Zavřely se volební místnosti, hlasovat bude možné ještě v sobotu

První voliči vkročili do volebních místností vzápětí po jejich otevření ve dvě odpoledne. Například ve škole v pražských Řepích stáli lidé již před začátkem voleb ve frontě před dveřmi. Nicméně po dvou hodinách voleb odhadovali členové volební komise, že je účast slabší než při předchozích komunálních volbách před čtyřmi lety. Fronta před otevřením a prvotní nával byl také ve škole v Brně-Líšni, ale postupně se nápor voličů zmírnil.

Volební účast byla ke čtvrté odpoledne desetiprocentní. Obdobné to bylo v Líšni, v sedm večer již odvolilo kolem dvaceti procent místních voličů. V okrsku v Praze 17 byla o další hodinu později účast již asi třicetiprocentní. Naopak na ústeckém sídlišti Mojžíř přišly v úvodních hodinách volit dvě procenta lidí, v litvínovském Janově se dostavili mezi druhou a čtvrtou odpoledne jen čtyři voliči. Celková páteční účast se pohybuje kolem čtyřiceti procent. 

Mezi těmi, kteří v pátek přišli k urnám, byli i někteří prvovoliči. Karin Konešová, které je čerstvě osmnáct, vnímá první účast u voleb jako významnou událost: „Je to pro mě velký den, je to i nová etapa v mém životě.“

Někteří lidé k volbám nejdou hlavně proto, že – na rozdíl od sněmovních či prezidentských voleb – nelze na komunální úrovni ani do Senátu hlasovat s voličským průkazem jinde, než kde dotyčný bydlí. Kdo se nemůže v pátek nebo sobotu dostat domů, svého práva volit nevyužije.

Volno na dobu potřebnou na cestu k volbám sice zákon zná – ovšem jako překážku na straně zaměstnance – ne každý si může snadno prohodit směny. „Na začátku září jsem onemocněla a už mi odpadly dvě směny, tak jsem musela jít do práce. I kvůli tomu jsem se rozhodla, že domů nepojedu, směnu si nezruším,“ přiblížila Ema Urbánková, která pracuje v kavárně v Praze, ale volit by měla v Pardubicích.

Vrcholní politici přišli volit mezi prvními

Mezi prvními hlasujícími byla hlava státu. Prezident republiky Miloš Zeman tentokrát nevolil zastupitele v Praze, nýbrž v Lánech, kde se dlouhodobě zdržuje po propuštění ze své loňské hospitalizace. Nově má v obci, kde by se chtěl usadit i poté, co mu vyprší druhý mandát, trvalý pobyt.

„Voliči mají jít ke komunálním volbám proto, aby jejich obce neřídili pitomci,“ prohlásil po hlasování. Dodal, že kdo je s vedením obce spokojen, může takto svým představitelům poděkovat, a kdo je nespokojen, má jedinou příležitost je vyměnit. „V každé, zejména západoevropské a obecně demokratické zemi jsou komunální volby i – ne jenom, ale i – referendem o vládě,“ konstatoval.

Záhy po druhé odpoledne přišel do volební místnosti v Průhonicích také předseda ANO Andrej Babiš. Řekl, že pro jeho hnutí je důležité vylepšit si výsledky ve velkých městech. Podobně jako Zeman smýšlí i on o volbách jako o „referendu“ o práci vlády. „My jsme jako hnutí ANO vyzvali občany, aby vyjádřili svůj názor na fungování vlády a pětikoalice,“ poznamenal.

K takovému postoji se přihlásil i šéf SPD Tomio Okamura. Řekl také, že znehodnotil volební lístek do Senátu, na kterém bylo jméno Jiřího Růžičky (TOP 09) – SPD v jeho obvodu žádného kandidáta nenominovala. „Škrtl jsem jeho volební lístek a ještě jsme ho natrhl. Voleb jsem se tímto zúčastnil, vždycky jsem pro to, abychom k volbám chodili. Můj hlas tak bude započítán mezi odevzdané, tímto jsem však vyjádřil svůj nesouhlas a zároveň snížil procentní výsledek panu Růžičkovi, protože absolutně nesouhlasím s politikou TOP 09 a vládní koalice,“ řekl Okamura.

