Vláda schválila novelu zákona o zbraních. Prodejci budou hlásit podezřelé nákupy

Nahrávám video

Novela zákona o zbraních získala podporu kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že ustanovení by měla platit od 1. ledna 2026. Prodejci by však mohli mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Ministerstvo vnitra navrhuje nyní platný zákon novelizovat. Vláda pak napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje půjdou výhradně na ekologické projekty.

„Držitel zbrojní licence, který je podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé,“ mělo by stát podle návrhu novely v zákoně. Pokud držitel licence oznámení neprovede, dopustí se podle návrhu přestupku.

V důvodové zprávě ministerstvo upřesňuje, že podezřelé jednání nelze z principu přesně definovat. Může ale například jít o případy, kdy se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn, pokud se prodejce domnívá, že pořízení zbraně je součástí přípravy na spáchání trestného činu nebo „abnormální zmatenost, apatie nebo výrazné známky tíživého stresu“ u nakupujícího.

Ministerstvo vnitra také upozorňuje na to, že nákup neobvyklého množství zbraní nebo střeliva už nyní aktivně sleduje policie prostřednictvím analytického nástroje přímo v Centrálním registru zbraní. Rakušan uvedl, že prodejce na podezřelé jednání upozorní v systému aktivováním takzvané „červené dlaždice“.

Nahrávám video

Podle majitele obchodu se zbraněmi Iva Hofmana jsou zákony nyní přísné a dobře nastavené a přibude mu nová povinnost. „Pro mě by byl třeba podezřelý nákup, když by člověk kupoval větší počet nadlimitních zásobníků, nebo případně větší množství určitého druhu střeliva,“ řekl prodejce s tím, že takové nákupy jsou časté například u sportovních střelců.

Zajištění zbraně policií

Novela zákona o zbraních dále rozšíří možnosti policie pro zajištění zbraní. Nově je bude moci zajistit v případech, kdy o jejich držiteli získá informace, že může představovat „vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“.

Podnět mohou podat různé instituce. „Logicky se tím mohou myslet zpravodajské služby, Policie České republiky, ale v tomto případě například i děkan, rektor či ředitel nějaké školy,“ upřesnil Rakušan.

Nový zákon o zbraních a střelivu podepsal prezident Petr Pavel na konci března. Kromě zmíněných ustanovení například zkracuje lhůty pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let, zahrnuje také možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Kvůli digitalizaci centrálního zbraňového registru a jeho propojení s dalšími policejními a zdravotními evidencemi nabyde norma účinnosti až od přespříštího roku.

Normu bude chtít vláda ve sněmovně projednat zrychleně. Hnutí ANO kritizuje, že dřívější účinnost těchto opatření nezajistila větší novela, kterou už podepsal prezident. „To, co jsme my říkali už dávno, mohlo být hotové, dávno už to mohlo být schválené, ale hlavně dávno už to mohlo být účinné,“ zdůraznila členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová.

Novela je podle ministerstva vnitra předkládána v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zabil 14 lidí a 25 lidí zranil a následně zastřelil i sebe.

Nový systém emisních povolenek

Kabinet napotřetí schválil také novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu.

Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí, oznámil šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem čtyřiceti miliard korun.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh na povýšení Koudelky na generálmajora

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka by mohl po roce povýšit z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Vláda schválila příslušný návrh prezidentovi Petru Pavlovi, aby ho povýšil 8. května při příležitosti Dne vítězství, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle dalšího návrhu by se měl brigádním generálem stát ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych.

Koudelku prezident jmenoval brigádním generálem loni 8. května. Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, který byl ke Koudelkovi a BIS silně kritický, přitom obdobnému návrhu kabinetu předtím sedmkrát nevyhověl. Fiala po zasedání uvedl, že Koudelkovo povýšení by mělo být výrazem jeho skvělých výsledků i mezinárodní spolupráce.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie

Vláda dále schválila postup pro vymezování takzvaných akceleračních zón pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Půjde o oblasti, v nichž bude možné rychlejší povolování stavby solárních nebo větrných elektráren. Příprava a povolení stavby v nich bude trvat do dvanácti měsíců, řekl premiér Fiala. Cílem je podle něj snadnější výstavba velkých projektů obnovitelných zdrojů. Jejich podíl na celkové spotřebě je nyní kolem devatenácti procent, do budoucna se má zvýšit minimálně na třicet procent.

„Potřebujeme v České republice budovat větší kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přičemž víme, že jejich stavba není vždy jednoduchá. Proto jsme schválili takovou, aby jejich výstavba byla snazší,“ řekl Fiala. Premiér vysvětlil, že akcelerační zóny budou oblasti, kde bude možné získat stavební povolení pro vybudování velké fotovoltaické nebo větrné elektrárny.

Status umělce

Kabinet se také shodl na podmínkách, za kterých se budou lidé pracující v kulturní sféře moci ucházet o status umělce. Novela zákona má pomoci hlavně těm mimo pracovněprávní vztahy. O jejím schválení informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Návrh počítá s tím, že podpora umělců vyjde stát ročně na 126 milionů korun, zejména na uměleckých stipendiích. Týkat se má zhruba 1400 z nich. Vyplývá to z podkladů k návrhu na vládním webu. O nutnosti legislativního zavedení statusu umělce se hovoří od pandemie covidu-19, kdy opatření státu výrazně omezila možnost umělecké produkce. Novela by mohla platit od 1. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 13 hhodinami
Načítání...