Prezident může jmenovat nové ústavní soudce. Senátoři schválili Dolanskou Bányaiovou i Kühna

Nahrávám video

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Pro Lucii Dolanskou Bányaiovou hlasovalo v tajné volbě 53 ze 71 přítomných senátorů, pro Zdeňka Kühna 55 z téhož počtu. Znamená to, že oba Senát jasnou většinou schválil a připojili se k dalším šesti kandidátům navrženým Petrem Pavlem, kteří senátním sítem prošli.

Pavel od svého březnového nástupu do funkce navrhl již deset kandidátů na ústavní soudce. Pět z nich jmenoval, jednoho – soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona – senátoři odmítli. Nynější místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr se nominace vzdal, i když jej Senát odsouhlasil, a nyní má souhlas ke jmenování dalších dvou. Desátý kandidát před senátory předstoupí v lednu.

Prezident republiky v horní komoře vystoupil na podporu aktuální dvojice kandidátů, vyzdvihl široký záběr obou – Zdeňka Kühna i Lucie Dolanské Bányaiové. „U obou je patrný přesah nad úzce vymezený obor jejich specializace,“ podotkl. Dodal, že nejsou spojeni s žádným veřejně probíraným problémem. U Dolanské Bányaiové upozornil, že byť je advokátkou, působí i jako rozhodkyně. „To svědčí o její schopnosti povznést se nad stanovisko jedné ze stran sporu a hledat spravedlivé rozhodnutí,“ zdůraznil. Vyzdvihl, že „má i smysl pro humor“.

Kühn působil jako advokát i soudce

Kühna označil prezident – jenž pak při odchodu ze Senátu ještě zavěsil perníček na vánoční stromeček v jednacím sále – za „jednoho z nejvýraznějších právních vědců současnosti“. Pavel upozornil, že pracoval nejen jako soudce, ale i jako advokát, člen legislativní rady vlády a také jako poslanecký asistent. „Když jsem začal shromažďovat seznam možných osobností pro Ústavní soud, jméno profesora Kühna ke mně přicházelo velmi často z různých stran,“ upozornil.

Sama Dolanská Bányaiová ve vystoupení, jímž se senátnímu plénu představila, shrnula – podobně jako předtím prezident Pavel – své zkušenosti nejen z advokacie, ale i z arbitráží a akademické sféry. Míní, že kauzy, na které se soustředí jako advokátka, souvisejí s tím, čím by se zabývala jako ústavní soudkyně. „Často se dotýkají zásadních otázek spravedlivého procesu, práva na něj, ochrany vlastnického práva, nápravy křivd v rámci restitucí. Dotýkají se práv, která patří do katalogu lidských práv, k jejichž ochraně je Ústavní soud povolán,“ poukázala.

Je přesvědčena, že samotný Ústavní soud „by se neměl stát třetí komorou parlamentu“. „Měl by být rozhodný, uvážlivý a zdrženlivý. Jenom tak svou rozhodovací činností dokáze zachovat důvěru v právo, právní řád a zároveň nenaruší křehkou rovnováhu dělby moci, která je také jedním ze základních pilířů právního státu,“ dodala.

Kühn se ve svém kandidátském projevu věnoval hlavně Ústavnímu soudu samotnému, jeho historii a postavení. Podotkl, že český Ústavní soud vnímá – na rozdíl od ústavních soudů v některých jiných zemích, které se podle něj dostaly pod politický vliv – jako úspěšný. „Jsem přesvědčen, že jedním ze soudů, který uspěl a získal si opravdu globální renomé a globální prestiž, je český Ústavní soud,“ řekl.

Připustil, že rozhodnutí ústavních soudů mívají často velký politický dopad, ale zdůraznil, že nesmí být politicky motivována. „Předpokládá to také zdrženlivost tribunálu k politickým a odborným otázkám, jejichž fórem je parlament, nikoli jednací místnost. To předpokládá ochranu ústavnosti, kde Ústavní soud není výlučným aktérem,“ dodal Kühn v projevu, který sám označil za přednášku.

