Vysoké školy v některých krajích mají navýšit počet přijímaných studentů, oznámil Bek

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.

Ministerstvo školství zároveň podle Beka připravuje podmínky pro vznik veřejné neuniverzitní vysoké školy v Karlových Varech. V pondělí šéf resortu kraj navštíví a bude jednat o možném projektu. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo, sdělil.

Vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25 až 34 let je podle Beka v Česku v porovnání s vyspělými zeměmi málo, zároveň jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly, uvedl. Letošní meziroční nárůst rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy korun podle něj podpoří univerzitní vzdělávání v regionech s nižší mírou vzdělanosti.

Vysoké školy budou letos pracovat s částkou 34,9 miliardy korun. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.

Výjimka pro výzkumné univerzity a umělecké VŠ

Počet přijímaných studentů by měly podle Beka zvýšit všechny vysoké školy s výjimkou takzvaných výzkumných univerzit, jako je například Univerzita Karlova, či uměleckých vysokých škol, od nového akademického roku o tři procenta.

Univerzita Karlova je největší vysoká škola v Česku, podle statistik ministerstva měla předloni 51 560 studentů, na všech veřejných vysokých školách jich bylo 280 175. Resort podle ministra uvítá, pokud se Univerzita Karlova rozhodne navýšit počet studentů, nebude to ale její povinnost. Pro většinu univerzit podle něj naproti tomu tříprocentní navýšení povinnost bude. Nárůst by měl být postupný tak, aby neohrozil kvalitu vzdělávání, dodal.

„Významně se rozšíří okruh oborů, v nichž si stát bude objednávat vyšší nárůsty počtu studentů,“ řekl dále Bek. Dříve to stát udělal třeba v případě studentů medicíny. Ministerstvo podle něj připravilo schéma financování k přijímání vyšších počtů studentů například do oborů, které souvisí se školstvím. Více peněz by mělo jít například do oborů učitelství, školní psychologie, ale i například zdravotnických a technických studijních programů. Zmínil i například energetiku či výrobu a vývoj čipů, polovodičů.

Studentů učitelství by školy měly v novém akademickém roce přijímat o pět procent více, prohlásil Bek. V dalších letech se podle něj počítá s vyšším nárůstem. Největší podporu by měly školy dostat na navýšení počtu přijímaných na nelékařské zdravotnické obory.

Zlepšit se mají podle ministra i podmínky studentů. Například ubytovací stipendia vzrostou z 5400 korun na 6150 korun ročně a dotace na stravování se zvýší z 17,95 koruny na 20,50 koruny na jedno jídlo, oznámil resort. Rozpočet podle Beka počítá i s vyššími stipendii pro doktorandy. Ta se navyšují o čtrnáct procent, celkově na částku 1,91 miliardy korun. Zlepšit podmínky doktorandů má i novela vysokoškolského zákona, kterou v lednu vrátil Senát k projednání sněmovně.

Rozpočet podle Beka umožňuje navyšovat i výdělky vysokoškolských učitelů. Jak budou vysoké školy odměňování akademiků zlepšovat, záleží podle něj na příslušných orgánech vysoké školy. „Platí, že tentokrát mohou na mzdách růst vysoké školy více než regionální školství a tím se napravuje jakási nespravedlnost,“ řekl Bek. Platy učitelů v regionálním školství, do kterého patří mateřské, základní a střední školy, podle něj letos vzrostou o sedm procent.

Průměrný plat učitele v základní škole byl podle rozpisu rozpočtu na rok 2025 loni 54 488 korun, v roce 2025 má být průměrný plat 58 219 korun. U středoškolských učitelů se měl v průměru zvýšit o 4131 korun na 59 523 korun.

Podle rektora navýšení rozpočtu pomůže jen částečně

Navýšení rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy podle rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše pomůže, ale pouze částečně. „Ta optimálnější částka, o které jsme se bavili, by se měla blížit meziročnímu nárůstu někde kolem deseti, lépe dvanácti miliard korun,“ sdělil s tím, že ale vnímá ekonomickou i geopolitickou realitu.

Částku okolo deseti až dvanácti miliard korun zmínila i rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková, podle níž jsou vysoké školy chronicky podfinancované. „Vysoké školy pak nejsou konkurenceschopné v oblasti mezd,“ sdělila s tím, že se to týká národního i mezinárodního hlediska.

Nahrávám video

Navyšování počtu studentů jde podle Bareše správným směrem. Kvalitu výuky by růst počtu studentů ovlivnit neměl. „Například na Masarykově univerzitě si vytipováváme studijní programy, které mají vysokou míru výběrovosti a vysokou studijní úspěšnost,“ podotkl s tím, že posilují i pedagogické kapacity. Podle Králíčkové vysoké školy s navyšováním kapacit počítají. „My, jako vysoké školy, jsme na ten nárůst připraveni,“ dodala.

Králíčková se vyjádřila také ke zlepšováním podmínek pro studenty. „Péče o to, aby se všem studujícím ze sociálně ohrožených vrstev dařilo studovat na vysokých školách, je jak ze strany státu, tak ze strany vysokých škol,“ uvedla. Univerzita Karlova podle ní speciálně navyšuje sociální stipendium nad rámec toho, co posílá stát.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...