Od pádu komunismu se průměrná mzda zvedla desetkrát. Penze ovšem zaostávají

Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí však s růstem výdělků krok nedrželo a nůžky mezi nimi se postupně rozevíraly. Senioři a seniorky tak pobírají v průměru zhruba sedmkrát víc peněz než po pádu komunistického režimu, pracovníci ovšem vydělávají průměrně téměř desetkrát víc. Postupně však citelně rostly také ceny. Vyplývá to z bulletinu, který zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Po listopadové revoluci průměrná mzda v zemi dosahovala 3286 korun. Nejvíc rostla mezi lety 1992 až 1996, kdy se každoročně zvedala zhruba o pětinu. Na přelomu tisíciletí se dostala už na 13 594 korun.

Naopak nejméně rostly platy během krize v letech 2010 a 2011, kdy se průměrný výdělek zvedal zhruba o dvě procenta. Vůbec nejhorší byl rok 2013 s poklesem o 0,1 procenta. Loni už průměrná mzda dosáhla 31 868 korun. Od roku 1990 se tak zvýšila bezmála desetkrát.

Ve skutečnosti měli Češi a Češky nejméně peněz ve svých peněženkách v prvních letech po změně režimu, kdy jim reálný příjem citelně klesal. Růst výdělků totiž nedorovnal zdražování. Cenový šok lidé zažili v roce 1991, kdy se ceny zvedly skoro o 57 procent. Tehdy se reálná mzda snížila o víc než čtvrtinu. Nejvíc lidé naopak bohatli na začátku druhé poloviny 90. let, kdy si ročně reálně polepšili vždy o téměř devět procent. Na počátku tisíciletí pak byl reálný růst příjmů asi šest procent, stejně jako v loňském roce.

Důchodci si za 30 let pohoršili, loni pobírali 40 procent hrubého výdělku

Pomaleji než výdělky rostou starobní důchody. V roce 1990 činily v průměru 1731 korun, loni už to bylo 12 391 korun. V poměru ke mzdám si ale senioři za tři desetiletí pohoršili. V roce 1990 pobírali v průměru dvě třetiny průměrné čisté a téměř 53 procent průměrné hrubé mzdy, loni 53 procent čistého a dvě pětiny hrubého výdělku.

Nejvíc se starobní důchody zvedaly v letech 1990 až 1998. V jednotlivých letech rostly od osmi do 26 procent. I na přelomu tisíciletí se meziročně zvyšovaly kolem sedmi procent. Podobné tempo růstu bylo pak znovu ještě za Topolánkových vlád. Následná krize však navyšování citelně zbrzdila. Za Babišovy vlády loni průměrná penze rostla o necelých pět procent.

Česká společnost postupně stárne a seniorů přibývá. Zatímco v roce 1990 pobíralo starobní důchod 1,74 milionu lidí, loni už to bylo 2,49 milionu. Růst počtu nedokáže zastavit ani zvyšující se důchodový věk. Těsně po revoluci chodívali muži do penze v 60 letech, teď se u nich věková hranice dostala na 63 let. Ženy podle počtu dětí nastupovaly před třemi desetiletími na odpočinek v 53 až 57 letech, teď o pět let později.

Velmi výrazně tak vzrostly náklady na důchodové zabezpečí (45,5 miliardy oproti 424 miliardám). Podíl na HDP se ale příliš neliší: v roce 1990 šlo na důchodové zabezpečení 7,3 procenta HDP, loni to pak bylo asi osm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 1 hhodinou

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 21 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 22 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...