později s 23 miliardami korun. Havlíček navýšení zdůvodnil snahou pomoci podnikatelům a firmám vyrovnat se s rostoucími cenami energií.

Energetický regulační úřad (ERÚ) v červnu upozornil na to, že pokud by stát omezil financování podpor ze státního rozpočtu nebo by nenašel dodatečné zdroje pro krytí jejich případného nárůstu, rozdíl by museli uhradit spotřebitelé, konkrétně firmy a podniky na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí.

Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Část kryje státní rozpočet, zbytek dotují zákazníci. Úsporu by měla přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovna nedávno schválila přehlasováním senátního veta.

Zdravotní výzkum zaměřený na covid-19

Na programu měla vláda také úpravu dotací na zdravotní výzkum do roku 2026 tak, aby zohlednil situaci související s epidemií covidu-19. Z nového programu by mělo být v příštích dvou letech možné čerpat až 150 milionů korun. Peníze by měly jít na vypracování analýzy o nemoci a k vypracování postupů ve zdravotnictví pro případ, že by epidemie přetrvávala nebo by se po jejím konci nemoc znovu objevila.

Výzkumníci by se měli podle ministerstva zdravotnictví zaměřit i na efektivní diagnostiku a léčbu středně těžkých a těžkých průběhů, stejně jako na fungování jednotek intenzivní péče. Resort se chce více zaměřit i na podporu stávající péče, odborníci totiž upozorňují, že ve srovnání s rokem 2019 klesl počet preventivních vyšetření.

Filmové pobídky

Vláda také pro letošní rok uvolnila z rozpočtové rezervy dodatečných 300 milionů korun na filmové pobídky, uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dosud bylo na pobídky určeno 800 milionů korun. Na navýšení částky na 1,1 miliardy korun se dohodl Zaorálek s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) v červenci. Zahraniční štáby podle něj díky tomu v Česku utratí asi dvě miliardy korun.

Schillerová na Twitteru uvedla, že peníze převede z vládní rozpočtové rezervy do kapitoly ministerstva kultury ve prospěch Státního fondu kinematografie.

Zaorálek řekl, že díky navýšení částky o 300 milionů se podaří přitáhnout projekty za dvě miliardy korun. „Budou utraceny výhradně za české zboží a služby,“ uvedl. V současné době potřebuje příliv zahraničního kapitálu každá země včetně Česka, doplnil. „Kdyby k tomu dnes nedošlo, museli bychom říci, že nejsme schopni další nabídky přijímat. Nyní jsme schopni říct, že jsme připraveni na další projekty v roce 2021 a 2022,“ dodal v pondělí Zaorálek.

Rozpočet a minimální mzda

Ministry ještě čeká schválení rozpočtu na příští rok, tomu se ale podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) vláda v pondělí věnovat nebude. Schválený návrh musí odevzdat dolní parlamentní komoře do 30. září, schvalovat rozpočet bude sněmovna už v novém složení.

Zástupci vlády s odbory a zaměstnavateli dopoledne projednávali návrh na hospodaření v příštím roce a také varianty růstu mezd ve veřejné sféře, jak je připravuje ministerstvo financí. Na zasedání tripartity zástupci vlády jednali také o růstu minimální mzdy, Schillerová připustila navýšení maximálně o tisícikorunu, sociální demokraté a odbory hovoří o růstu z 15 200 korun na 18 tisíc korun od příštího roku. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by o případném navýšení minimální mzdy měla rozhodovat až příští vláda, která vzejde z říjnových voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 2 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 3 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 7 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
10:48Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 9 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.