Poslanci zákonem upravili mzdu na 130 procent průměrné jen učitelům. Na ostatní v oboru se nevztahuje

Nahrávám video

Mzdu ve výši 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku podle sněmovny zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda. Sněmovna také projednala pravidla ochrany oznamovatelů či nárok na levnější volání.

Dolní parlamentní komora schválila sporné zúžení garance mezd podle návrhu skupiny koaličních poslanců, který kritizovali hlavně zástupci opozice nebo školské odbory. Podle nich to bude demotivovat asistenty pedagogů nebo speciální pedagogy. Novelu učitelského a školského zákona nyní dostane k projednání Senát.

Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci budou moci učit podle předlohy po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.

Celková výše peněz na platy učitelů bude podle schválené koaliční úpravy činit od příštího roku „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“. Původní vládní návrh předpokládal stanovování objemu peněz na platy pedagogických pracovníků na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. 

Kabinet v programovém prohlášení slibuje zvýšení platů jen učitelům. U pedagogických pracovníků upraví tabulky. Nové nastavení souvisí se změnou programového prohlášení vlády. Nesouhlasily s ním vedle opozice školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují. K dalším pedagogickým pracovníkům, na které se zákonná garance výše platu mezd vztahovat nebude, patří vychovatelé, asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové. 

„Vykopali jste příkopy mezi pedagogickými pracovníky. Nebudeme hlasovat proti, abyste nemohli říci, že jsme učitelům nepřáli garantované mzdy,“ uvedla před závěrečným hlasováním šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Zdrženlivý postoj poslanců SPD ohlásil jejich předseda Radim Fiala, podle něhož zpočátku panovala dohoda, že zákonná garance se bude týkat všech pedagogických pracovníků, z nichž pětikoaliční vláda hodila všechny až na učitele přes palubu.

Podobně se vyjádřil i předseda školských odborů František Dobšík. „Zákon kastuje české pedagogy na učitele a ‚druhořadé‘ ostatní pedagogické pracovníky. Právem se cítí poškozeni,“ řekl. Podle místopředsedkyně Markéty Seidlové chtějí odboroví předáci dále jednat. O tom, zda odboráři vejdou ve stávkovou pohotovost, podle ní rozhodne další vývoj.

Nahrávám video

Situace učitelů

Zvýšení mezd učitelů by mělo přilákat nové lidi do českého školství, kterému dlouhodobě chybí několik tisíc pedagogů, míní učitel a mluvčí iniciativy Otevřeno Daniel Pražák. Jestli bude opatření efektivní, dle jeho názoru proto bude možné vyhodnotit až po několika letech.

„Nevím, jestli ve struktuře, kdy je český učitel placený dle tabulkového platu stejně v hlavním městě jako v regionu, bude to opatření stačit,“ prohlásil Daniel Pražák v pořadu Interview ČT24. Poukázal na to, že právě v Praze a ve Středočeském kraji, stejně jako v Karlovarském kraji, je nedostatek učitelů největší.

Například Vilém Riedel učí teprve od září, zvládat s nástupním platem učitele život v Praze podle jeho slov jde – ale s omezeními, momentálně třeba musí sdílet byt s přáteli. „Když jsem se díval, že vlastně po dvou letech praxe dostanu přidáno 720 korun, tak mi to přijde, že v některých oborech se v horizontu pár let dá ten plat skoro znásobit,“ říká Riedel.

Ochrana oznamovatelů

Oznamovatelé protiprávního jednání zřejmě budou chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Návrh zákona vycházející z evropské směrnice sněmovna také schválila na páteční schůzi.

Vládní předlohu vztáhla i na závažné přestupky, nebude se tedy týkat jen trestných činů. Naopak poslanecké návrhy, podle nichž by se ochrana týkala také anonymních oznamovatelů, dolní komora odmítla. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení senátorům.

Ochrana se podle vládní předlohy nebude týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.

„Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě.

Začlenění evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.

Nárok na levnější volání

Nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany se bude zřejmě nově odvíjet od toho, zda žadatel o tuto slevu pobírá příspěvek na živobytí. Už nebude možné prokazovat nízké příjmy čestným prohlášením. Počítá s tím novela zákona o elektronických komunikacích, kterou v pátek schválila sněmovna.

Poslanci v ní současně zpřísnili povinnosti mobilních operátorů týkající se bezpečnosti sítí. Vložili do ní přísnější opatření proti rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu, a zpřesnili opatření proti zlomyslnému volání na tísňové linky.

Do novely vložili poslanci také změny vysílacího zákona, které mají usnadnit rozvoj digitálního rozhlasového vysílání v systému DAB+. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Změna v poskytování slevy se týká takzvaného institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby, tedy slevy z tarifu pro lidi s nízkými příjmy. Současné vládní nařízení stanoví, že maximální ztráta operátora na jednu osobu činí nejvýše 200 korun včetně daně z přidané hodnoty. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci řekl, že změna nároku na slevu má zlepšit kontrolu a minimalizovat hrozbu zneužívání tohoto institutu.

Sněmovna neschválila návrh Patrika Nachera (ANO), aby se sleva zvýšila z nynějších 200 na 300 korun. Nesouhlasil s tím hospodářský výbor ani ministr Síkela. Neuspěl ani návrh Marka Nováka (ANO), aby se správa tohoto institutu přesunula z ministerstva průmyslu pod ministerstvo práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...