Čekání na pobyt v lázních se prodlužuje, protože chybí personál. Lepší situace je mimo hlavní sezonu

Nahrávám video

Napjatá situace na trhu práce trápí také lázeňská zařízení. Chybějí zdravotníci i další profese a vede to k tomu, že lidé musejí v sezoně čekat na lázně i měsíce. Potíže s hledáním vhodného termínu zažily tisíce pacientů.

Dlouhé čekací doby většinu pacientů překvapí, stejně jako Olgu Fialkovskou, klientku Lázní Jáchymov. Volný termín byl k dispozici až za půl roku.

Důvodem je nedostatek personálu. Podle předpisů totiž musí na jednoho zdravotníka v lázních připadat jen předepsaný počet hostů. Když je málo pracovníků, smí do lázní méně lidí. „Odpovídáme ministerstvu zdravotnictví za to, že naplníme tabulkově počty zaměstnanců v profesích lékař, masér, fyzioterapeut, zdravotní sestra a další profese,“ uvedl ředitel lázeňského komplexu Curie Lázní Jáchymov Karel Denk.

Lázním nyní chybějí hlavně maséři. „Z celkového počtu 29 nám chybí devět masérů,“ řekl Denk. Nedostává se také kuchařů. Jen v Jáchymově do stravovacích provozů shánějí kolem 30 zaměstnanců. Protože nejde o zdravotníky, vyřízení jejich povolení by měla urychlit připravovaná novela zákona o pobytu cizinců. Od ní si ministerstvo zahraničí slibuje, že vláda získá možnost rozhodovat o celkovém počtu zpracovávaných žádostí o zaměstnanecké karty na jednotlivých zastupitelských úřadech v jednom roce. 

Než se změny projeví, mohou si ti, kteří se chtějí vyhnout dlouhému čekání, naplánovat lázně mimo hlavní sezonu. Například právě na zimní období.

Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha by viděl jako možné řešení přilákat lékaře z Ukrajiny. A těm usnadnit proces akceptace jejich vzdělání, který je podle něho příliš zdlouhavý, velmi často byrokratický a téměř kontraproduktivní. 

O změně zavedených postupů však ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli neuvažuje. Chce udržet kvalitu zdravotní péče poskytované v Česku na současné vysoké úrovni.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Současný stav zaměstnávání zahraničních lékařů totiž vede ke sporům mezi ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komoru (ČLK). Ta chce od úřadu dostávat informace o udělovaných výjimkách zahraničním lékařům ze zemí mimo Evropskou unii, kteří nemají splněné potřebné zkoušky.

Komora chce vědět, kde tito lékaři ordinují a kteří lékaři vykonávají odborný dohled nad jejich odbornou praxí. Ten je v jejich případě daný zákonem, řekl v listopadu agentuře ČTK prezident ČLK Milan Kubek.

Komora v září zveřejnila na základě informace získané od ministerstva seznam 427 lékařů z ciziny, kteří za poslední dva roky pracovali v českých nemocnicích na základě výjimky od ministerstva bez potřebné aprobační zkoušky. Z nich 145 pracovalo v rámci projektu Ukrajina, který komora kritizuje. Podle ministerstva mají lékaři z ciziny na doplnění zkoušek nejvýše rok od zahájení praxe a do té doby musejí pracovat pod stálým dohledem jiného lékaře.
Podle komory se tak však neděje a v některých nemocnicích pracují bez dozoru, což do složení aprobační zkoušky nesmějí.

Lékaři z jiných zemí by podle Kubka měli také skládat zkoušku z českého jazyka, aby byli schopni se dorozumět s pacienty a spolupracovníky.

Vstřícnost, ale i přísnost vůči lékařům ze zahraničí

Podle novely, kterou v prosinci podepsal prezident republiky Miloš Zeman, čeká zahraniční lékaře změna podmínek aprobační zkoušky, po jejímž absolvování budou moci pracovat v Česku. O složení se budou moci pokoušet maximálně čtyřikrát, rozložit by si ji ale mohli do dvou dnů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) již dříve změnu zdůvodnil tím, že omezení pokusů zabrání tomu, aby zahraniční lékaři například z Ukrajiny žádali „donekonečna“ o uznání svých schopností léčit české pacienty. Rozdělení čtyřdílné zkoušky do dvou dnů má podle ministra naopak přispět k tomu, aby ji lékaři z ciziny mohli zdárně složit. Je to podle něj v zájmu regionálních nemocnic, které se potýkají s nedostatkem lékařů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 16 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...