Akcie na moskevské burze po částečném obnovení obchodování posilují

Moskevská burza ve čtvrtek po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Počáteční růst hlavního indexu o více než deset procent se ale později zmírnil, odpoledne už byly zisky zhruba poloviční. S dalším rozšířením obchodování burza počítá v pátek. Pravidla obchodování jsou nyní omezena a některé transakce zatím nelze provádět. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února, kdy trh zažil strmý pád.

Hlavní akciový index MOEX v úvodu vykazoval růst o více než deset procent. Zkrácené obchodování ale uzavřel vyšší o 4,37 procenta na hodnotě 2578,51 bodu. Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, vzhledem k předchozímu propadu rublu odepsal přesně devět procent na 852,64 bodu. Ranní ztráty se pohybovaly kolem čtyř procent.

Provozovatel burzy už před zahájením seance avizoval, že obchodování bude časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling. Ve čtvrtek se obchodovalo s 33 tituly z celkových 50, které jsou do indexu zařazeny.

Výrazné zisky si hned v úvodu obchodování připisovaly energetické tituly, které těžily z růstu ceny ropy. Plynárenský gigant Gazprom přidával zhruba 20 procent, dvouciferné zisky měly také akcie firem Lukoil a Rosněfť. Část zisků ale později odevzdaly.

Ruská centrální banka po skončení prvního dne obnoveného obchodování oznámila, že s akciemi se bude obchodovat i v pátek a že obchodování v omezeném rozsahu rozšíří o tituly, které nejsou zařazeny v hlavním indexu. Obchodovat se bude i s dalšími podnikovými dluhopisy a s eurobondy.

Ruská vláda 1. března oznámila, že použije až jeden bilion rublů (230 miliard korun) ze svého státního investičního fondu na nákup ruských akcií. Není ale jasné, zda vláda už tyto peníze využila, poznamenala agentura Reuters. Ministerstvo financí se k tomu blíže nevyjádřilo.

„Hned od začátku obchodování jsme viděli velkou poptávku po ruských akciích,“ uvedli analytici makléřské společnosti BCS. „Celkovou náladu podpořila důvěra v to, že akcie bude nakupovat ministerstvo financí.“

Posílil rubl i akcie těžební společnosti

Dál zpevňuje i ruský rubl, který už ve středu posílilo oznámení prezidenta Vladimira Putina, že Moskva napříště za dodávky plynu do Evropy nebude přijímat platby v eurech ani dolarech, ale v ruské měně.

Dolar krátce po 13:00 SEČ přidával asi 2,6 procenta na 97,75 rublu. Zůstává tak výrazně dražší než v čase před takzvanou zvláštní vojenskou operací, jak Rusko nazývá vojenský útok na Ukrajinu zahájený 24. února. Před tímto datem stál dolar i méně než 80 rublů, krátce po invazi ale stál i více než 130 rublů.

Nárůst o více než 20 procent vykazovaly zpočátku rovněž akcie společnosti Norilsk Nickel, která se zabývá těžbou niklu a palladia. Navzdory západním sankcím zaměřeným na ruské banky nejprve posílily také akcie VTB a Sberbank, zisky ale až do konce neudržely. Vzhledem k tomu, že většina evropského vzdušného prostoru je pro ruská letadla stále uzavřena, prudce klesly akcie ruského leteckého dopravce Aeroflot. Odepsaly více než 16 procent.

Obchodování na burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. Tento týden se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy, centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 36 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.