Fungování státu je při stávajících příjmech neufinancovatelné, varuje rozpočtová rada

Nahrávám video

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že jde o dědictví po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vláda změnou veřejných financí musí zabývat. S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti.

Významná nerovnováha českých veřejných financí podle rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.

Klíčové závěry rady se tak nemění. Pokud se významně nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat, varuje rada. 

„Současná vláda i přes další vlnu covidu-19, válku na Ukrajině a řešení energetické krize letos hospodaří s nižším schodkem, než původně plánovala vláda Andreje Babiše (ANO),“ uvedl Fiala. Podle něj si kabinet uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. „Ale musí to být učiněno s ohledem na dopady na české domácnosti a firmy, které se dostávají v současnosti často do obtížné situace,“ doplnil.

V posledních letech se podle rady snížily příjmy veřejných rozpočtů, zatímco výdaje narůstají. Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo tří procent HDP.

Jsou nutné aktivní kroky vlády

„Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu,“ vysvětluje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Tyto kroky podle něj sice nebudou populární, nicméně jsou z pohledu budoucnosti Česka naprosto klíčové. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ dodal.

Se značnou nerovnováhou veřejné finance do roku 2022 už vstupovaly. „Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí takzvaného daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů aktuálně přichází o 120 miliard korun ročně. Tento krok nejenže přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes, neboť výrazně přispěl ke zvýšení inflačních tlaků,“ uvedl člen rady Jan Pavel.

Nahrávám video

Rada zdůraznila skutečnosti, na které odborná ekonomická veřejnost vytrvale upozorňuje, ovšem naráží na nezájem politické reprezentace, řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Je tedy podle něj potěšující, že v Česku existuje instituce, která tato varování akcentuje, a je jí dopřáno větší pozornosti. „Bohužel, byť je tato pozornost ze strany veřejnosti i politiků o něco větší než u řadových ekonomů, stále je tristně nízká,“ podotkl.

Lidovci a Piráti s doporučením souhlasí

„Určitě se musí vláda zabývat systémovou změnou nejen v oblasti výdajů, ale také v oblasti příjmů,“ reagoval na doporučení rady předseda lidovců a vicepremiér Jurečka.

S doporučeními rady souhlasí koaliční Piráti. „Proto jsme již před létem s Piráty navrhli daň z neočekávaných zisků a přesvědčili jsme koaliční partnery o potřebnosti této mimořádné daňové úpravy včetně zahrnutí bankovního sektoru,“ uvedl ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš sdělil, že jeho strana vládě navrhla právě připravovanou daň z mimořádných zisků.

Stejně tak Piráti usilovali o změny ve zdanění těžby, v tomto případě ale zatím koaliční partnery nepřesvědčili.

Uvedl také, že změna mandatorních výdajů je otázkou složitějších reforem, na kterých koalice pracuje. Zmínil i chystanou digitalizaci služeb, která znamená úspory nejen času a peněz lidí, kteří vše musí vyřizovat složitě a často osobně na úřadech, ale právě i výdajů na straně státu. „A na tom pracuji ve spolupráci s resorty s mým týmem pod úřadem vlády, Českým digitálním týmem, ale i odborníky z neziskového a byznys sektoru,“ konstatoval.

Reformy se nechystají

Opatření vypovídající o snaze dostat české veřejné finance na udržitelnou trajektorii však podle rady dosud zveřejněné vládní dokumenty ani nenaznačují. „Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 procenta HDP, z čehož lze odvodit, že se žádné systémové reformy nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času,“ upozornil Pavel. 

Koalice ODS, lidovců a TOP 09 šla do loňských sněmovních voleb se slibem ozdravení veřejných rozpočtů, současně ale i nezvyšování daní. Starostové a Piráti se k růstu daní nestaví natolik striktně. Premiér letos v lednu ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda nebude zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů. 

Výdaje na obranu a další

Velkou rozpočtovou prioritou nynější vlády jsou výdaje na obranu. Kabinet chce splnit svůj závazek vůči NATO a nejpozději do roku 2025 na ni vydávat dvě procenta HDP. To by znamenalo růst armádních výdajů na více než 150 miliard korun. Druhou velkou rozpočtovou prioritou pro příští rok je rovněž zastropování cen elektřiny a plynu i energetické dotace pro velké firmy.

Balíček, který vláda schválila tento týden, zvýší výdaje o 160 miliard. Nižší spotřební daň z nafty schválená vládou ve středu pak sníží příjmy o dalších téměř deset miliard. Ani jeden z těchto kroků zatím kabinet do rozpočtu se schodkem 270 miliard nenapsal. Oproti tomu plánuje zavést daň z mimořádných zisků, energetických firem, bank a rafinérií, která má novinky zčásti zaplatit.

„Výnos odhadujeme někde na sedmdesáti miliardách v roce 2023,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Fiala slibuje, že jeho kabinet plánovaný deficit dodrží. „Těch 270 miliard je něco, co opravdu chceme dodržet,“ uvedl premiér. Někteří členové vlády jsou ale k dodržení plánovaného schodku už nyní skeptičtí. „Ta snaha je velká, ale podíváme-li se na to rozumně, tak mám pocit, že asi to nebude možné udržet,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Podobný názor má i Hampl. „Mě by velmi překvapilo, kdyby ten návrh zůstal s tím stávajícím deficitem, očekával bych vyšší. A říkám znovu a znovu, rizika pro veřejné finance vyplývající z kompenzací cen energií jsou obrovská,“ podotkl předseda Národní rozpočtové rady.

I podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové je nereálné, aby se daná výše schodku udržela. „Myslím si, že premiér to říká proto, že je týden nebo deset dnů do voleb,“ podotkla.

Vláda bude návrh státního rozpočtu znovu projednávat příští středu. Do sněmovny ho pošle na konci září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 18 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 19 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.