Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem 235 miliard

Nahrávám video

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Stanjura upozornil, že výše příjmů a výdajů se ještě bude měnit po zpracování srpnové makroekonomické prognózy ministerstva financí (MF). O konkrétní podobě rozpočtu se podle něho ještě povede politická debata. Vláda ho schválí do konce září, v říjnu začnou nejdůležitější zákon roku projednávat poslanci.

„Jsou to předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých kapitol, jednání teprve začnou,“ řekl Stanjura o schváleném materiálu. Úředníci nyní podle něj rozpracují schválené mantinely podle rozpočtových kapitol, na jejich základě budou nejprve jednat ekonomičtí náměstci jednotlivých ministerstev a poté konečnou podobu rozpočtu projednají přímo ministři. 

Nahrávám video

Fiala zdůraznil, že jednotliví ministři nebudou chodit vyjednávat na ministerstvo financí o penězích pro svou kapitolu, ale vláda bude o podobě rozpočtu jednat jako tým. Podle něj taková debata přispívá k odpovědnému chování všech ministrů. Také sdělil, že chce, aby vláda nevyužila zmíněný strop výše deficitu 270 miliard korun.

„Vláda stanovila v rámci rozpočtového výhledu maximální výši schodku na příští rok ve výši 2,75 procenta HDP, což v přepočtu podle těch dnešních údajů by se pohyboval někde kolem těch 270 miliard korun. My se samozřejmě budeme snažit, aby ten deficit byl nižší, a o tom budeme jednat v příštích měsících,“ prohlásil Fiala.

„Vláda nechápe jedno – oni nerozumí tomu, že mají příjmy. Že mají strašně moc peněz v evropských fondech, ještě za období 2014 až 2020 je tam ještě 200 miliard, které by měly dotéct do konce roku 2023. A my jsme jim vlastně vybojovali 980 miliard na to další období 2022 až 2027,“ sdělil dříve předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Armádní výdaje mají rekordně stoupat

V porovnání s letošním rokem pracuje návrh rozpočtu na příští rok s příjmy o 29,1 miliardy nižšími a výdaji o 89,1 miliardy nižšími. O 39,6 miliardy korun rostou výdaje na důchody. Už do prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok napsalo ministerstvo financí některé priority, například rekordní růst armádních výdajů o 48 miliard korun. Česko by tak mělo na obranu znovu dávat dvě procenta HDP, ke kterým se zavázalo v NATO. Resort obrany má tak příští rok hospodařit s rekordním 160miliardovým rozpočtem. Letos to je 112 miliard.

„Víme, že máme něco výjimečného, víme také to, že v jiných resortech se škrtá, nám se přidává. Budu se snažit, abychom finanční prostředky byli schopni utrácet smysluplně,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Opozice je k tomu skeptická. „My jsme neviděli od armády nějakou hlubší koncepci, co by vlastně armáda měla do budoucna dělat, jak by měla vyzbrojovat,“ poznamenal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Většina ministrů přicházejících ve středu ráno na Úřad vlády s prvním návrhem rozpočtu na příští rok nesouhlasila. Nelíbil se jim hlavně fakt, že ministerstvo financí navrhlo v jejich resortu poměrně výrazné škrty. Třeba školství by kvůli dosažení plánovaného schodku muselo ušetřit 29 miliard korun. Průmysl patnáct miliard a místní rozvoj víc než třináct a půl miliardy.

Navržené rozpočty ministerstev
Zdroj: ČT

„To je skoro až úsměvné, protože takový rozpočet moje ministerstvo vůbec nemá. Jsou to peníze, které jsou na kofinancování,“ prohlásil před jednáním ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Je jasné, že tenhle návrh nevyjadřuje politické závazky vlády. A určitě se výrazně promění, takže já ho neberu úplně vážně ve vztahu ke školství,“ dodal ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Kromě toho ministerstvo financí navrhlo třeba roční zmrazení plateb státu zdravotním pojišťovnám a také pokles výdajů na výzkum a vývoj o desetinu. „Pokud nebudeme investovat do vzdělávání, vědy, výzkumu a investic, tak si zaděláváme na další problémy z hlediska rozpočtu do budoucna,“ varovala před jednáním vlády ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) už před měsícem varoval před plánem škrtat v platech státních zaměstnanců. Kabinet ve středu rozhodl, že nebude v rozpočtu na příští rok snižovat tarifní platy státních zaměstnanců o pět procent, jak původně zvažoval, ale ponechá je na úrovni letošního roku.