TOP 09 na Twitteru vyjádřila přesvědčení, že i když se Okamura domnívá, že lístek znehodnotil, nemusí to tak být. Citovala z volebního zákona, podle nějž „poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje“. Vyhodnotit, zda jsou z roztrženého a přeškrtaného lístku patrné údaje, tak bude muset volební komise v sobotu odpoledne. 

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který je z formálního hlediska druhým nejvyšším ústavním činitelem, je nejvýše postaveným politikem, který v nynějších volbách sám kandiduje. Obhajuje post senátora v Jihlavě, což je podle něj těžší než kandidovat poprvé. 

Premiér Petr Fiala (ODS) zhruba půl hodiny po začátku voleb hlasoval v Brně. Ve volbách při té příležitosti podpořil předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který mandát obhajuje v Jihlavě. Fiala si přeje, aby ODS udržela ve volbách své pozice – momentálně má šest primátorů a 180 starostů. Uvítal by, kdyby ve velkých městech vznikly koalice na vládním půdorysu. 

Také Markéta Pekarová Adamová, která předsedá TOP 09 a její strana často vytvořila společné kandidátky s občanskými demokraty, řekla, že věří v obhajobu stávajících mandátů. Starostů za koalici SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) by podle ní mohlo ještě přibýt. Odmítla mínění politiků z parlamentní opozice, že by měly být komunální volby hlasováním o vládě. „Ale věřím, že lidé si nenechají ujít možnost ovlivňovat své nejbližší okolí, o což v obecních volbách jde,“ konstatovala.

Podobně mluvil i ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který odvolil v pátek večer. „Letos vystavujeme účty těm, kteří vedli naše města a obce,“ řekl. Za volební úspěch z pohledu KDU-ČSL bude Jurečka považovat opětovné vítězství v komunálních i senátních volbách.

Na pražských Vinohradech odhlasoval v první hodině voleb i vicepremiér a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Jeho strana má ambici alespoň udržet stávající počet 350 zastupitelů a dostat své senátorské kandidáty do druhého kola.

Ve druhé hodině hlasování přišel volit první vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan. Učinil tak v Kolíně, kde býval starostou a stále je zastupitelem. Post však již neobhajuje. Řekl, že jeho hnutí chce uspět ve všech krajských městech. Věří, že se tak stane i v Praze, kde Starosty poznamenalo červnové zadržení a obvinění jejich tehdejšího místopředsedy a náměstka primátora Petra Hlubučka v kauze údajné korupce v dopravním podniku. Rakušan přesto  v metropoli doufá v zisk přes osm procent hlasů.

První potíže: podezření na kupčení s hlasy i spor o seznam voličů

Policie v ústecké čtvrti Mojžíř a Krupce na Teplicku prověřuje podezření na kupčení s hlasy. Také v teplických Proseticích se objevily informace o shlukování lidí před volebními místnostmi před začátkem hlasování, což podle sdružení Romea je jeden ze znaků, že by mohlo ke kupčení docházet. Po otevření volebních místností ale již žádné hloučky nebyly vidět.

Policie se zabývá také postupem radnice krušnohorské Moldavy. Vedení obce před hlasováním ze seznamu voličů vyškrtlo téměř padesát lidí, a to kvůli údajnému účelovému nahlášení trvalého bydliště.

