Kde leží český zlatý poklad? V trezorech v Londýně i v hoře v Jeseníkách

Česká národní banka rekordně investuje do zlata. Za poslední dva a půl roku na tom vydělala čtyřicet miliard korun. A zlato se u nás dost možná brzy začne i těžit. Ve Zlatých Horách na Bruntálsku finišují přípravy na projekt dolování a následné výroby zlata až za devět miliard korun. Tématu se obšírně věnuje podcast publicistické série Bilance.

Česká národní banka (ČNB) je v nákupech zlata od roku 2023 jednou z nejaktivnějších centrálních bank světa. Do té doby měla v zásobách dvanáct tun tohoto cenného kovu, aktuálně drží 62 tun a plánuje do roku 2028 navýšit zásoby až na sto tun. Ke konci července se na trzích jedna unce zlata prodávala za cenu okolo 71 tisíc korun.

„Chtěli jsme posílit devizové rezervy, které jsou přes tři biliony korun v různých cizích měnách a dalších investičních nástrojích včetně akcií. Portfolio je dost rozkývané a hledali jsme prvek, který by to stabilizoval. Zlato se v dobách krizí obvykle pohybuje proti trhu. Když akcie klesají, tak zlato roste,“ vysvětluje v podcastu Bilance člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček.

„Byl to dobrý krok z hlediska diverzifikace, letos byl vývoj akciového trhu divoký, například i v důsledku takzvaného Liberation Day amerického prezidenta zlato posílilo, když akcie klesaly,“ hodnotí Kubíček s tím, že za dva a půl roku vzrostla cena zlata ve správě banky o šedesát procent. „Nakupujeme postupně, průměrný zisk za tu dobu je zhruba čtyřicet miliard korun,“ dodává.

Zlatý poklad centrální banky v současnosti čítá asi pět tisíc cihel, převážná většina je v Londýně v depozitu Bank of England, v Praze jsou pouze zlaté cihly pro účely ražení pamětních zlatých mincí. Pak se vždy malá část potřebná na ražbu z Londýna do Česka převeze.

V podzemí by mohlo být až pět set tun zlata

V tuzemsku je ještě jiné zlato. V tuto chvíli ovšem mnohem hůře dosažitelné. Vláda pověřila před několika lety Českou geologickou společnost a státní podnik Diamo průzkumem zásob zlata a dalších vzácných kovů a možností jejich těžby na území Česka. Úřady zjistily a potvrdily nejzajímavější kapacity v lokalitách Sepekov, Kašperské Hory a Zlaté Hory. „V geologických zásobách může být na celém území České republiky až okolo pěti set tun zlata, což vynásobeno dnešní cenou je v řádu bilionů korun,“ upozorňuje náměstek ředitele státního podniku Diamo pro suroviny a rozvoj Ladislav Pašek.

„Někde jde zatím jen o kancelářskou práci, jinde jde už o poměrně rozvinutou činnost, jako v případě Zlatých Hor, kde se zpracovává průzkum z podzemí starého dolu,“ rozvádí Pašek s tím, že u Zlatých Hor by šlo o renesanci těžby, která zde skončila v polovině 90. let. Právě díky tomu je zde i nejdál příprava k reálné těžbě, pokud vláda brzy hotové závěry průzkumu posoudí jako perspektivní a v projektu se bude dál pokračovat.

„Na základě předběžných výsledků odhadujeme, že v podzemí ve Zlatých Horách může být ekonomicky dobyvatelných 3,5 až 4 tuny zlata, což je za současnou cenu asi devět miliard korun. Navíc jde o polymetalické ložisko se zajímavými zásobami mědi nebo zinku s doprovodnými nálezy gallia,“ popisuje Pašek.

Ve světovém srovnání nejde o nijak významnou lokalitu: v případě Zlatých Hor se uvažuje o celkové těžbě rud zmíněných kovů o hmotnosti asi sto až dvě stě tisíc tun, Polsko těží desítky milionů tun těchto rud ročně. „Českou ekonomiku nebo Evropu ložisko Zlatých Hor nespasí, ale je důležité z hlediska surovinové bezpečnosti. Když vypadnou dodávky třetích stran, je důležité mít vlastní zdroje a smysl dávají i takováto malá ložiska,“ soudí Pašek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 18 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 19 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.