Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.

Systém emisních povolenek má producenty motivovat ke snižování zplodin oxidu uhličitého. Velká část politiků se však obává možného dopadu vysokých cen povolenek na obyvatele, který by se v systému ETS 2 mohl projevit prostřednictvím plateb za vytápění budov.

„Je to o ochraně našich občanů, kteří již čelí vysokým cenám energií,“ prohlásila krátce před hlasováním česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejpočetnější frakce Evropské lidové strany (EPP), která byla zpravodajkou návrhu. Úpravu parlament schválil hlasy 467 poslanců, 158 bylo proti a 41 se hlasování zdrželo.

Někteří zákonodárci označovali schválený návrh za nedostatečnou regulaci, která je však lepší než vůbec žádná. „Není to strop... Neznamená to, že s ohledem na velikost té rezervy se cena povolenek udrží,“ konstatoval europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu (PfE), podle něhož je každá změna směrem k regulaci ceny lepší než současný stav. EU by však měla spíše řešit příčiny než příznaky toho, proč je její průmysl v krizi, uvedl Knotek.

„Vysoké ceny energií jsou největší bolestí pro všechny v Evropě, pro občany, pro firmy i průmysl. Proto zaostáváme za USA, Čínou a dalšími konkurenčními mocnostmi,“ prohlásil Alexandr Vondra (ODS) z frakce konzervativců, podle něhož musí Unie zabránit náhlým růstům cen povolenek vídaným v minulosti a také zajistit rovnováhu mezi jednotlivými odvětvími.

Komise by podle v úterý schváleného návrhu měla v příštím roce zhodnotit aktuální podobu systému. Eurokomisař Magnus Brunner prohlásil, že unijní exekutiva do října 2027 zhodnotí účinnost „opatření k ochraně potenciálně ohrožených domácností“. Systém by pak podle upravených pravidel měl začít fungovat v roce 2028.

Součástí ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti. Hlavním unijním trhem s emisními povolenkami je ETS 1, který zahrnuje energetiku, průmysl a leteckou dopravu.

Babiš chce ETS 2 zrušit či odložit, Havlíček stabilizační rezervu vítá

Úprava systému ETS 2 je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) lepší než nic. „Proto jsme to podpořili, ale nijak zásadně to ničemu nepomůže. Pořád platí, že ETS 2 je nástroj, který by lidem zdražil bydlení i dopravu a zapříčinil uzavření dalších kapacit rafinerií. V současné době vysokých cen pohonných hmot i zemního plynu by se členské státy měly dohodnout, celý systém zrušit nebo ho minimálně odložit o několik let,“ dodal.

„Součástí dnes schváleného opatření je takzvaná tržní stabilizační rezerva, kterou jsme vybojovali, což je jednoznačně dílčí úspěch. Na druhou stranu zavedení ETS 2 je v současné době nepřijatelné,“ uvedl. Dodal, že ceny energií letí v posledních týdnech nahoru. „A nemůžeme je přece ještě zvyšovat další zelenou daní,“ konstatoval.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) uvítal, že Evropský parlament schválil takzvanou tržní stabilizační rezervu u emisních povolenek, pokládá to za dílčí úspěch. „Na druhou stranu zavedení ETS 2 je v současné době nepřijatelné,“ podotkl. Dodal, že ceny energií letí v posledních týdnech nahoru. „A nemůžeme je přece ještě zvyšovat další zelenou daní,“ konstatoval.

Kabinet ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slíbil, že se vymezí proti emisním povolenkám první i druhé generace. „V případě ETS2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy a zabránit vysoce negativním sociálním dopadům do společnosti,“ uvedla koalice. Proti systému se usnesením vláda vymezila na svém druhém jednání loni v prosinci.

Podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky má Česko dál usilovat o omezení regulací, které prodražují energie a dopravu. „Těmito úpravami to nesmí končit. Vláda Andreje Babiše (ANO) slibovala, že zruší celý Green Deal. To nedokázala a nedokáže. Má se ale soustředit na to, aby podmínky zlepšila. Jak pro konkurenceschopnost průmyslu, tak pro domácnosti,“ sdělil Kupka. Další potřebné úpravy se podle něj musí týkat i hlavního trhu s emisními povolenkami ETS 1, který zahrnuje energetiku, průmysl a leteckou dopravu.

První místopředseda Pirátů Martin Šmída uvedl, že strana společný postup v evropské politice vítá. „Zastropování emisních povolenek jsme ostatně měli v programu, a proto jsme rádi, že EU přistoupila k řešení, které zmírní negativní dopady na české domácnosti. Vždy jsme říkali, že zelená transformace se musí provést s rozumem a šetrně k peněženkám obyvatel,“ řekl.

Změna návrhu o ETS 1

Europoslanci v úterý schválili změnu dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Poslanci ale na plenárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali, že chtějí mechanismus zneplatňování zachovat a od 1. března 2027 jen zvýšit jeho práh na 650 milionů povolenek.

Plenární zasedání EP podpořilo tyto změny 367 hlasy (240 europoslanců bylo proti a 59 se zdrželo hlasování). Evropský parlament nyní zahájí jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečném znění právního předpisu.

Rezerva tržní stability snižuje nabídku emisních povolenek na trhu v případě jejich přebytku a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku. Změna podle unijní exekutivy posiluje roli mechanismu MSR jako nárazníku a zlepšuje jeho schopnost reagovat na budoucí vývoj, včetně napětí na trhu nebo nadměrné proměnlivosti cen. Cílem je tedy zvýšit stabilitu a předvídatelnost, uvedla již dříve komise. Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš (ANO).

650 milionů emisních povolenek

Cílem návrhu EP je zajistit řádné fungování trhu s emisními povolenkami a rezervy tržní stability, zvýšit dlouhodobou předvídatelnost trhu a přispět ke klimatickým cílům EU pro roky 2040 a 2050, stojí v tiskovém prohlášení europarlamentu. Zvýšením prahové hodnoty pro rezervu tržní stability na 650 milionů emisních povolenek by se podle EP zachovala dostatečně velká rezerva k vyrovnání nabídky a poptávky a zároveň by se zabránilo možnému nadměrnému hromadění povolenek v rezervě.

„Dnešní hlasování představuje správnou rovnováhu mezi klimatickými ambicemi a průmyslovou konkurenceschopností,“ uvedl zpravodaj návrhu, italský europoslanec Pierfrancesco Maran z frakce socialistů a demokratů (S&D). „Dohoda podpořená širokou většinou připravuje půdu pro revizi systému EU ETS a dokazuje, že ambiciózní klimatická a průmyslová politika mohou jít ruku v ruce,“ dodal.

Krok ihned odsoudil český europoslanec Vondra, který je stínovým zpravodajem konzervativní frakce ECR k návrhu. Podle Vondry jsou v současné době jedním z největších problémů vysoké ceny energií, které trápí domácnosti, podniky a průmysl. Jde přitom o jeden z důvodů, proč EU zaostává za Spojenými státy a Čínou. „Potřebujeme stabilní a předvídatelný trh s uhlíkem. Komise problém pochopila a předložila jednoduchý a citlivý návrh na zastavení zneplatňování povolenek v rezervě tržní stability,“ uvedl.

Ve výboru EP pro životní prostředí (ENVI) byl nicméně následně dojednán kompromis, na kterém se podle něj dohodla nejsilnější Evropská lidová strana (EPP) s frakcí socialistů a demokratů (S&D) a frakcí Zelených. „Výsledek je kompromis výboru pro životní prostředí, který komisní návrh dále ozeleňuje, protože zavádí limity pro zneplatnění povolenek,“ dodal český europoslanec.

Celková revize

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla EK v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 13 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.