První signály z letošní sklizně brambor jsou slušné. Stát zároveň chystá novou dotaci

Česko není soběstačné v produkci brambor – stát to chce změnit a připravil novou dotaci, aby farmáři touto plodinou osázeli víc polí. Pěstitelům ale chybí hlavně skladovací prostory. To vše ve dnech, kdy začaly obchody nabízet české rané brambory.

Na Nymbursku letos začala sklizeň rekordně brzo, první rané brambory tu ze země vytáhli už před dvěma týdny. „Co si pamatuju a pamatují pamětníci, tak je to za posledních padesát let nejranější sklizeň, kterou jsme dosáhli,“ komentoval to obchodní ředitel společnosti Bramko Semice Aleš Schneiberg. 

Dodal, že podle začátku sklizně to vypadá, že letošní sezona by mohla být velice slušná. „V současné době se pohybují výkupní ceny od farmářů někde okolo dvanácti, třinácti korun. S příchodem větší produkce jde cena vždycky dolů, takže určitě půjde dolů příští a přespříští týden.“

Česko je v bramborách soběstačné asi ze 70 procent, zbytek se musí dovážet ze zahraničí, například z Francie. Stát teď chce jejich pěstitele podpořit a soběstačnost Česka zvýšit. „V letošním roce počítáme s celkovou podporou přesahující 150 milionů korun,“ řekl náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka. 

Pěstitelé brambor od příštího roku možná získají novou dotaci. Ministerstvo zemědělství chce spustit program jakosti Q CZ, podobně jako je tomu u podpory mlékárenského průmyslu, kam letos šlo 400 milionů korun. Na nový program pro bramboráře by měly jít ze začátku desítky milionů korun, uvedl náměstek. Ministerstvo poslalo návrh programu Evropské komisi k notifikaci. 

Dlouhodobým problémem bramborářů je však nedostatek skladovacích prostor. Prioritou je tak budování vhodných skladů. Jejich nedostatek způsobuje, že pěstitelé  jsou nuceni prodat větší množství brambor v podzimním období, což považují „za prodej bez zvlášť přidané hodnoty.“ V zimě se pak brambory do Česka dovážejí. 

Rané brambory právě na pultech

V obchodech se právě nyní začaly prodávat rané brambory a většina nabídky pochází právě od českých zemědělců. „Obecně platí, že český zákazník preferuje produkty od českých producentů a farmářů. Platí to samozřejmě i u brambor, zkracuje to tu logistiku, takže brambory jsou čerstvé,“ řekl mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček. 

Právě rané brambory jsou podle pěstitelů určeny k co nejrychlejší konzumaci, a je tedy potřeba, aby se z pole dostaly co nejdříve ke spotřebiteli. Jejich lokální původ tak často zvyšuje i jejich kvalitu.

  • Česká republika je soběstačná v několika potravinách, například v mléce. Jen loni se ho v tuzemsku podle odhadu ministerstva zemědělství vyprodukovalo přes tři miliardy litrů. Češi přitom vypijí o zhruba miliardu litrů ročně méně. Zemědělci tak mléko ve velkém vyvážejí, a to do bezmála 60 zemí světa. Soběstačnost v mléce byla loni na úrovni  134 procent. 
  • Horší už je soběstačnost u vajec. Těch loni nosnice snesly přes dvě miliardy. Jenže Češi snědí ročně zhruba o pětinu víc. Na obyvatele vychází průměrná roční spotřeba přes 260 kusů vajec. Rozdíl se tak musí dovážet. Soběstačnost je tak zhruba 82 procent. 
  • Importovat se musí třeba i drůbeží maso. Pokud se porovná produkce a spotřeba, je Česko soběstačné jen ze zhruba 65 procent. Zbytek se na tuzemský trh dováží, zejména z Polska. 
  • U národního nápoje, piva, je soběstačnost sto procent.  
  • U vepřového masa byla loni soběstačnost  51 procent a u brambor 71 procent.
  • Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Český svaz pivovarů a sladoven

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 18 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 19 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.