Místo růstu už německá vláda za letošek očekává pokles ekonomiky

Nahrávám video

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta. Na jaře ještě vláda předpovídala na příští rok jednoprocentní růst. Na rok 2025 nyní kabinet očekává růst spotřeby domácností a také posílení vývozu průmyslových výrobků do zahraničí. Ministerstvo hospodářství zveřejnilo také výhled na rok 2026, kdy by podle něj růst HDP měl dosáhnout 1,6 procenta.

Inflace podle očekávání německé vlády letos zvolní na 2,2 procenta, v příštím roce na 2,0 procenta a v roce následujícím na 1,9 procenta. Loni činila 5,9 procenta.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek zemního plynu z Ruska po otevřené invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Problém představují i slabá poptávka v Číně a potíže automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Největší evropská automobilka Volkswagen chystá škrty, propouštění a případně i zavírání továren. „Základem je výrazné snížení nákladů ve všech oblastech, abychom byli více cenově flexibilní a mohli obstát v mezinárodní konkurenci,“ uvedl šéf automobilky Volkswagen Oliver Blume.

Odborníci předpovídají, že se německé hospodářství nedokáže v příštích letech zotavit tak, aby navázalo na růst v době před pandemií koronaviru. „Důvodem jsou strukturální úpravy v souvislosti s dekarbonizací, digitalizací, demografickými změnami a silnější mezinárodní konkurencí, které zhoršují dlouhodobé hospodářské vyhlídky Německa,“ uvedla analytička Německého hospodářského institutu DIW Geraldine Dany-Knedliková.

Jediná země G7 s hospodářským poklesem

Také přední německé hospodářské instituty zhoršily na konci září výhled vývoje německé ekonomiky na letošní rok. Podle nich se HDP sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení – v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v následujícím o 1,3 procenta.

Pokud se prognóza naplní, stane se Německo jedinou zemí skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která v letošním roce zaznamená hospodářský pokles, uvedla agentura Reuters. Žádná jiná země G7 aktuálně s poklesem HDP na letošek nepočítá.

Habeck nicméně na tiskové konferenci hleděl na další vývoj německé ekonomiky s optimismem. V současnosti nejsou podle něj „hospodářské rámcové podmínky“ uspokojivé. „My se z toho ale vysvobodíme a vypracujeme,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že se německá ekonomika potýká z řadou nejistot, včetně těch geopolitických, jako jsou války na Ukrajině a v Pásmu Gazy.

Německá vláda chystá opatření na podporu ekonomiky, takzvaný růstový balíček. „Pokud bude uveden v život, a sice ve své úplnosti, tak hospodářství poroste rychleji, do práce zase půjde více lidí,“ řekl Habeck. Spolková vláda se obává, že některá opatření růstového balíčku zablokují ve Spolkové radě ty zemské vlády, v jejichž čele stojí konzervativní CDU/CSU. Na spolkové úrovni je CDU/CSU v opozici a připravuje se na parlamentní volby plánované na příští rok v září. Spolková rada je komora parlamentu zastupující zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Podle hospodářských svazů ale plánovaná opatření nejsou dostatečná. Svazy požadují hlubší reformy a stěžují si mimo jiné na to, že v mezinárodním srovnání jsou v Německu vysoké ceny energií, velká byrokratická zátěž a stále větší nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Analytici: Horší prognóza není překvapením

Podle analytiků bude zhoršení výkonu německé ekonomiky znamenat pokles růstu českého hospodářství maximálně o 0,2 procentního bodu. Horší prognóza podle nich není překvapením. „Pokud by se nakonec skutečně výkon Německa zhoršil proti předchozím předpokladům o 0,5 procentního bodu, v Česku by to mohlo znamenat ztrátu 0,1 či maximálně 0,2 procentního bodu,“ řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Do tuzemského exportu pro letošní rok podle něj velké naděje ani vkládány nebyly, ekonomické zotavení by mělo být taženo spíše domácími faktory, což nadále platí. Ani v českém průmyslu není situace nijak růžová, ale ochlazuje se přece jen mírněji, poznamenal.

Změna odhadu k horšímu se očekávala a pro Česko to není dobrá zpráva vzhledem ke vzájemných ekonomickým vazbám, doplnil analytik Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek. Česká ekonomika podle něj nejspíše letos poroste, ale i její vyhlídky se postupně zhoršují. Potíž je v tom, že problémy německé ekonomiky nejsou dočasného cyklické charakteru, spíše jde o strukturální problém, dodal.

Výpočet odhadu, že letos dosáhne česká ekonomika konečně nějakého hospodářského růstu, v podstatě poprvé od covidu, byl v rovnicích založen i na očekávané hodnotě růstu německého, upozornil analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Pokud se nyní převrací naopak do smrskávání německé ekonomiky, pak bude těžké dosáhnout i těch již tak snížených odhadů. „Budeme tak ještě rádi za letošní jednoprocentní růst,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.