Období mezi uhlím a čistou energií je problém, míní Bartoň. Důvěra mezi státy chybí, říká k dovozům Bartuška

Nahrávám video

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

„Je to politická deklarace zájmu o jádro, uvidíme, co se reálně naplní,“ hodnotí smysl čtvrtečního jaderného summitu Bartuška. „Mě trochu mrzí, že se na evropské úrovni v souvislosti s úsilím dekarbonizovat vytváří dva bloky – jeden je pro jádro, jeden pro obnovitelné zdroje. Myslím, že tam zbytečně vzniká napětí,“ podotkl Bursík.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se měl na jaderném summitu setkat i se zájemci o dostavbu jaderných bloků, hlavní bod to ale nebyl. „To klíčové, o čem se na summitu jedná, je způsob financování v rámci debat o tom, co můžou banky financovat a s jakým úrokem,“ konstatoval Bartuška s tím, že ještě před několika lety bylo jádro pro mnoho bank nepřijatelné. „To je to hlavní politické sdělení, vůči bankám,“ míní zmocněnec.

Podle Bartoně měl být postoj k jádru jasnější už před lety, protože kdyby se to stalo, nemusela by vzniknout „fronta zemí, které se teď budou snažit budovat jádro“.

Směrem k jádru se obrací třeba i Švýcarsko. „Je to jediná německy mluvící země, která zastavila odchod od jádra. Stavění bude o to dražší, o co více zemí se teď bude honem snažit to postavit. Kdyby tu nebyla nejasnost, zda Unie bude považovat jádro za dostatečně zelené, tak by mnoho zemí začalo alespoň s udržováním nebo i stavěním mnohem dříve a mohlo to být i levnější,“ zdůraznil Bartoň.

Dostavba jaderných elektráren v Česku, u níž se počítá s částkou 160 miliard korun, se nakonec tradičně prodraží, jako to bývá u velkých projektů, otázkou je podle Bartoně, jestli bude částka vyšší 1,5krát nebo třeba čtyřikrát. Bursík v této souvislosti připomněl jaderné výstavby ve Finsku nebo ve Francii, kde jsou zpoždění několik let a trojnásobné rozpočty. Připomněl, že Česko ale počítá do budoucna více s obnovitelnými zdroji a tato levná elektřina bude srážet tržní cenu dolů.

Pokud chce nicméně Evropa bojovat s oxidem uhličitým, má jedinou možnost a tou je jádro, je přesvědčen Bartuška. „Kolik bude stát, nikdo nedokáže odhadnout. Jsme v tomhle před velkou neznámou,“ připouští zmocněnec.

Problémem zůstává i otázka jaderného úložiště. Podle Bartoně existuje představa, že je třeba objemově velký prostor, což není pravda. Do cen by se to podle něj promítlo minimálně. „Cena je nastavena tak, aby si na sebe ty elektrárny vydělaly, a to nejen na postavení, ale i potom na to rušení. Takže ano, ta celková cena bude vyšší,“ říká analytik.

Omezené přenosové kapacity s Německem

Za největší problém považuje Bartoň naopak nevyřešenou situaci mezi dobou, kdy se používá primárně uhlí, a budoucností za pár dekád, kdy budou klíčové obnovitelné zdroje. „Třeba co bude vyrábět energii, když zrovna nebude foukat nebo svítit. Zatím na to máme nejméně vybavenou elektrickou soustavu, uhelné elektrárny na to nejsou úplně vhodné. Asi nás čeká vyrovnávání kapacity hlavně přes dovozy,“ míní Bartoň.

Bursík v této souvislosti upozornil, že Česko má omezené přenosové kapacity s Německem (2000 megawatt). „Německo má největší instalovaný výkon ve větrných elektrárnách a už se diskutuje o tom, že když fouká, má nižší ceny než Česká republika. Takže myslím, že prvním strategickým zájmem by mělo být posílit vedení s Německem, a jestliže my pokulháváme v instalovaném výkonu větrných elektráren, tak to řešit paralelně s tímhle,“ navrhl Bursík.

„Snažíme se také zjednodušit proces povolování obnovitelných zdrojů, protože u nás ten proces u větrných elektráren trvá sedm, osm let, je to absolutně největší brzda,“ poznamenal Bursík s tím, že vítanou změnou je možnost elektřinu sdílet.

Podle Bartoně je třeba ale řešit i situaci, kdy například v Německu foukat zrovna nebude. Zatímco sousední země může využít kupříkladu plynové elektrárny, v Česku je jen jedna a investovat do dalších se za současné situace nejspíš nebude nikomu chtít.

„V okamžiku problému elektřina nebude přes hranice běhat, každého ve finále zajímá vlastní volič, vlastní zákazník,“ konstatoval Bartuška s tím, že důvěra mezi státy chybí, a tak je třeba hledat národní řešení pro stav nouze. „Míra důvěry se výrazně snížila kvůli covidu a posledním rokům,“ vysvětlil Bartuška.

Bartoň k tomu dodal, že by bylo dobré, aby se energie dala posílat naopak na velké vzdálenosti, protože tam je větší pravděpodobnost, že počasí na daném místě bude jiné. To je ovšem problematické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...