ČNB zásadní změny nechystá, platí kurz 27 korun za euro

Praha - Česká národní banka zůstává i nadále věrná své dosavadní strategii. Bankovní rada dnes potvrdila, že hodlá pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro. Také úrokové sazby ponechala na historických minimech. Centrální banka spustila devizové intervence v listopadu 2013.

ČNB bude dále bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Bankovní rada nedělala žádné změny ani u úrokových sazeb. Základní úroková sazba tak stále činí 0,05 procenta. Dnešního zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi členů rady. Chyběl jen viceguvernér Vladimír Tomšík. 

„Asymetrický charakter kurzového závazku, tedy ochota zasahnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu se nemění. Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu, ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém horizontu prognozy,“ komentoval závěry Bankovní rady guvernér ČNB Miroslav Singer.

Nahrávám video

Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průseku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává nulové, resp. mírně záporné hodnoty celkové i měnově politické inflace v roce 2015 a jejich následné zvýšení ke dvou procentnímu cíli během roku 2016. Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná, míra nejistoty se však zvýšila.

Dojde ještě na prodloužení intervencí?

Centrální banka spustila devizové intervence proto, aby zabránila hrozící deflaci. Bankovní rada přitom loni v prosinci zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016. Podle analytiků by ovšem ČNB dnes odpoledne měla oznámit posunutí konce režimu devizových intervencí nejméně do konce roku 2016. Důvodem jsou poslední údaje o velmi nízké inflaci za prosinec a ekonomy očekávaný pokles cen po většinu letošního roku.

Bankovní rada v této sitauaci opět  zkonstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Podle Singera je ČNB ale připravená posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků, schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačního očekávání.

Jaký se předpokládá další vývoj

Podle prognózy ČNB týkající se vývoje v zahraničí, růst poptávky v eurozóně by měl zrychlit v letošním a příštím roce. „Pokles cen energetických komodit se odráží ve výhledu pokračujícího utlumeného vývoje cen průmyslových výrobců, které začnou mírně růst až ve druhé polovině letošního roku. Výraznějšího růstu pak dosáhnou až v roce 2016 v souvislosti se zrychlujícím ekonomickým oživením a odeznění vlivu propadu cen ropy,“ konstatuje guvernér ČNB Miroslav Singer. 

Inflace v eurozóně měřená spotřebitelskými cenami, se bude za aktuálně již záporných hodnot zvyšovat jen slabě v návaznosti na pozvolna oživující se poptávku. Na utlumený cenový vývoj již reagovala ECB dalším uvolněním měnové politiky, čemuž odpovídá výhled zahraničních úrokových sazeb v blízkosti nuly až do konce roku 2016 a oslabení eura vůči dolaru.

„V souhrnu působí výhled vnějšího prostředí na prognózu vývoje české ekonomiky ve výrazně protiinflačním až deflačním směru, propad cen ropy však současně představuje významný prorůstový impuls,“ uvedl Singer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...