Místo růstu už německá vláda za letošek očekává pokles ekonomiky

Nahrávám video

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta. Na jaře ještě vláda předpovídala na příští rok jednoprocentní růst. Na rok 2025 nyní kabinet očekává růst spotřeby domácností a také posílení vývozu průmyslových výrobků do zahraničí. Ministerstvo hospodářství zveřejnilo také výhled na rok 2026, kdy by podle něj růst HDP měl dosáhnout 1,6 procenta.

Inflace podle očekávání německé vlády letos zvolní na 2,2 procenta, v příštím roce na 2,0 procenta a v roce následujícím na 1,9 procenta. Loni činila 5,9 procenta.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek zemního plynu z Ruska po otevřené invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Problém představují i slabá poptávka v Číně a potíže automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Největší evropská automobilka Volkswagen chystá škrty, propouštění a případně i zavírání továren. „Základem je výrazné snížení nákladů ve všech oblastech, abychom byli více cenově flexibilní a mohli obstát v mezinárodní konkurenci,“ uvedl šéf automobilky Volkswagen Oliver Blume.

Odborníci předpovídají, že se německé hospodářství nedokáže v příštích letech zotavit tak, aby navázalo na růst v době před pandemií koronaviru. „Důvodem jsou strukturální úpravy v souvislosti s dekarbonizací, digitalizací, demografickými změnami a silnější mezinárodní konkurencí, které zhoršují dlouhodobé hospodářské vyhlídky Německa,“ uvedla analytička Německého hospodářského institutu DIW Geraldine Dany-Knedliková.

Jediná země G7 s hospodářským poklesem

Také přední německé hospodářské instituty zhoršily na konci září výhled vývoje německé ekonomiky na letošní rok. Podle nich se HDP sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení – v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v následujícím o 1,3 procenta.

Pokud se prognóza naplní, stane se Německo jedinou zemí skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která v letošním roce zaznamená hospodářský pokles, uvedla agentura Reuters. Žádná jiná země G7 aktuálně s poklesem HDP na letošek nepočítá.

Habeck nicméně na tiskové konferenci hleděl na další vývoj německé ekonomiky s optimismem. V současnosti nejsou podle něj „hospodářské rámcové podmínky“ uspokojivé. „My se z toho ale vysvobodíme a vypracujeme,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že se německá ekonomika potýká z řadou nejistot, včetně těch geopolitických, jako jsou války na Ukrajině a v Pásmu Gazy.

Německá vláda chystá opatření na podporu ekonomiky, takzvaný růstový balíček. „Pokud bude uveden v život, a sice ve své úplnosti, tak hospodářství poroste rychleji, do práce zase půjde více lidí,“ řekl Habeck. Spolková vláda se obává, že některá opatření růstového balíčku zablokují ve Spolkové radě ty zemské vlády, v jejichž čele stojí konzervativní CDU/CSU. Na spolkové úrovni je CDU/CSU v opozici a připravuje se na parlamentní volby plánované na příští rok v září. Spolková rada je komora parlamentu zastupující zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Podle hospodářských svazů ale plánovaná opatření nejsou dostatečná. Svazy požadují hlubší reformy a stěžují si mimo jiné na to, že v mezinárodním srovnání jsou v Německu vysoké ceny energií, velká byrokratická zátěž a stále větší nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Analytici: Horší prognóza není překvapením

Podle analytiků bude zhoršení výkonu německé ekonomiky znamenat pokles růstu českého hospodářství maximálně o 0,2 procentního bodu. Horší prognóza podle nich není překvapením. „Pokud by se nakonec skutečně výkon Německa zhoršil proti předchozím předpokladům o 0,5 procentního bodu, v Česku by to mohlo znamenat ztrátu 0,1 či maximálně 0,2 procentního bodu,“ řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Do tuzemského exportu pro letošní rok podle něj velké naděje ani vkládány nebyly, ekonomické zotavení by mělo být taženo spíše domácími faktory, což nadále platí. Ani v českém průmyslu není situace nijak růžová, ale ochlazuje se přece jen mírněji, poznamenal.

Změna odhadu k horšímu se očekávala a pro Česko to není dobrá zpráva vzhledem ke vzájemných ekonomickým vazbám, doplnil analytik Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek. Česká ekonomika podle něj nejspíše letos poroste, ale i její vyhlídky se postupně zhoršují. Potíž je v tom, že problémy německé ekonomiky nejsou dočasného cyklické charakteru, spíše jde o strukturální problém, dodal.

Výpočet odhadu, že letos dosáhne česká ekonomika konečně nějakého hospodářského růstu, v podstatě poprvé od covidu, byl v rovnicích založen i na očekávané hodnotě růstu německého, upozornil analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Pokud se nyní převrací naopak do smrskávání německé ekonomiky, pak bude těžké dosáhnout i těch již tak snížených odhadů. „Budeme tak ještě rádi za letošní jednoprocentní růst,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...