Vliv hrůzy holocaustu se přenesl z přeživších na jejich potomky, tvrdí neurolog

Nahrávám video

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

„V roce 2015 jsem si uvědomil, že odchází první generace přeživších holocaustu, že je to poslední možnost je vyšetřit. Zajímala mě i druhá a třetí generace, do jaké míry v nich je, nebo není dopad té hrůzy, která byla v první generaci. Samozřejmě holocaust přežilo velmi málo lidí, velká většina byla povražděna,“ řekl Ivan Rektor.

Jako neurolog se svými kolegy prováděli jak psychologické vyšetření všech tří generací, tak prostřednictvím zobrazení mozku v nukleární magnetické rezonanci. Zjistili, že sedmdesát až pětasedmdesát let po válce jsou v první generaci změny ve struktuře mozku velmi signifikantní na rozdíl od běžných českých obyvatel, kteří fungovali jako kontrolní skupina. Změny zaznamenali především v oblasti, která souvisí se stresem.

„Ti lidé nemuseli být v koncentračním táboře, který přežilo velmi málo lidí. První skupina pocházela ze Slovenka, kde byla jiná situace než v Čechách. V protektorátu Čechy a Morava byli všichni Židé deportováni,“ poznamenal Rektor. Dodal, že na Slovensku například nebyl dostatek lékařů, takže někteří dostali výjimky.

Neurolog popsal i vliv takzvaného prenatálního stresu, který působil na děti narozené během války. Jeho dopad byl podle Rektora na vývoj mozku ještě významnější. Podle spolupracujících psychologů se také u přeživších holocaustu výrazně projevoval stres a částečně také deprese nebo úzkost.

Rektor hovořil také o posttraumatickém růstu, který popsal známým úslovím: Co tě nezabije, to tě posílí. „Dá se říct, že ti, co přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly.“

Přesun na druhou a třetí generaci

„Když jsme se podívali na zobrazování mozku, nikoliv struktury, ale propojování struktur mozku související se stresem, tak je oproti kontrolní skupině rozdíl v druhé i třetí generaci. Rovněž psychologické testy jsou rozdílné oproti kontrolní skupině. Opět vidíme větší stres v druhé i třetí generaci,“ uvedl Rektor.

U přenosu mezi generacemi se snaží zjistit, jestli je genetický, nebo čistě sociální a behaviorální. Značná část lidí z první generace o tom podle něj se svými dětmi nemluvila, ale změny mozku se stejně přenášely. Nejčastěji se z první na druhou generaci přenášel strach o děti.

Rektor zmínil, že se výzkumu zúčastnila i jeho matka, která za války působila jako partyzánka. On sám se necítí jako člověk, který by měl problém se stresem, ale nevylučuje možnost, že by se v určitých testech mohl vliv stresu prokázat.

„Lidé, které jsme vyšetřili a kteří žili tak dlouho po válce, prožili svůj život velmi pozitivně. Samozřejmě život v Československu nebyl po roce 1948 vůbec jednoduchý,“ poznamenal Rektor.

Neurolog Ivan Rektor
Zdroj: ČT24

Paměť národa a národní mentalita

Podle jeho názoru existuje v různých národech různá mentalita, která se může odlišit a v některých zemích může být agresivnější než v jiných. Rektor uvedl jako příklad Česko, kde na rozdíl od Ruska nevidí agresivní povahu, tu vnímá například i na Blízkém východě. Lidstvo jako takové podle něj není agresivní, ale v historii nastaly okolnosti, které k agresivitě vedly.

„Myslím si, že existuje kolektivní paměť národa. Já sám pocházím z východního Slovenska, ale žiji dlouho v Brně, žil jsem i v Paříži. Vidím, že mentalita je jiná, což souvisí s jakýmsi dědictvím paměti národa,“ míní Rektor.

Sám si není jistý, jestli jsou vzpomínky na mnichovskou dohodu stále v paměti mladých lidí, ale domnívá se, že rok 1968 stále ovlivňuje současnou českou společnost. V české mentalitě vidí jakousi všeobecnou nedůvěru. „Vidím nedůvěru k Evropské unii, skepticismus k vládě. Myslím, že tohle je česká mentalita,“ doplnil neurolog.

Ivan Rektor ovšem nechce předjímat, jak současná válka ovlivní ruskou a ukrajinskou povahu. Z osobní zkušenosti mluví o tom, že Rusové nedávají najevo, co si myslí, protože si to nemůžou dovolit. Reakce Ukrajinců pro něj byla „příjemným překvapením“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 4 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...