Analytik: Navázání důchodu na délku života nepřipraví systém na úbytek populace

Koalice počítá s tím, že v důchodu by měl člověk v průměru strávit čtvrtinu života. Narození před rokem 1971 by měli odejít do penze nejpozději v 65 letech. Hranice se pak každých pět let bude prověřovat. Analytici oslovení redakcí webu ČT24 zmiňují, že politikům po krachu penzijní reformy nezbývá než jen hýbat s jednotlivými parametry systému. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že navázání hranice důchodového věku na celkovou délku života sice zohlední stárnutí populace, ale už ne její úbytek.

Průběžně financovaný systém má tři základní parametry: index závislosti (poměr důchodců a pracujících), náhradový poměr (poměr průměrného důchodu a mzdy) a sazbu důchodového pojištění. Když si zafixujeme jeden, logicky vyplývá vztah mezi zbylými dvěma, chceme-li mít důchodové finance vyrovnané.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte

„Navázání hranice důchodového věku na celkovou délku života připraví důchodový systém na stárnutí populace. Nepomůže nám před jejím poklesem. V posledních dvou desetiletích úmrtnost převyšovala porodnost a přirozeně nás ubylo,“ upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dlouhodobě má tento stav vyvažovat příchod lidí ze zahraničí. „Loni však více lidí Českou republiku opustilo, než se do ní nastěhovalo. V polovině století nás bude o tři čtvrtě milionu méně než dnes, a to i za předpokladu kladné imigrace,“ dodal.

Chuť na druhý pokus o důchodovou reformu se neočekává

Možností prý je dolaďování průběžně financovaného systému. Mohla by se zvýšit sazba důchodového pojištění, čímž by se ale zvyšovaly náklady na práci a ztrácela se konkurenceschopnost, nebo by mohlo dojít ke snížení důchodů v poměru ke mzdám. Snižovala by se tak ale relativní životní úroveň důchodců a prohluboval skok v životní úrovni při přechodu z pracovního života do penze.

„Nebo se můžeme pokusit alespoň částečně snížit závislost důchodového systému na demografii, mírně snížit průběžné financování a místo toho si šetřit na vlastní penze,“ doplnil Marek. Po nepovedeném prvním pokusu o penzijní reformu se ale obává toho, že „chuť na druhý pokus hned tak nepřijde“.

Bez důchodové reformy se mohou měnit jedině parametry systému

Po kolapsu důchodové reformy podle Markéty Šichtařové z Next Finance nezbývá než měnit parametry důchodového systému. Současné rozhodnutí tak považuje za očekávatelnou změnu. „Předpokládám, že tvrzení o 65leté hranici je vlastně jen ,proklamace', protože hranice se bude ještě mnohokrát přezkoumávat a dále upravovat,“ řekla.

Jediné, co nyní lze s důchodovým systémem dělat, je změna jeho parametrů. Tedy zjednodušeně řečeno navyšovat odvody, snižovat důchody nebo posouvat věk pro odchod do důchodu.
Markéta Šichtařová
ředitelka Next Finance

Podle hlavního ekonoma UniCredit Pavla Sobíška není ale možné pouze zastropovat věk odchodu do důchodu, aniž by se pohnulo s dalšími parametry průběžného důchodového systému. „V případě snížení věkového limitu začne hrát pro větší počet lidí roli limit odpracovaných let, který když bude nedostatečný, je stejně bude nutit zůstat v pracovním procesu déle," upozornil Sobíšek.

Čtvrt života v penzi, dřív by teoreticky odcházeli muži

„Pokud bychom chtěli striktně dodržet požadavek, že život na penzi bude čtvrtinou celé délky života, dostali bychom se k zajímavému paradoxu: muži by chodili do penze dříve než ženy,“ zmínil Marek. Podle posledních úmrtnostních tabulek má totiž vycházet hranice důchodového věku pro muže na 59 let. Mužům tohoto věku průměrně zbývá 19 let a 9 měsíců, tedy čtvrtina jejich života.

„Ženy se dožívají vyššího věku, proto by měly odcházet do penze později, pokud se budeme držet uvedeného požadavku a nezohledníme děti. Pracovní život by měly ukončit v 63 letech a v penzi průměrně stráví 20 let a 11 měsíců,“ dodal s tím, že řešením bude kompromis – „bezpohlavní průměr, jinými slovy gentlemanské gesto několika obětovaných let života“.

Věk odchodu do důchodu
Zdroj: ČT24

Sobíšek každopádně míní, že heslo „důchody v 65 letech“ nepředstavuje snahu řešit dlouhodobý problém nerovnováhy v penzijním systému. „Omezit se jen na nic neřešící heslo bych vnímal jako populistický krok před blížícími se volbami,“ dodal.

Mezi opozičními politiky se názory na koaliční návrh různí. Zatímco KSČM by věk odchodu do důchodu spíš ještě snížila, pravicová opozice upozorňuje, že se lidé dožívají vyššího věku. Ministerstvo hájí změnu i tím, že evropské státy mají ve většině případů stanovený věk odchodu do důchodu na 65 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 23 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...