Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.
Rozpočtové příjmy za první dva měsíce roku dosáhly 173,1 miliardy korun, proti stejnému období minulého roku vzrostly o 10,7 procenta. Výdaje byly 375,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,5 procenta.
„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“ uvedl Stanjura.
Redaktor ČT Petr Vašek míní, že státu se zatím daří dobře vybírat daně a odvody a zároveň držet na uzdě výdaje. Podle něj se na výsledcích za únor podepsal také vliv nového konsolidačního balíčku. „Nejvíce se tam asi projevilo znovuzavedení nemocenského pojištění u zaměstnanců, o 0,6 procentního bodu. Určitě se tam částečně projevily i vyšší zálohy živnostníků,“ řekl.
„Na druhou stranu schodek přes sto miliard za únor určitě není k žádnému jásání,“ poznamenal. Zatím ale není z výsledků za únor možné určit, jestli se podaří splnit odhadovaný deficit 252 miliard korun za celý rok 2024, dodal Vašek.
„Trajektorie státního rozpočtu je prozatím podobná jako v loňském roce, kdy ale v polovině roku došlo k významnému navýšení příjmů, mimo jiné díky výnosům z windfall tax, rekordní dividendě společnosti ČEZ a vyšším než očekávaným příjmům z daně z příjmů právnických osob. Naplnění letošního deficitu tak může být i vzhledem k možnému pomalejšímu ekonomickému růstu další výzvou,“ řekl k výsledkům rozpočtu analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
„Pozitivním trendem je zpomalení růstu výdajů. Výdaje rostly o 2,5 procenta meziročně, a to navzdory dynamickému růstu výdajů na obranu a na důchody. Za zpomalením růstu výdajů stojí zejména snížení podpory v oblasti energií,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče. Daňové příjmy se podle něj vybírají v souladu s plánem.
Příjmy
K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména výběr daní a povinného pojistného. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 15,5 procenta na 26,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se na něm pozitivně projevil růst mezd i dopady některých opatření konsolidačního balíčku. Pojistné přineslo do rozpočtu 118,1 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 7,6 procenta. Ministerstvo upozornilo, že se projevuje znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců i zvýšení minimálního vyměřovacího základu u živnostníků.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 60,8 miliardy korun, meziročně o sedm procent víc. Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o 11,2 procenta na 24,3 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se vybralo 3,2 miliardy korun, o 22,4 procenta víc než loni. Inkaso daně je v prvních měsících roku vždy nízké vzhledem k pozdější platbě záloh.
Výdaje
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, které dosáhly 153,7 miliardy korun, meziročně o 6,8 procenta víc. Z toho 121,4 miliardy korun tvořily důchody, jejichž objem proti loňsku narostl o 7,7 procenta. O 26,1 procenta se zvýšily transfery příspěvkovým organizacím, které dosáhly 29,8 miliardy korun. K jejich zvýšení podle ministerstva financí nejvíc přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace v objemu šesti miliard, které šly do rozpočtů vysokých škol a veřejných výzkumných organizací.
Kapitálové výdaje dosáhly 20,8 miliardy korun a zůstaly tak na loňské úrovni. V prvních měsících roku jsou tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