Reakce nominantů

Dolanská Bányaiová ohledně odsouhlasení svého jmenování vyjádřila uspokojení. „Jsem ráda, že to tak dopadlo, navzdory výsledku v ústavně-právním výboru jsem nakonec uspěla a plénum přesvědčila. Debata na plénu byla věcná a konstruktivní. Nebyla příliš dlouhá,“ popsala.

Při svém působení na Ústavním soudu by chtěla přispět zkušenostmi z akademické i advokátní praxe. „Na Ústavním soudu v tuto chvíli není příliš zastoupena ta advokátní část právnické obce. Myslím si, že je velmi důležitá. Je to přece jen jiný pohled na aplikaci práva. Dokážu být přínosná i v oblasti fungování českého práva v kontextu práva mezinárodního a evropského,“ dodala Dolanská Bányaiová.

Kühn k odsouhlasení svého jmenování poznamenal, že debata na plénu byla korektní. „Byl jsem spokojen a doufám, že jsem uspokojil i senátory. Můj přínos Ústavnímu soudu je takový, že pocházím z vícero právních backgroundů. Začínal jsem v advokacii, dnes jsem v justici. Působil jsem i v různých poradních orgánech. Má profesní minulost je diverzifikovaná,“ řekl Kühn.

Nahrávám video

Za důležité vnímá to, aby mohl navázat na práci předchozích ústavních soudců, kteří v instituci působili před ním. „Doufám, že Ústavní soud bude pokračovat v tom, co započal v roce 1993. Je pro mě ohromnou odpovědností i závazkem, abych navazoval na ty, kteří tam byli před námi a udělali to, na co může být české právo hrdé. Proto je Ústavní soud dosud velmi kvalitní a doufám, že se to nezkazí,“ uvedl.

Výhrady konzervativních senátorů ke kandidátce

Ačkoli plénum nakonec schválilo oba kandidáty – kteří, když ze Senátu odcházeli, rovněž pověsili perníčky na vánoční stromeček – s lepšími vyhlídkami před něj předstoupil dosavadní soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn. Získal předem podporu lidskoprávního i ústavně-právního výboru Senátu. Advokátka Lucie Dolanská Bányaiová získala rovněž podporu výboru pro lidská práva, ale v ústavně-právním jí chyběl k většinové podpoře jeden hlas.

Ze slov některých senátorů vyplynulo, že části z nich nevyhovují její liberální postoje. „Paní doktorka Bányaiová je typ advokátky, která zastává – a netají se tím – velmi progresivní názory a postoje v mnoha společensky důležitých věcech. To může některým lidem konzervativního smýšlení nevyhovovat,“ shrnul předseda lidskoprávního výboru Jiří Růžička (nestr. za TOP 09).

Dolanská Bányaiová se před ústavně-právním výborem vyslovila například pro úpravu práv stejnopohlavních párů, řekla také, že „Ústavní soud by neměl být názorovým monolitem“. Senátor Pavel Fischer (nezař.) upozornil, že v motivačním dopise senátorům sdělila, že by chtěla na Ústavní soud přinést optiku národnostních menšin. Ona sama zdůraznila, že nemá ambici pouštět se do „manipulace poukázáním na menšinovou přináležitost“, ale deklarovat schopnosti lépe se vcítit do sporů týkajících se menšin.

Že mu nevyhovují postoje kandidátky, dal najevo například místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK). Nadšen byl naopak ze Zdeňka Kühna. „Přesvědčil mě nejen tím, co jsem nastudoval předtím, ale i přímo na jednání ústavně-právního výboru, že bude výborným soudcem Ústavního soudu,“ podotkl Canov.

Kühn při slyšení ve výboru prohlásil, že si nemyslí, že by měla být v ústavě úprava manželství, nevadilo by mu však, kdyby v ní byla garance platby v hotovosti. Později na plénu Kühn ale podotkl, že jako právník varuje před tím, aby se právo na platbu v hotovosti do Listiny základních práv a svobod opravdu dostala, domnívá se, že by to způsobilo více problémů než užitku. „Když dáte subjektivní právo na hotovost do listiny, může to vyvolat mnohé interpretační potíže,“ uvedl. Domnívá se, že výsledkem může být, že se bude každý domáhat, aby měl poblíž domova bankomat.

