Podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se zřejmě omezí, schválili to v závěrečném čtení poslanci. Sněmovna ale ani na třetí pokus nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se snížením státní podpory obnovitelných zdrojů počítají vládní pozměňující návrhy, které ve středu sněmovna vložila do novely energetického zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun.
Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen opoziční ANO, ale varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů. Podle nich jsou změny zejména rizikem pro další investice do obnovitelných zdrojů a mohou mít fatální dopad na celý sektor. Solární asociace varovala před tím, že Česku kvůli tomu hrozí miliardové škody a arbitráže s investory. Analytici pak upozornili i na možný dopad na důvěru investorů v dalších oborech.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání řekl, že změna v dlouhodobém výhledu šesti let ušetří státu miliardy korun. Kolik by mohla znamenat pro příští rok, jsou podle něj ale pouhé odhady. Vzhledem k tomu, že půjde o první přiznání, počítá s úsporou nižší než miliarda korun.
Podpora měla klesnout ještě výrazněji, ale poslanci naopak neschválili snížení maximálního vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně výnosnosti investice, na 8,4 procenta. To je hranice, do níž je podpora zdrojů ještě přiměřená. Platný zákon stanoví hranici pro podporu vyšší, a to 8,4 až 10,6 procenta.
Další novinkou, kterou poslanci vložili do zákona, naopak je, že výnosnost investice do obnovitelného zdroje se má nově odvíjet od celé životnosti zařízení, a nikoli od doby práva trvání na podporu. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) pak stáhl svůj návrh, který vypracovalo ministerstvo průmyslu a jenž znamenal, že solární elektrárny uvedené do chodu do konce roku 2012 nebudou mít nárok na provozní podporu v době záporných cen energií. Podle Adamce byl špatně napsaný.
Stanjura zdůraznil, že stát nechce měnit pravidla, ale chce zavést pouze důslednou kontrolu. „Maximálně vezmeme těm, kteří berou víc, než jsou česká a evropská pravidla,“ prohlásil.
Stanjura: Všechna opatření jsou v souladu s legislativou
Upozornil, že pokud nyní některý solární zdroj dostává podporu za výnosnost nad 8,4 procenta, pak porušuje česká i evropská pravidla. Již v říjnu ministr uvedl, že obavy z případných arbitráží nemá. Všechna opatření jsou podle něj v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem.
Před vládním návrhem varoval místopředseda ANO Karel Havlíček. „Už je to dneska vůbec o zachování důvěryhodnosti investičního prostředí v České republice,“ uvedl. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již dříve, že pokud by se nepodařilo snížení podpory schválit, stát by ji během roku doplatil.
Stanjura také před poslanci popsal, že z celkové podpory obnovitelných zdrojů, která pro příští rok bude představovat ze státního rozpočtu i z peněz odběratelů celkově padesát miliard korun, půjde zhruba třicet miliard na fotovoltaiku, přičemž z těchto třiceti miliard půjde osmdesát procent na solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
Vyjádřil se i k připomínkám, které dříve zazněly v hospodářském výboru, a to, že individuální kontroly dopadnou na obce a školy. Uvedl, že pouze deset obcí a tři školy mají solární elektrárnu uvedenou do provozu v uvedeném období.
Dolní komora do novely rovněž vložila návrh, dle kterého budou muset spotřebitelé a živnostníci, kteří se rozhodnou předčasně odejít od dodavatele energií, s nímž mají uzavřenou smlouvu na dobu určitou, zaplatit smluvní pokutu. Ta bude představovat až čtyřicet procent z částky, kterou by jinak zaplatili při trvání smlouvy až do jejího konce. Spotřebitel či podnikatel přesto bude mít právo se domáhat u soudu snížení pokuty až do výše vzniklé škody v souladu s ustanovením občanského zákoníku.
Poslanci na svém jednání dále schválili novelu, podle níž by kvůli zajištění obrany měly být nejvýznamnější vojenské objekty do budoucna pouze ve vlastnictví státu. Jde hlavně o pozemky pod muničními sklady. Vlastníkům pozemků, na kterých budovy stojí, bude moci ministerstvo obrany podle novely nabídnout více peněz za jejich odprodej než teď. Až v krajním případě by přistoupilo k vyvlastnění. Předloha teď zamíří k posouzení do Senátu.
Novela lesního zákona
Sněmovna také v úvodním kole podpořila novelu lesního zákona, podle které budou mít vlastníci lesů na jejich obnovu pětiletou lhůtu místo nynější dvouleté. Změna má umožnit přírodní obnovu lesů a snížit vlastníkům náklady.
„Chceme zejména nestátní vlastníky lesů motivovat k tomu, aby se sami s péčí řádného hospodáře věnovali hospodaření na lesní půdě,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Hospodaření má být podle něj šetrnější, má zvýšit pestrost lesů a usnadnit jejich přizpůsobení se změnám klimatu. Na lesních pozemcích budou moci vznikat tůně, poldry a menší přehrady s celkovou plochou do tisíce metrů čtverečních, uvedl ministr. Bude rovněž možná pastva dobytka v lese po souhlasu vlastníka.
Předloha, kterou posoudí zemědělský výbor a výbor pro životní prostředí, rovněž snižuje administrativní zátěž. Ekologické Hnutí Duha a iniciativa Vědci pro les kritizují mimo jiné to, že novela umožní vysazovat do nestátních lesů monokultury.
Možnost bezplatného převodu pozemků pro rozšíření hřbitovů
Poslanci také v prvním kole podpořili novelu, podle níž budou moci obce nově získat od Státního pozemkového úřadu bezplatně pozemky pro rozšíření veřejných hřbitovů. Rozšíří se také možnosti převodu pozemků po obou stranách místních či účelových komunikací.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že navrhované změny vycházejí z poznatků z praxe. Novelu označil za spíše technickou. Například krajské pozemkové úřady mají dostat rozhodovací pravomoci v řízeních o pozemkových úpravách a při prodeji majetku bude muset kupující uhradit plnou cenu před podpisem smlouvy, pozemkový úřad tak nebude muset vymáhat případné pohledávky.
Nově získá pozemkový úřad možnost převádět nemovité věci i za cenu zjištěnou, pokud bude vyšší než cena obvyklá. Doposud musel vždy prodat pozemky za cenu obvyklou. Změna tak může přinést vyšší příjem do státního rozpočtu.
Schvalování novely lex Ukrajina poslanci nedokončili
Sněmovna ve středu opět nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace.
Označil za diskriminační to, že ruští žadatelé o české občanství by se až na výjimky museli vzdát ruského občanství a doložit to. Některé požadavky podle Kotena nelze splnit bez návštěvy Ruska, nebo dokonce vůbec.
Opozice také zpochybňuje úpravu týkající se uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to hájil, nový trestný čin i zpřísnění udělování českého občanství Rusům podle něho posilují odolnost Česka. „V téhle chvíli jsou potenciální zásahy cizí moci na našem území obzvlášť nebezpečné a obzvlášť aktuální,“ zdůraznil.
Večer by se poslanci měli vrátit ke druhému čtení novely o růstu televizního a rozhlasového poplatku. V úterý jednání vyplnilo 11,5 hodiny. Zatímco podle koaličního tábora mají změny přispět ke stabilitě České televize a Českého rozhlasu a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti, představitelé opozičních ANO a SPD mluví o nové plošné dani.
