Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Nahrávám video

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.

„Zhruba 85 procent nákladové ceny jedné vyrobené megawatthodiny činí emisní povolenka. Výroba elektřiny z hnědého uhlí je za těchto podmínek naprosto nemožná,“ řekl v pořadu předseda představenstva Sokolovské uhelné Martin Čermák.

Firma se proto nyní soustředí především na výrobu tepla ze svých elektráren, protože na něm je schopna získat větší marži. Například hnědouhelná elektrárna Tisová vyrábí teplo pro Sokolov a okolní obce. Sokolovská uhelná vloni zaplatila za provoz několika fosilních zdrojů elektřiny a tepla na povolenkách 2,2 miliardy korun.

Skupina Sev.en Pavla Tykače již dříve oznámila, že elektrárny Počerady, Chvaletice a Kladno ukončí provoz v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. Státní správci přenosové soustavy (společnost ČEPS) v lednu po vyhodnocení dopadů navrhli zachovat dva ze čtyř bloků Chvaletic, a to kvůli regulaci napětí, řízení toků a schopnosti obnovy sítě po rozsáhlém výpadku.

Celkem ČEPS posuzoval, zda Česko potřebuje všech deset elektrárenských bloků skupiny Sev.en, ale vzhledem k tomu, že stále deset procent vyrobené elektřiny vyváží, takže má přebytek, rozhodl zachovat v nízkém provozu bloky dva. O režimu a státních kompenzacích pro provozovatele elektrárny má rozhodnout Energetický regulační úřad (ERÚ).

Státní záchranná síť pro elektrárny

Na situaci, kdy přestanou fosilní zdroje energie vydělávat, se připravovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Ta prosadila zákon, který obsahuje jízdní řád pro případy, kdy budou chtít soukromí energetici své zdroje vypínat.

Vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla Bilanci popsal detaily: „Jakmile ERÚ vyhodnotí, za jakých finančních podmínek (jakých dotací) lze zdroj dál provozovat, může oslovit stávajícího provozovatele, jestli je toho schopen. Pokud odmítne, ERÚ má pravomoc vypsat výběrové řízení nebo oslovit jiného držitele licence tak, aby to dané zařízení provozoval a ten stávající vlastník musí strpět, že někdo jiný provozuje to jeho zařízení.“ Dotaci elektrárně by vyplácel ČEPS a platili by ji všichni spotřebitelé ve složce za distribuční služby.

Podobný mechanismus, jaký zákon určuje pro vypínané elektrárny, má nyní zachránit také provoz Teplárny Kladno ze skupiny Sev.en. Tam probíhají intenzivní jednání mezi vedením města Kladna, ERÚ a firmou Pavla Tykače. Ta se už několik let snaží změnit dlouhodobou smlouvu a městu zvýšit ceny za teplo, ale radnice to odmítá, a tak Sev.en ohlásila, že elektrárnu odpojí už nyní v březnu. Podle Energetického regulačního úřadu by tím ale porušila zákon, protože spolu s teplem vyrábí i elektřinu a její vypnutí musí ohlašovat s předstihem řady měsíců.

Rizika: Od stability sítě po nedostatek elektřiny

Překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika. Česko sice stále elektřinu vyváží, ale problémem je takzvaná „zdrojová přiměřenost“ a technická stabilita sítě. Zároveň je podstatné, jak rychle budou vypínat provoz zdroje ostatních vlastníků, především polostátní skupiny ČEZ.

Matematik Jan Krčal ze sdružení Fakta o klimatu varuje: „Kdybyste dneska řekli, že vypínáme všechny uhelné zdroje najednou, včetně těch skupiny ČEZ, tak to pro pokrytí spotřeby elektřiny nebude stačit.“ Podle něj Česko zaspalo v budování náhradních, zejména plynových zdrojů.

Mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž pro Bilanci uvedl, že jejich uhelné elektrárny zatím stále vydělávají a měly by být rentabilní za horizontem roku 2027. Důvodem je pokročilá modernizace v minulých dekádách a vyšší účinnost spalování, než má konkurence. Například elektrárna Ledvice využije 42 procent energie v uhlí.

Evropská unie schválila cestu dekarbonizace energetiky už před čtrnácti lety. Podíl uhlí na výrobě elektřiny je však v Česku stále 33 procent a patří tak k nejvyšším v Evropě. Mezi zdroje, které mohou částečně uhlí nahradit, patří větrné elektrárny, ty však čeští energetici téměř nestaví a při budování naráží na tuhý odpor místních.

Podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd by Česku mohly větrníky vyrábět až třicet procent spotřeby elektřiny. Takové jsou větrné podmínky a studie bere v potaz i omezenou plochu vhodnou pro výstavbu. Nyní má větrná energie v Česku podíl jednoho procenta, což řadí zemi ve využití této čisté a levné energie na evropský chvost.

Konec těžby černého uhlí

V únoru 2026 vyjel z dolu ČSM na Karvinsku poslední vozík černého uhlí, čímž skončila 250 let trvající éra jeho dobývání v regionu. Hlavním hybatelem změn v oblasti černého uhlí ale nejsou povolenky, ale ekonomika. Konkrétně vysoké náklady na těžbu v extrémních hloubkách přesahujících tisíc metrů.

„Naše náklady v roce 2025 byly zhruba 220 dolarů na tunu uhlí. V Indonésii nebo Austrálii jsou u povrchových dolů na úrovni dvaceti dolarů,“ vysvětluje v Bilanci generální ředitel OKD Roman Sikora, proč se české doly staly nekonkurenceschopnými. Pořad mimo jiné přináší detaily o tom, jakou práci nyní horníci v podzemí dělají a proč jim bude trvat další dva roky, než důl definitivně zavřou.

Jde o poplatek za vypouštění skleníkových plynů (zejména CO2). Systém zavedly státy Evropské unie s cílem omezit podíl na oteplování atmosféry a motivovat firmy k modernizaci. Při spálení uhlí vzniká dvakrát více CO2 než u zemního plynu. Na uhlí tak povolenky dopadají nejtvrději.

S povolenkami se obchoduje v aukcích a na burze. Pokud firma modernizuje a vypouští méně emisí, může přebytečné povolenky prodat. Pokud má zastaralý provoz, musí je dokupovat.

Výtěžek z prodeje povolenek získávají jednotlivé státy, které jsou povinny tyto prostředky investovat zpět do opatření na úsporu energií v průmyslu, v budovách nebo do výstavby ekologických elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
včera v 08:48

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...