Vystrčil: Ústavní soudce by se měl držet zásad

Ve čtvrteční rozpravě se řešily i další výroky kandidátů, které zazněly ve výborech. Hana Kordová Marvanová (za SPOLU) se ohradila vůči postoji Kühna, že by Ústavní soud neměl přezkoumávat rozhodnutí prezidenta republiky o milostech. Domnívá se, že když soud může zasahovat do rozhodování parlamentu, měl by tak činit i ve vztahu k prezidentovi.

Senátorka dala najevo nespokojenost s tím, že nebyla nijak revidována amnestie Václava Klause nebo milost, kterou udělil Miloš Zeman svému někdejšímu spolupracovníkovi Miloši Balákovi. Na Kordovou Marvanovou reagoval však Václav Láska (SEN 21), který uvedl, že jde spíše o to, jak nastaví pravomoci prezidentovi přímo zákonodárci.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) řekl po zveřejnění výsledků, že u obou kandidátů ocenil, že se drželi svých názorů. „Chovali se odvážně i přesto, že by mohli odpovídat, aby se více zalíbili. Mně přišlo, že tak nečiní, že se drží svých názorů,“ poznamenal. To považuje u budoucího ústavního soudce za důležité. „Měl by se držet svých názorů a svých zásad,“ míní Vystrčil.

Miloš Vystrčil
Zdroj: ČT24

Ústavnímu soudu nyní chybějí dva soudci, těm dosavadním skončil mandát a déle zůstat nemohli. Před koncem ledna skončí na Ústavním soudu ještě další jeho člen Jiří Zemánek. Jako jeho nástupce již prezident navrhl advokáta Milana Hulmáka. Jeho nominací se budou senátoři zabývat v lednu. Prezident také avizoval, že se v budoucnu chystá v příštích dvou letech na ústavního soudce navrhnout i konzervativní osobnost, aby „naplnil avizovanou představu o pestrém a vysoce kompetentním Ústavním soudu“.

Poplatek za předčasné splacení hypotéky v zákoně zůstává

Na své prosincové schůzi se kromě kandidátů na ústavní soudce zabývají i návrhy zákonů. První bod – ještě před jednáním o návrzích na nové ústavní soudce – byl balík novel, který má podpořit rozvoj finančního trhu a také podpořit dlouhodobé spoření na důchod. Senátoři diskutovali hlavně o jiné části, která stanoví penále za předčasné splacení hypotéky ve výši jednoho procenta z nesplacené částky. Část členů horní komory navrhovala novely vrátit do sněmovny, pozměňovací návrhy však neprošly. Zároveň Senát nepřijal usnesení k tisku jako celku. V tom případě se uplatní marná lhůta, tedy ustanovení jednacího řádu, podle nějž když se horní komora k návrhu nevyjádří, považuje se po třiceti dnech za schválený.

Bez problému naopak Senátem prošla přeměna lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení na nový Institut pro posuzování zdravotního stavu. Novelu, jejímž cílem jsou úspory a rychlejší posuzování žádostí, nyní dostane k podpisu prezident.

Senátoři schválili zrušení úpravy přesčasů lékařů

Senátoři ve čtvrtek schválili také zrušení nedávno uzákoněné možnosti další dobrovolné přesčasové práce lékařů. Zdravotníci v nemocnicích a v záchranné službě ale budou moci mít podle poslanecké novely zákoníku práce až čtyřiadvacetihodinové služby. Předlohu ministrů práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nyní dostane k podpisu prezident Pavel.

Členové horní komory parlamentu v diskusi uváděli, že jde o dočasné řešení lékařské práce. Čekají jednání o dalších změnách ve zdravotnictví. Senát vyzval vládu k práci na systémových reformách v doprovodném usnesení. Reformy mají vést podle senátorů k většímu důrazu na péči obyvatel o vlastní zdraví v rámci udržitelnosti zdravotního systému.

Zpravodaj Marek Slabý z klubu ODS a TOP 09 označil schválení novely za nutné, očekává však složitou debatu o organizování a financování zdravotní péče. Senátor Ondřej Šimetka (ODS) soudí, že snížení přesčasů opět na nejvýše 416 hodin ročně povede k tlaku na racionalizaci nemocniční péče.

