Hraboši vyměnili obilí za řepu a už napáchali škody za půl miliardy

Nahrávám video

Přemnožení hraboši polní už napáchali českým zemědělcům škody za půl miliardy korun, z obilovin se v poslední době přeorientovali na kukuřici i řepu a ohrožují taky ozimy. Oznámil to Zemědělský svaz, který dosud neúspěšně tlačí na státní úřady, aby mu usnadnily hubení polních škůdců. Právě záměr plošně aplikovat proti hrabošům jed Stutox II vyvolal v létě značné kontroverze.

Dříve svaz hovořil v souvislosti s hraboši o škodách za více než miliardu, což se podle předsedy Martina Pýchy ještě může potvrdit. Kromě obilovin, které sežrali hraboši v létě, se pustili do kukuřice a řepky a trápí hlavně jižní a střední Moravu; škody byly dosud spočítány na 87 tisících hektarech půdy.

Zemědělci sice aplikují jed do nor, populaci hlodavců se ale nedaří redukovat. Například v podniku Agrospol Knínice na severním Blanensku už museli přesít třicet hektarů řepky. „Máme na pozemcích enklávy hrabošů. Někde jsou hodně a někde méně. A při vzcházení obilí jsou hraboši největší problém, dokážou zlikvidovat úplně všechno,“ podotkl předseda podniku Ladislav Menšík.

S přemnožením hrabošů se potýkají i zemědělci na Znojemsku. „Pořád se rozšiřují a hledají nová teritoria, kde najdou potravu. Aktuálně jsou pro nás největší hrozba,“ poznamenal předseda firmy Pomona Těšetice Ivo Pokorný.

S kolegy se byl podívat v létě i v Rakousku a ukázalo se, že hraboši jsou problém i ve Štýrsku, kde nebylo takové sucho jako v Česku. Stejně tak se s nimi potýkají zemědělci v sousedním Dolním Rakousku. Likvidují i ovocné sady, nejvíce jim chutná kůra meruněk a jabloní.

Šéf Zemědělského svazu Pýcha pak varuje, že plenění nekončí. „Už je vážně ohrožená úroda i ozimých obilovin na osetých polích,“ řekl. Zemědělci podle něj stojí před rozhodnutím, zda vůbec ozimé plodiny sít. Škody způsobené hraboši ale podle Pýchy nezvýší cenu obilovin ani potravin v Česku, ty jsou dané světovými burzami.

Tlak na ochránce životního prostředí

Jediným účinným nástrojem pro potlačení přemnožených hrabošů je podle svazu plošná aplikace jedu Stutox II rozhozem. V létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošné užití jedu na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky od ekologických organizací i ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.

Následně se ovšem zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro osmdesát uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.

Zemědělci nyní žádají resort zemědělství, aby výjimku obnovil. Podle Pýchy zatím ale není ze strany ministerstva životního prostředí ani náznak toho, že by aplikaci rozhozem povolilo. Výhrady znějí i ze zemědělského resortu; podle jeho mluvčího Vojtěcha Bílého pak odmítlo ministerstvo životního prostředí všechny kompromisní varianty a s vlastním nápadem nepřišlo.

Ohrožením některých druhů ptáků a savců pak argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.

Finanční kompenzace

Svaz jedná s resorty zemědělství a životního prostředí o možnostech finanční kompenzace ztrát. „Uvidíme, jestli dostaneme od ministerstva nějaké kompenzace. Přivítali bychom je, ale ministerstvo hledá obtížně peníze i na to, co zaplatit musí,“ poznamenal těšetický zemědělec Pokorný.

Vládní úřady chtějí počkat na vyčíslení škod, potom je ministerstvo zemědělství podle jeho mluvčího „připraveno jednat se zemědělci o možných finančních náhradách související s kalamitou“.

Statkáři také žádají, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu, alespoň do nor, rychleji – pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Rychlost povolení rozhozu do nor podle Pýchy trvá týdny nebo měsíce.

  • Hraboš polní je v Česku jeden z nejznámějších a nejpočetnějších hlodavců. 
  • Kromě obrovských škod, které působí na zemědělských plodinách, je také přenašečem celé řady nemocí, včetně těch přenosných na člověka.
  • Vědci například varují, že v místech, kde jsou hraboši přemnožení, následný rok vzroste počet pacientů s klíšťovou encefalitidou a boreliózou. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat.
  • Mezi nemoci, které hraboši přenáší, patří dále tularémie, leptospiróza, hantaviróza, alveokokóza a Q horečka.
  • Hraboš se přemnožuje pravidelně, má totiž rychlý reprodukční cyklus. Dožívá se až šestnácti měsíců. Samice se mohou rozmnožovat už od tří týdnů, do roka mají pět i šest vrhů, a v každém obvykle pět až šest mláďat. Během roku se tak může počet hrabošů zvýšit až stonásobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 11 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 16 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 17 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
včera v 15:57

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.