Jak se do rozpočtu promítne úsporný balíček?

Do schváleného návrhu zatím nejsou započítány výdaje kryté půjčkou z Národního plánu obnovy, upřesnilo později MF. Návrh naopak zohledňuje dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se vláda dohodla v květnu.

Za hlavní část úsporného balíčku v příštím roce vláda považuje snížení výdajů. Skoro 46 miliard mají přinést škrty v dotacích, především pro velké firmy v průmyslu a zemědělství. Na provozu úřadů se má ušetřit šest miliard, na platech ve veřejné sféře bezmála deset miliard.

Na příjmové straně má skoro dvanáct miliard už příští rok přinést zavedení nemocenského pojištění. Další miliardy stát získá z vyšší daně z nemovitosti nebo omezením daňových výjimek, například školkovného. Víc peněz získá také z odvodů OSVČ nebo lidí, kteří si vydělávají v režimu dohody o provedení práce.

Víc vláda plánuje získat díky daním z tabáku, hazardu a lihu. Naopak změny DPH podle ministrů ve výsledku vynesou státu o dvě miliardy míň než letos. Místo tří sazeb chce kabinet zavést jen dvě.

Plánovaný schodek je nižší než ten letošní

Plánovaný schodek 235 miliard korun je o 60 miliard nižší, než jaký plánuje kabinet pro letošek, kdy je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada ale vyjádřila pochybnosti o jeho udržení v této výši, podobně se vyjadřují i ekonomičtí analytici nebo opozice. Ke konci května byl schodek 271,4 miliardy korun. Stanjura ve středu řekl, že příští týden začne vláda jednat o dodatečných úsporách v letošním roce, které by pomohly k lepšímu rozpočtovému saldu. Dohodu očekává v polovině července.

Ve středu schválený materiál stanovuje také výhled na schodek v dalších dvou letech. V roce 2025 by podle něj měl stát hospodařit s deficitem 200 miliard korun, o rok později by se měl schodek snížit na 175 miliard, uvedlo MF. Stanjura řekl, že tak vláda splní svůj závazek snížit do konce svého funkčního období schodek pod tři procenta HDP.

„To je na oznámení, že se ministerstvo ruší“

„Nepřál bych si, abychom šli nad plánovaných 270 miliard, záleží ale také na makroekonomických výhledech. Pokud se bude snižovat míra inflace, tak vestavěné stabilizátory v řadě předpisů – jsou to důchody, sociální dávky, tak nemusí být aktivovány a výdaje nemusí být vynakládány. Bude se to ještě odvíjet od toho, jaké budou predikce vývoje české ekonomiky,“ konstatoval ve večerním vysílání ČT24 senátor za ODS Zdeněk Hraba.

Exministryně pro místní rozvoj a místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (nestr. za ANO) se domnívá, že vláda deficit 235 miliard překročí, spíš by se přikláněla k už zmiňovaným 270 miliardám.

„Zastavím se u své kapitoly, která je mi nejbližší, což je ministerstvo pro místní rozvoj. Tam už tomu opravdu nerozumím, protože celý resort má rozpočet zhruba 22,5 miliardy, z toho 19 miliard jsou evropské fondy a tři a půl miliardy na všechno ostatní. A pan ministr (financí Stanjura) jim chce vzít 13,6 miliardy – to je na oznámení toho, že se ministerstvo pro místní rozvoj ruší,“ uvedla Dostálová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...