Rozpočtový deficit za červenec vzrostl na 192,3 miliardy korun

„Rozpočtový deficit je ke konci července meziročně o více než 20 miliard korun nižší díky vládnímu ozdravnému balíčku. Příjmy mírně rostly, zatímco celkové výdaje státu i přes nárůst mandatorních položek, jako jsou sociální výdaje, výdaje do zdravotnictví nebo obsluha státního dluhu, de facto stagnují,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Věřím, že schválený celoroční deficit 252 miliard korun udržíme, ale samozřejmě musíme k rozpočtu jako vláda přistupovat zodpovědně,“ dodal ministr. Podle něj bude rozhodující pro dodržení naplánovaného schodku konečná bilance peněz z Evropské unie a míra čerpání nespotřebovaných výdajů minulých let. V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun.

„Žádné velké překvapení se nekonalo,“ komentoval výsledek hospodaření státu redaktor ČT Petr Vašek. Oproti letošnímu červnu se zlepšení stavu rozpočtu trochu zhoršilo, podotkl. „Od ledna do června stát hospodařil o 37 miliard lépe než v roce 2023,“ řekl. Důvodem snížení tohoto náskoku je podle něj to, že stát poměrně výrazně vracel přeplatky na dani z příjmu právnických osob.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že výsledek hospodaření státu se meziročně zlepšil, ale na rozdíl od loňska se z rozpočtu nedotují energie a stát měl v prvním pololetí příjmy z daně z neočekávaných zisků (windfall tax). „Na výdajové straně se ušetřilo 39 miliard korun na dotacích na energie a na příjmové vybralo na rozdíl od loňska 18 miliard korun na windfall tax. To je 57 miliard korun k dobru, nicméně meziročně schodek rozpočtu poklesl jen o necelých 22 miliard korun,“ řekl. Dodržení plánovaného schodku je ale podle něj dosažitelné.

„Ze své zkušenosti exministra vím, že vypovídající hodnota těchto čísel je poměrně nízká,“ uvedl k červencovému deficitu státního rozpočtu ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilný. „Příliš se zabývat tím, do jaké míry v tomto okamžiku něco překračuje nebo nedosahuje, nedává moc velký smysl,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře.

Před pandemií covidu-19 by to bylo „úžasné“ číslo, prohlásil poradce premiéra Štěpán Křeček. „Na můj vkus mi přijde příliš vysoké… Zároveň je ale třeba podotknout, že se jedná o nejlepší výsledek od pandemie,“ doplnil. Hospodaření státu se podle něj postupně zlepšuje. „Jako ekonom bych si ale přál, aby se zlepšovalo rychleji. Ale jsem rád, že jdeme po správné cestě.“

Redaktor serveru Seznam Zprávy Petr Holub je „relativně spokojen“. Pokud by podle něj vláda schválený celoroční deficit 252 miliard korun dodržela, jednalo by se ve středoevropském kontextu o úspěch. „Máme zkušenosti z Maďarska, Polska a Slovenska, že jim kontrola nad rozpočtem utekla,“ sdělil. Červencový deficit 192,3 miliardy korun dle Holuba naznačuje, že dodržet schválený schodek je možné.

Zatím není jasné, jak výši schodku ovlivní případné podzimní zvyšování platů ve veřejném sektoru. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvažuje o dvou variantách – zvýšení o sedm nebo deset procent u těch nejnižších skupin. Podle odborů ale výsledky rozpočtu umožňují vyšší nárůst a hlavně rozšíření zvyšování platů pro všechny státní zaměstnance. Vláda by měla o navyšování rozhodovat během srpna.

Příjmy

Rozpočtové příjmy za prvních sedm měsíců roku dosáhly 1,107 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 3,6 procenta. Příjmy z EU se do konce července meziročně snížily o 27,2 procenta na 89,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to důsledek refundace peněz z Národního plánu obnovy, která letos zatím byla 23,9 miliardy korun, meziročně o 21,3 miliardy korun nižší.

Růst rozpočtových příjmů táhly daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 6,8 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 16,2 procenta na 93,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí k vyššímu výběru přispívá růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Příjmy státu z povinného pojistného vzrostly o devět procent na 433,6 miliardy korun. Podle ministerstva na to má vliv znovuzavedení nemocenského pojištění a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.

Opatření úsporného balíčku ale vytýká kabinetu opozice. „Ukazuje to, že vláda rezignovala na konsolidaci a na úspory a vytahá ty peníze lidem a firmám z kapes a takto si pomáhá,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Snížilo se naopak inkaso daně z příjmu právnických osob, které dosáhlo 107,5 miliardy korun, o 12,1 procenta méně než loni. Za meziročním rozdílem stojí podle ministerstva zejména vyrovnání záloh daně za loňský rok.

Objemově největším daňovým příjmem zůstává daň z přidané hodnoty (DPH), která do rozpočtu přinesla 216,9 miliardy korun, meziročně o 3,9 procenta víc. Na spotřebních daních se vybralo 90,6 miliardy korun, o 10,4 procenta víc než loni. K nárůstu nejvíc přispěla daň z minerálních olejů.

Výdaje

Výdaje státního rozpočtu do konce července dosáhly 1,299 bilionu korun, meziročně byly o 1,3 procenta vyšší. Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o 4,7 procenta na 526,9 miliardy korun, z toho 414,8 miliardy korun byly důchody. O 39 miliard korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.

Kapitálové výdaje do konce července dosáhly 92,9 miliardy korun, meziročně byly o 2,7 procenta nižší. Nejvýrazněji klesly dotace pro Státní fond životního prostředí, které se snížily o 8,7 miliardy korun. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 5,8 miliardy korun a dotace pro Státní zemědělský intervenční fond o 1,4 miliardy korun. O 6,3 miliardy korun naopak narostly investiční nákupy ministerstva obrany.

Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.