Česká národní banka očekává recesi. Výrazně snížila základní úrokovou sazbu

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek jednomyslně rozhodla o snížení základní úrokové sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. ČNB čeká silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek roku.

Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Vývoj tak podle bankovní rady celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce. Mělo by to podpořit zotavování ekonomiky.

Na tiskové konferenci to po čtvrtečním jednání rady uvedli viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub. Dodali, že všechna případná opatření měnové politiky mohou být přijata, kdykoliv to bude potřeba, a to i na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady. 

Nidetzký upozornil na to, že v současné situaci se mění údaje tak rychle, že konkrétní čísla o možném vývoji ekonomiky nejsou přínosná.

Velmi dobře ale můžeme predikovat směr, který je nyní důležitější než čísla. A česká ekonomika vstoupí do období recese. Když se podívám na výhled růstu ekonomiky, tak na druhé čtvrtletí je to minus čtyři procenta.
Tomáš Nidetzký
viceguvernér ČNB

Podle Holuba je nyní v případě úrokových sazeb ČNB předčasné odhadovat, zda se dostanou až k nulové hranici. „Je třeba brát v potaz kurz koruny, který působí tím správným směrem. Ekonomiku budou podporovat i rozpočtová politika a propad světových cen ropy. Tenhle balík umožní ekonomice se zotavovat po zrušení karanténních opatření,“ uvedl na dotaz agentury ČTK.

Do té doby ovšem podle něj bude vliv všech opatření makroekonomické podpory omezený kvůli tomu, že je v ekonomice omezená poptávka. „Pak to ale bude působit proti tomu, aby ekonomika zabředla do dlouhodobé recese,“ dodal.  

Nahrávám video

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení.  

Zároveň se ve čtvrtek bankovní rada rozhodla snížit od letošního 1. dubna rezervu na ochranu úvěrového trhu na jedno procento z 1,75 procenta. V důsledku pandemie totiž podle ČNB nastane útlum ekonomické aktivity, který se s vysokou pravděpodobností nepříznivě promítne do kvality úvěrových portfolií bank. „Schopnosti bank financovat reálnou ekonomiku tak pomůže postupné uvolňování proticyklické kapitálové rezervy v kombinaci s odkladem výplaty dividend,“ uvedl Nidetzký.

ČNB také očekává, že vedle bank se také pojišťovny a penzijní společnosti zdrží výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost.

Snížení bylo větší, než analytici čekali

„Nadále však platí, že samotné snížení úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane nadále ve hře debata o dalším snížení úroků. „Pomyslnou alfou a omegou pro další kroky centrální banky bude dění okolo koronaviru a jeho dopadů na českou ekonomiku,“ uvedl.

Podle partnera poradenské společnosti Moore CZ Petra Kymličky budou mít opatření ČNB pozitivní vliv jen na některé firmy, a to ještě se zpožděním. „Řada firem navíc dramaticky omezila investice, což dopad tohoto kroku ČNB dále redukuje. Co je však opravdu potřeba a co bude fungovat, jsou okamžitá, přímá a konkrétní opatření, zejména pomoc při zajištění financování ve spolupráci s komerčními bankami. Každý den je pro firmy i živnostníky cenný,“ uvedl.

„Jde o poměrně razantní akci, jelikož trh počítal s redukcí o půl procentního bodu,“ uvedl analytik Cyrrusu Tomáše Pfeiler. Spolu s ostatními opatřeními, jako jsou například nákupy vládních dluhopisů, pomůže tuzemská centrální banka uvolnit měnové podmínky, což se ve střednědobém horizontu podepíše i na oživení ekonomické aktivity. 

Bankovní rada České národní banky naposledy snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta v pondělí 16. března, a to na mimořádném jednání. Cílem bylo zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti, stejně jako teď.

Po tomto kroku česká měna zároveň poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27 korun za euro. 

Na čtvrteční rozhodnutí ČNB kurz koruny podle Radima Krejčího z WOOD & Company v podstatě vůbec nezareagoval. Zásadní pohyb ale podle něj přišel až při tiskové konferenci ČNB. „Tomáš Nidetzký avizoval ochotu bankovní rady tlumit excesivní výkyvy kurzu koruny. To zapůsobilo na korunu jako jistá verbální intervence a česká měna posílila skokově o 20 haléřů na 27,23 Kč za euro,“ uvedl. Dodal ale, že posílení je omezeno avizovaným dalším snižováním sazeb ČNB.

Česká měna nakonec ve čtvrtek opět posílila, a smazala tak velkou část ztrát nasbíraných od začátku minulého týdne. Koruna k euru posílila k 17:00 oproti předchozímu závěru o 36 haléřů na 27,20 Kč/EUR a k dolaru o 75 haléřů na 24,68 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 21 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.