Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Nahrávám video

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

„Cena v podstatě neroste,“ uvedla Schillerová s odkazem na výpočet cen pohonných hmot na čerpacích stanicích v tuzemsku. Data podle ní odkazují na 2. duben, kdy vláda ohlásila zastropování marží a snížení spotřební daně. Věří prý, že vývoj cen bude pokračovat „směrem dolů“.

Argumentovala také tím, že vláda chtěla „eliminovat extrémy“, přičemž odkázala na kontrolu cen na dálnicích a ve velkých aglomeracích. Tehdy se prý marže pohybovala mezi šesti, sedmi až deseti korunami na litr paliva.

Moderátorka Řezníčková navázala, že opozice kritizovala kabinet, podle ní mohla být opatření pobídkou ke zdražování. „Viděli jsme, že průměrná cena se vůbec nehnula. Nafta zlevnila o halíř, benzin zdražil,“ reagoval Skopeček. Zmínil předchozí návrh opozice na snížení spotřební daně na naftu a benzin, kabinet to učinil pouze u nafty.

„Neprojevilo se to podle mého názoru proto, že vláda zároveň oznámila strop, který byl korunu – respektive více jak korunu nad průměrnou cenou, která v České republice existovala. Takže úplný nesmysl,“ pokračoval místopředseda sněmovny. Vláda podle něj oslabila konkurenční souboj mezi čerpacími stanicemi tím, že oznámila referenční cenu.

Skopeček vytýká vládě „nekoncepční“ kroky

„V realitě jsme viděli, že zlevnilo pár čerpacích stanic na dálnicích, které jsou obecně drahé. (…) Naopak venkovské čerpací stanice zdražily,“ prohlásil. Vláda se dle něj chová „od samého začátku nekoncepčně“. Zmínil také prohlášení ministerstva financí, podle nějž marže od začátku konfliktu klesají. Kritizoval také změnu rétoriky resortu po prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO), že za vysoké ceny prý mohou vysoké marže.

Kdyby vláda pouze snížila spotřební daň, byla by dle Skopečka větší naděje, že by ceny klesly. Nyní se prý mohou prodejci koncentrovat kolem vyšší ceny. Schillerová naopak tohle označila za „naprostý nesmysl“. Zastropování marže prý vláda zvažovala „velmi citlivě, abychom zachovali tržní mechanismus a ořezali extrémy“.

„Kdybychom snížili spotřební daň – a vy jste dokonce navrhovali korunu sedmdesát –, to by se úplně rozpustilo v těch maržích. My jsme šli na 2,35 (koruny),“ oponovala. Skopeček zopakoval, že opatření vůbec nezafungovalo, nedošlo ke zlevnění cen na čerpacích stanicích. „Raději měla snížit pouze daně, to by se projevilo aspoň z části,“ tvrdí.

Vláda chystá novou legislativu

Řezníčková se ministryně tázala, zda neměl při zvýšených maržích na dálnicích zasáhnout antimonopolní úřad. Ten podle Schillerové během předchozí vlády Petra Fialy (ODS) dostal podnět a rozhodl, že se nejedná o kartelovou dohodu, ale o takzvané následování cen, které je přípustné.

Moderátorka navázala dotazem, zda tedy docházelo k nepřiměřeným maržím a ke koordinaci cen. „To těžko prokážete,“ shrnula Schillerová s odkazem na předchozí rozhodnutí antimonopolního úřadu. Skopeček zdůraznil, že tyto úřady vždy „tahají za kratší konec provazu“ v odvětvích, která nejsou plně konkurenční.

Navázal však, že trh s pohonnými hmotami v tuzemsku je vysoce konkurenční a považuje za logické, že na dálnicích je benzin dražší než na silnicích nižší třídy. „Je hloupé si myslet a regulovat to tak, aby benzin na dálnicích byl stejně drahý jako v malém městečku,“ vyjmenoval.

Řezníčková se Schillerové zeptala, zda Česko potřebuje tak silný nástroj, jaký chystá vláda – tedy regulace marže a ceny paliv nařízením. „Ano, potřebujeme,“ míní ministryně s tím, že pro využití takového nařízení tam musí být stanoveny podmínky. Zákon každopádně bude chtít vláda schválit ve stavu legislativní nouze, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.