Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

Mnozí moderátoři či redaktoři vysílali v černém oblečení. Černá barva oblečení dle zástupce Veřejnoprávně v ČT, moderátora Daniela Stacha, symbolizuje černé obrazovky, které ale zaměstnanci televize vysílat nechtějí. „Veřejnoprávní média jsme odhodlaní bránit. Nechceme, aby veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas, které patří vám občanům, byly přímo závislé na politické vůli kterékoliv vlády,“ prohlásil Stach.

Zástupci iniciativy, odbory a pracovníci ČT a ČRo už dříve kvůli chystaným změnám vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Na středečním shromáždění uvedli, že pokud budou další kroky politiků vůči veřejnoprávním médiím ohrožovat jejich nezávislost, mohou přistoupit ke stávce.

„Chceme být i nadále odpovědni veřejnosti, nikoli politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Pokud by různé návrhy ohrožovaly nezávislost a budoucnost veřejnoprávních médií, dalším přirozeným krokem bude stávka,“ sdělil ve středu za iniciativu Veřejnoprávně Jan Herget z Českého rozhlasu.

Podle něj vládní koalice sice tvrdí, že chce pouze změnit systém financování, ale jde o daleko víc – o hodnoty, nezávislost, stabilitu a služby poskytované veřejnoprávními médii divákům.

Odborová organizace České televize podle jejího předsedy Vlastimila Vojtěcha připomínkuje poslanecký návrh na osvobození některých skupin od placení poplatků za ČT a ČRo. „Máme k němu zamítavé stanovisko, protože tento návrh zákona by ještě v letošním účetním roce připravil veřejnoprávní média o neuvěřitelné částky,“ sdělil.

Předpokládaná částka je podle Vojtěcha u ČT 1,4 miliardy za rok a u ČRo až půl miliardy. Veřejnoprávním médiím by hrozila insolvence. Odbory podle něj vládě vyhlášením stávkové pohotovosti podaly ruku k jednání. „Naše podaná ruka nebude trvat dlouho. Buď s námi začnete jednat, nebo potom budeme muset použít všechny kroky, které nám náš právní řád umožňuje,“ uzavřel Vojtěch.

Shromáždění před budovou rozhlasu

Po poledni se také na několik minut shromáždila přibližně stovka zaměstnanců ČRo před hlavním vchodem do budovy, kde zazněla fanfára v podání členů Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Protest pracovníků ČRo se odehrál bez prohlášení. „Poslouchejte Český rozhlas,“ zaznělo pouze z davu zaměstnanců.

ČRo v úterní tiskové zprávě sdělil, že v případě přijetí poslanecké novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích by přišel o příjmy 360 milionů až 370 milionů korun ročně. Letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy. Dle rozhlasu by se to promítlo do obsahu a šíře veřejné služby i do snížení počtu pracovních míst přibližně o dvě stě z 1350 a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků z různých oblastí.

„Ohrožena by byla zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory,“ uvedl již dříve generální ředitel ČRo René Zavoral.

Zásahy by se podle Zavorala promítly také do provozu ČRo. Musel by přistoupit k výrazné revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku či plateb kolektivním správcům.

Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů návrhu započítal i výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu a aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona v roce 2025.

Přes čtyři sta připomínek

Vládní koalice se minulý týden dohodla, že místo návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, k němuž se sešlo přes čtyři sta připomínek, předloží ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jiný návrh, který pouze nahradí zákon o poplatcích novým zákonem převádějícím financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Zákony o ČT a ČRo zůstanou v současné podobě. Vláda by měla nový návrh projednat 15. června, 9. června by o něm s premiérem měli jednat ředitelé ČT a ČRo.

Vedení veřejnoprávní televize i rozhlasu nadále odmítají změnu financování ze současného systému poplatků. Nelíbí se jim také možné snížení částky, kterou by z rozpočtu měly instituce dostat.

Vedle Klempířova návrhu vznikl už zmíněný návrh poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let a jejich domácnosti nebo firmy do padesáti zaměstnanců. Ten by měl podle záměru předkladatelů začít platit ještě letos.

Česká televize letos z poplatků, které jsou základem jejího hospodaření, inkasuje 6,73 miliardy, přibližně miliardu ročně televize získává z další činnosti. Rozpočet rozhlasu pro letošní rok počítá s celkovými výnosy 2,74 miliardy korun – také jejich základem jsou poplatky.

Původní Klempířův návrh počítal s tím, že ČT získá z rozpočtu prostředky na úrovni roku 2024, tedy před loňským zvýšením poplatků ze 45 na 55 korun u rozhlasu a ze 135 na 150 u televize. Pro ČT by to znamenalo snížení příjmu o jednu miliardu a pro rozhlas pokles o čtyři sta milionů korun. Konečnou sumu z rozpočtu v novém návrhu ale ministerstvo zatím neoznámilo.

Fridrich: ČT by musela propustit 300 až 500 lidí

Zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich ve středu uvedl, že televize by v případě snížení rozpočtu o asi miliardu korun musela propustit tři sta až pět set lidí. V současnosti má instituce téměř tři tisíce zaměstnanců a rozpočet 8,5 miliardy.

Vedle hromadného propouštění a s tím spojených nákladů na odstupné by dle Fridricha ČT musela rušit již rozjeté velké projekty ve výrobě, včetně dramatické tvorby, což by znamenalo další náklady na smluvní sankce za zastavení projektů. Je tak možné, že by televize nebyla schopná plnit své závazky, podotkl.

V roce 2028 pak veřejnoprávní televizi hrozí, že přijde o dalších čtyři sta až 450 milionů korun, kterými v současnosti disponuje v rámci výjimky na odpočet DPH. Ta na konci příštího roku skončí.