„Po uzavření stálého seznamu voličů jsem vyhodnotila počet nově přihlášených osob jako významný nárůst voličů, přesahující 15 procent, který může velmi výrazně ovlivnit výsledky voleb do zastupitelstva naší malé obce,“ uvedla starostka Lenka Nováková. Domnívá se, že nově přihlášení obyvatelé zřejmě chtějí hlasovat ve volbách pro konkrétní uskupení. Souhlasí s tím i někteří starousedlíci. „Určití lidé tu mají majetkové zájmy a ty se snaží prosadit i přes volební účast osob, které tu nikdy nežily a jsou sem účelově sváženy s cílem ovlivnit výsledky voleb,“ řekla obyvatelka Moldavy Dana Leitermannová. Obec se při vyškrtnutí voličů ze seznamu opřela o nález Ústavního soudu z roku 2011.

Předseda volební komise Oldřich Kozler před otevřením jediné moldavské hlasovací místnosti však prohlásil, že vyškrtnuté občany nechá volit. „Domnívám se, že postupuju podle zákona. Pokud přijdou a budou mít náležité doklady, nebudu respektovat to, že starostka vyškrtla někoho ze seznamu,“ řekl.

Drobnou nepříjemnost zaznamenala jedna z volebních komisí v Plzni. Jedna z voliček si až po vhození obálky do urny uvědomila, že odevzdala hlasy pouze do jednoho ze dvou zastupitelstev – ve větších městech se volí do celoměstského zastupitelstva i do obvodního či zastupitelstva městské části. Žena chtěla omyl napravit a dožadovala se druhé volební obálky, kterou však již nemohla dostat.

Lidé volí v hasičské zbrojnici nebo železničním muzeu

Nejčastěji se hlasuje ve školách, případně na úřadech, občas v sokolovnách. V Jaroměři je jedna z volebních místností mezi parními lokomotivami, lidé tam volí ve výtopně železničního muzea.

„To se málo komu poštěstí spojit návštěvu muzea a voleb v jedno. Historie a zároveň současnost, volby je současnost a mašinky historie, takže já tohle rád,“ řekl volič Zbyněk Hadinec. Pro provozovatele muzea jsou volby už tradiční záležitostí. „My to máme rádi, nám volby při zřizování tohoto muzea hodně pomohly,“ řekl předseda spolku Železniční výtopna Jaroměř Bohuslav Škoda.

Téměř tisícovka voličů z Horních Měcholup zase k volbám vyráží za místními dobrovolnými hasiči. „V prvním patře máme zázemí jednotky, je tam také velký sál, kde je teď volební místnost,“ popsal velitel jednotky SDH Praha 15 Jiří Markuci. V Novém Sedle na Sokolovsku zase volí lidé v jídelně tamní porcelánky a ve Vsetíně třeba v modlitebně Sboru církve bratrské.

Do zastupitelstev kandiduje přes 195 tisíc lidí

Komunální volby patří pro komisaře a statistiky k těm nejnáročnějším na zpracování. „Mají to specifikum, že mají velké množství kandidátů. Pro letošní volby je to přes 195 tisíc kandidátů,“ vysvětlila Eva Krumpová z Českého statistického úřadu. Před čtyřmi lety to bylo ještě o zhruba dvacet tisíc více.

Na zpracování dat se bude v ČSÚ podílet přibližně dva a půl tisíce lidí, jednak kmenových zaměstnanců, jednak bývalých pracovníků. Přesto podle Krumpové potrvá zpracování, a tedy i zveřejnění výsledků déle, než to bývá například při volbách do Poslanecké sněmovny. Volební komise z lidnatějších okrsků budou mít hlasy sečtené večer nebo dokonce až v neděli ráno.

Přispívá k tomu volební systém. Voliči mohou na rozdíl od sněmovních nebo krajských voleb kombinovat jednotlivé kandidátky. „Mohou křížkovat jak volební strany, tak konkrétní kandidáty, což potom vyžaduje velkou preciznost při sčítání hlasů,“ přibližuje náměstek ministra vnitra Petr Vokáč.

Hlasovací lístky by již voliči měli mít ve svých schránkách. Získat je mohou ale i ve volebních místnostech. Poučit voliče o přesném místě, kde mohou hlasovat, je povinnost starosty obce. Od začátku do konce voleb uplyne 24 hodin, z toho však deset hodin budou místnosti zavřené. Přijít k volbám bylo možné v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu budou volební místnosti otevřené od 8 do 14 hodin.

