Vláda schválila snížení maximálního objemu výuky hrazené státem, oznámil Bek

Nahrávám video

Vláda schválila snížení maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent, uvedl na středeční tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol. Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory.

„Po sérii jednání s aktéry, které zastupují typy školy, odbory a dalšími organizacemi jsme předložili návrh, který současný stav financovaného maxima snižuje na 95 procent,“ uvedl Bek s tím, že současný systém financování je do značné míry evropským unikátem.

„Po několika letech jsou vidět jak přednosti systému, tak nedostatky. (...) Hlavní problém spočívá v tom, že generuje pro řadu aktérů neočekávaně rychlý nárůst personálních kapacit ve školách, generuje nové úvazky, přibližně tempem 4000 nových učitelských míst každý rok, což je změna, která v mnoha ohledech jde proti tomu, aby se dařilo zvyšovat platy učitelů tak, jak měly minulé a má současná vláda v úmyslu,“ dodal Bek.

Zmínil, že tempo růstu nových učitelských úvazků mělo racionální důvody na počátku, protože tehdy školami procházely demograficky silnější ročníky. „Dnes po několika letech vidíme, že i když klesají počty dětí na základních školách, tak rostou počty nově vytvářených úvazků,“ dodal.

Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. Počet nových učitelských úvazků v regionálním školství podle ministra poroste i nadále, cílem opatření je nárůst zbrzdit. Nové nastavení podle něj zcela umožňuje dělení tříd nebo tandemovou výuku nad úroveň povinného dělení, které nastavuje rámcový vzdělávací program. Školy mají podle něj dostatek prostoru k přizpůsobování výuky potřebám žáků.

Bek: Úprava zpomalí tempo růstu nových úvazků

Nařízení nemá podle Beka způsobit žádný škrt a nevede krátkodobě k bezprostřední úspoře. „Úprava má vést k tomu, že se zpomalí tempo růstu nových úvazků učitelů ve školství a postupně se bude stabilizovat na výši, která je dlouhodobě udržitelná – jak finančně, tak z hlediska zajištění kvality výuky,“ řekl Bek.

Současný systém financování regionálního školství je založen na částce, kterou stát poskytuje za každého učitele nebo vychovatele v závislosti na počtu odučených hodin, přičemž snižování maximálního počtu proplácených odučených hodin týdně bylo jedním z důvodů sporu mezi ministerstvem a dalšími aktéry ve školství. Původní návrh nařízení z loňského října omezoval počet hrazených hodin o šest procent u základních škol a o patnáct procent u středních škol.

Školské odbory, svaz obcí či většina krajů to kritizovaly s tím, že změna povede ke snížení kvality výuky. Podle nich by hrozilo omezování počtu hodin, v nichž se mohou třídy dělit na menší skupinky, což se používá například při výuce jazyků nebo matematiky. Obavy měly také z možného omezení takzvané tandemové výuky, při které jsou ve třídě obvykle dva učitelé, z vyššího naplňování tříd, snižování úvazků i propouštění učitelů.

Úprava byla jedním z důvodů listopadové stávky, do které se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, mateřských a středních veřejných škol. Zástupci školských organizací a odboráři nakonec vyjednali snížení o pět procent pro základní i střední školy. Platit by mělo od září.

Školský sněmovní výbor však minulý týden vyjádřil nesouhlas se změnou u prvních stupňů základních škol. U středních škol, čtyřletých gymnázií a konzervatoří se snížením o pět procent souhlasil s podmínkou, že to nebude průměrné snížení, ale maximální možné snížení.

Návrh novely také počítá s možností, že by bylo možné zmrazit počet úvazků ve školách v případě, že by nepřibývalo dětí. „Šlo by o zmražení toho personálního stavu, ne o snižování úvazků v té škole,“ ujistil Bek. Úsporu, kterou by to přineslo, odhadl ministr na 800 milionů korun.

Změny se nemají většiny škol vůbec dotknout

Změna maxima financovaných hodin se podle ředitele odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michala Černého vůbec nedotkne devadesáti procent středních a sedmdesáti procent základních škol. Malé školy dle Černého ohrožené nejsou, problémy se týkají škol málo naplněných. Takzvané podlimitní školy jsou ty, které mají ve třídách méně dětí, než stanovuje vyhláška, u nich musí rozpočet dofinancovat zřizovatel. Podle odhadů resortu by šlo ročně o desítky tisíc korun. U žádné podlimitní školy podle Černého nejde o částku vyšší než sto tisíc.

Vláda ukončila přípravné práce v Líních u Plzně

Vláda rovněž formálně ukončila přípravné práce průmyslového parku v Líních u Plzně. Formální zastavení přípravných prací následuje po konci jednání mezi českou vládou a firmy Volkswagen o vzniku gigafactory. „Končí všechny činnosti související s přípravou parku Plzeň-Líně, zrušili jsme i všechna usnesení vlády v této věci,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Kabinet podle něj ukončil i přípravu memoranda o porozumění s VW o průmyslovém parku.

Kabinet se podle Třešňáka nyní soustředí na hledání jiného strategického investora v oblasti výroby baterií pro elektrické vozy. Konkrétně se k tomu vyjádřit nechtěl, zmínil pouze obecně zájem Moravskoslezského kraje o vybudování nového průmyslového parku v Dolní Lutyni na Karvinsku.

Stát jednal s VW o gigafactory od jara 2021, koncern vybíral mezi Polskem, Maďarskem a Líněmi v areálu záložního armádního letiště. Stát investici podpořil a chtěl v místě postavit strategický podnikatelský park. Automobilka ale nakonec rozhodla, že vzhledem k vývoji trhu s elektromobily v současnosti novou gigafactory budovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
18:41Aktualizovánopřed 16 mminutami

ŽivěTeplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne zatím padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
12:35Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
14:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 5 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.