Důchodová komise jednala o nastavení případné minimální penze, konkrétní částku nesdělila

Důchodová komise debatovala o zásadách nastavení případného minimálního důchodu v Česku. Propočty a simulace i s dopady na státní rozpočet by měla dostat v lednu, uvedla po jednání předsedkyně Danuše Nerudová. Konkrétní částky minimální penze nechtěla zatím předem přibližovat. Zástupci politických stran po zasedání řekli, že se mluvilo o případné minimální penzi ve výši 30 procent průměrné mzdy.

Podle statistického úřadu průměrná hrubá mzda v prvním pololetí činila 33 297 korun. Česká správa sociálního zabezpečení na konci června vyplácela přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobních důchodců bylo téměř 2,41 milionu. Své důchodové systémy mají i vnitro či obrana.

„V navrhovaném materiálu byly tři varianty. Variantou taktéž bude ta, kdyby byl nulový dopad na veřejné finance. Ukazovali jsme rozpětí asi 10 tisíc až 11 tisíc korun (minimální penze). Vše je činěno s ohledem na stav veřejných financí. Budou se rozpracovávat jednotlivé modely a v tuto chvíli bych nerada predikovala, zda ta částka bude deset tisíc, šest tisíc, jedenáct tisíc,“ uvedla Nerudová.

Zdůraznila, že o konkrétních technických parametrech bude komise jednat 10. ledna, kdy by měla mít k dispozici propočty.

Komise se na minulém jednání dohodla na tom, že by se měly připravit podrobnější podklady k případnému rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva. Z nového nultého pilíře by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část důchodu, která by se platila z vybraného pojistného. Nerudová řekla, že toto rozdělení představuje „nejčistší variantu“, výsledkem může být ale model „něco mezi“.

Podle šéfky komise byla „společným jmenovatelem“ dnešního jednání snaha o zjednodušení nastavení důchodového systému. Diskuse se vedla o zrušení redukčních hranic z příjmu, které se využívají u stanovení důchodu. Nerudová dodala, že by to umožnilo zavést důchodová konta. V těchto svých virtuálních účtech by lidé viděli, jaká kritéria musí pro získání nároku na penzi splnit a jak vysokou by ji mohli mít.

Někteří opoziční poslanci kritizují to, že komise zatím neřešila příjmy na důchody. „Je to jako projektovat dům, ale nezajímat se o to, z jakých materiálů ho budu stavět, i když na nich přitom závisí cena,“ okomentovala jednání místopředsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní od počátku mělo být tématem zajištění udržitelnosti penzí. O udržitelnosti systému mluví i Piráti či ODS.

Experti varují, že beze změn se důchodová soustava se stárnutím společnosti propadne do dluhů, a to hlavně od poloviny 30. let po odchodu silné generace Husákových dětí do penze. Výdaje na důchody představují nyní asi osm procent hrubého domácího produktu. V budoucnu by se měly dostat na 12 procent. Někteří odborníci na problematiku penzí v tom problém nevidí. Poukazují na to, že takový podíl vyspělé západní země mají už teď.

Peníze na důchody pocházejí z důchodových odvodů. V posledních letech, jsou příjmy vyšší než výdaje a systém penzí je díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd v přebytku. V letech krize se schodek pohyboval kolem 50 miliard ročně, doplácel ho stát z daní.

Pokud by se vyplácel minimální důchod 10 tisíc korun, výdaje na něj by letos činily přes 347 miliard korun. Kdyby částka byla 11 tisíc  korun, stálo by to kolem 382 miliard. Ve schváleném rozpočtu má ministerstvo práce na důchody pro tento rok 461,33 miliardy. Z nich by tak teď na zásluhovou část zbyla čtvrtina či necelá pětina. Podle odborníků už nyní patří český systém k nejsolidárnějším v Evropě.

Komise jednala i o dřívější penzi náročných profesí. Podle Nerudové se debata vedla o tom, že by se za každých deset let rizikové práce mohl věk odchodu do penze snížit o rok. Týkat by se to mohlo pracovníků v takzvané čtvrté kategorii, jimž hrozí v zaměstnání vážné ohrožení zdraví i s používáním ochranných pomůcek. Zaměstnavatelé by u nich platili vyšší odvody. Záležitost by měla nyní řešit koalice a tripartita, komise se k ní už vracet nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 11 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.