Vedle zastupitelů mohou voliči na některých místech vybírat také budoucí senátory. Obměňuje se jedna třetina horní komory, týká se to sedmadvaceti obvodů. O tyto posty se uchází 178 lidí. Vůbec nejvíc kandidátů se sešlo v obvodu Karlovy Vary, kde jich je jedenáct. Naopak nejméně v Ústí nad Orlicí, tam jsou jen dva, a rozhodne se tak pravděpodobně hned v prvním kole.

Nedostatek kandidátů

Ne všude ale platí, že jsou volby neznámou. Na některých místech Česka se zastupitelé vůbec nevybírají. V jedenácti obcích totiž nekandiduje buď nikdo, nebo se o hlasy uchází nedostatečný počet lidí. Pro konání voleb je nutné, aby uchazečů bylo alespoň pět. Kde se je nepodařilo sehnat, bude obec spravovat úředník ministerstva vnitra, změnit by se to mohlo v případě, že by se později podařilo dát dohromady potřebný počet kandidátů.

Ve víc než čtvrtině obcí se sice volí, ale výběr je omezený. Podaná je jen jedna kandidátní listina. Počet takových obcí narůstá. Někde navíc už teď mají kandidáti mandáty jisté. V téměř tisícovce obcí se totiž o křesla uchází přesně tolik lidí, kolik je členů tamního zastupitelstva.

Jak volit v komunálních volbách

Počet hlasů, který voliči rozdělují v obecních volbách, je napsaný na každém hlasovacím lístku vlevo nahoře. Rozdělit je mohou třemi různými způsoby. Z jednotlivých kandidátek si vyberou buď jednu, které udělí křížek. Ta pak získá všechny voličovy hlasy.

Alternativou je vybrat pouze některé kandidáty z jedné listiny, nebo dokonce volit osobnosti napříč kandidujícími subjekty. U každého jména ale musí volič udělat křížek zvlášť. „Všichni tito kandidáti tak získávají hlas. Když se přehlédnu a udělám křížků míň, například (u obce se sedmičlenným zastupitelstvem) místo sedmi jen šest, nic se neděje, hlas získá jen šest kandidátů. Když jich ale udělám víc, už je celý hlasovací lístek neplatný a hlas nedostane nikdo,“ přiblížil Vladimír Piskala z vědecké redakce.

Hlasování je možné i zkombinovat a tedy udělit křížek ve velkém políčku kandidátní listiny a zároveň dát hlas i lidem z jiných kandidátek. Hlas tak nejdřív dostanou vybraní kandidáti a zbytek připadne prvním osobnostem v seznamu voleného subjektu. 

V některých velkých městech mají voliči možnost vybrat kandidáty na dvou úrovních: do vedení celého města i na radnici městské části. Voliči v těchto městech tak dostali dva volební lístky pro komunální volby. Jeden do zastupitelstva městské části, z těchto kandidátů vzejde starosta. Druhý lístek je pak do zastupitelstva celého města, které si pak zvolí primátora. Pravidla pro vyplnění jsou stejná.

V Praze se volby částečně podobají těm krajským. Primátor má totiž podobné pravomoci jako hejtmani.

První průběžné výsledky pak ČSÚ zveřejní, jakmile do centrály dorazí data za zpracovaný volební okrsek. „Provede se rychlá kontrola a bezprostředně poté jsou výsledky zveřejněny na webu volby.cz . Konečné výsledky – z praxe víme, že devadesát procent všech okrsků bývá zpracováno okolo půlnoci, například v roce 2018 skutečně poslední okrsek přišel v 8:27 v neděli ráno. Výsledky nicméně v pondělí projedná Státní volební komise, poté vyjdou ve sbírce zákonů a nabydou účinnosti,“ popsal tiskový mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.