Vojenskou pomoc Ukrajině dal do pohybu příklad střední Evropy, soudí česká diplomatka

Nahrávám video

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Česko, Polsko, Slovensko či Rumunsko byly v podobě dodávky svých postsovětských zbraní prvotními hybateli vojenské pomoci ukrajinské armádě, soudí diplomatka. Když pak ostatní viděli, že Ukrajina prvotní ruský nápor dobře zvládla, přidaly se dalšími dodávkami modernějších zbraní. 

Spojené státy, coby největší vývozce zbraní na světě, jsou pak nyní jejich největším exportérem na Ukrajinu. Více než polovina Američanů to podporuje, shodnou se na tom až na extrémní křídla obou stran také demokraté a republikáni. Válka je sice daleko od území Spojených států, ale Američané ji chápou jako střet dobra a zla, kde nejsou žádné šedé zóny. 

Kuchyňová Šmigolová též zdůraznila význam koordinace sankcí, které vůči Rusku uplatňují Evropa a USA. To přičítá zejména transatlantické Radě pro obchod a technologie, která byla založena zhruba před rokem. Domnívá se, že tyto sankce budou mít na Rusko dlouhodobý dopad. 

Zároveň by podle diplomatky mělo být Rusko dál izolováno v tom smyslu, že bude vyloučeno ze slušné společnosti a nikdo s ním nebude komunikovat, dokud povede invazi.

Tento postoj je pak také nutné vysvětlovat v afrických státech, kde se ruské diplomacii daří vzbuzovat přesvědčení, že je uvedený konflikt vlastně nemusí tolik zajímat. „Musíme vysvětlovat, že … je to (postup Ruska) koloniální politika, aby zůstaly na naší straně.“

Hovořila o tom, že Rusko se snaží, například prostřednictvím svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova, dostat země třetího světa na svou stranu. Využívá k tomu všechny možné způsoby, třeba přednostní dodávky potravin, surovin či zbraní. „Lichotí jim drzými sliby,“ konstatovala. Úkolem Západu je proto čelit ruské vlně „naším narativem a vysvětlovat naše pozice.“

Diplomatka se domnívá, že ruský prezident si na Ukrajinu troufnul proto, že si myslel, že mu to projde. Stejně jako mu v minulosti prošel útok na Gruzii (2008) a útok na východ Ukrajiny a anexe Krymu (2014), a to „jen s malými šrámy na ruské reputaci.“ Přiznala také, že sama ještě několik měsíců před válkou nečekala, že k invazi dojde. 

Moderátorka pořadu Světlana Witowská se jí také zeptala, zda budou Ukrajina a Gruzie do deseti let v NATO. Diplomatka uvedla, že Severoatlantická aliance má politiku otevřených dveří. Teoreticky je tedy vstup těchto států možný, ale prakticky nečeká, že by do Aliance vstoupily, dodala Kuchyňová Šmigolová. Je to podle ní málo pravděpodobné. Rozdílná situace je podle ní ohledně vstupu těchto zemí do Evropské unie. Jako Putinovu prohru pak zmínila, že do NATO vstoupí Finsko a Švédsko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 7 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami
Načítání...