Podle senátorky Věry Procházkové (ANO) jde o krátkodobé řešení. Lékaři podle ní vyčerpají přesčasové hodiny do poloviny roku a budou tedy nutná další jednání. Obdobně se vyjádřil také senátor Jan Pirk z klubu ODS a TOP 09. Podle něj nynější zákon sice momentálně zdravotnictví zachránil, v pololetí ale lékaři nebudou mít už ani hodinu přesčasů.

Senátor Ivo Trešl (STAN) míní, že pokud nedojde ke změnám v síti zdravotnických zařízení nebo nevzroste počet zdravotníků, situace se vrátí tam, kde byla doteď.

Zapisování rodných čísel a podpora kinematografie

Členové horní parlamentní komory odsouhlasili i novelu, která má zachovat zapisování rodných čísel do občanských průkazů. Rodná čísla po roce 2025 navíc nebudou nahrazena takzvanými bezvýznamovými identifikátory. Senát to schválil navzdory námitkám Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který se obává možnosti zneužívání.

Senátoři schválili také poslaneckou novelu o podpoře kinematografie. Státní fond kinematografie bude nyní moci řízení o nové žádosti v případě nedostatku peněz přerušit do doby, než je získá. Podle současných pravidel musí příjem žádostí o pobídku zcela zastavovat. Obě předlohy nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Senátoři rovněž schválili novelu, na základě které bude stát pravděpodobně i v příštích třech letech vyplácet rybářům náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Skupina poslanců ve zdůvodnění uvedla, že kormorán je kvůli dlouhodobé „neodůvodnitelné ochraně“ ze strany EU i členských států stále přemnožený. Neexistuje podle nich předpoklad, že by se jeho populace v dohledné době snížila. Někteří senátoři namítali, že prodlužování odškodňování je provizorním řešením.

Horní parlamentní komora schválila také novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Novela má umožnit zubním lékařům ze třetích zemí, aby mohli nově pracovat v ČR pod dohledem jiného stomatologa. Návrh, který je reakcí na nedostatek dentistů v Česku, nyní posoudí vláda a poté sněmovna. Proti záměru tvůrců návrhu se již dříve postavil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

Příspěvky na financování klubů se nezmění

Horní komora parlamentu dále odsouhlasila výše příspěvků na hospodaření senátorských klubů, které se ani v příštím roce nezmění. Každá z pěti senátorských frakcí bude dostávat měsíčně 31 850 korun a také 6615 korun na člena. Částky se podle předsedy senátního hospodářského výboru Miroslava Plevného (za STAN) nezvýšily od roku 2016.

Nejvyšší sumu bude dostávat 36členný klub ODS a TOP 09. Ten díky loňským volbám posílil o devět senátorů. Částka bude činit zhruba 270 tisíc korun měsíčně. Klub Starostové a nezávislí naopak loni o šest členů přišel a s osmnácti zástupci bude dostávat zhruba 151 tisíc korun. Klub KDU-ČSL a nezávislí má dvanáct příslušníků, tím pádem bude získávat příspěvek asi 111 tisíc korun měsíčně.

Nižší sumu bude po loňském personálním úbytku získávat šestičlenný klub senátorů ANO a ČSSD, a to společně se stejně početným klubem hnutí SEN 21 a Pirátů. Oba kluby budou shodně dostávat přibližně 71 500 korun. Nárok na příspěvek nemají tři senátoři, kteří nejsou členy žádné frakce.

Senátorské kluby z příspěvků hradí výdaje na činnost svých pracovníků, posudky expertů, ale také zahraniční cesty svých členů či pohoštění při pracovních jednáních. Klubové příspěvky si senátoři upravují v návaznosti na obdobná rozhodnutí poslanců.

Část programu si senátoři nechají až na druhý jednací den schůze – sejdou se ještě 20. prosince. Tehdy se budou zabývat pravidly pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu. Změny doporučily schválit dva ze tří výborů, i když hospodářský výbor navrhl, aby senátoři doplnili podmínku, že rozhodnutí vlády o umístění úložiště musí odsouhlasit obě parlamentní komory. Výbory naopak oslyšely požadavek obcí, aby mohly vládní rozhodnutí vetovat. Obce s takovým požadavkem neuspěly ani v Poslanecké sněmovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 4 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 5 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 17 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 18 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.