Stát plánuje zisky z windfall tax, firmy už mnohdy s odvody nepočítají

Nahrávám video

Téměř sedmdesát miliard plánuje stát vybrat na dani z mimořádných zisků (takzvané windfall tax) v tomto a příštím roce. A to i přesto, že podle zjištění ČT předpokládají některé firmy, na které se daň vztahuje, že už neodvedou nic. Suverénně nejvíc tak i nadále bude platit polostátní společnost ČEZ. Právě daní z neočekávaných zisků se tento týden zabývali i poslanci rozpočtového výboru.

ČEZ odvádí jako největší výrobce elektřiny v Česku na daních z neočekávaných zisků zdaleka nejvíc. Loni to bylo třicet miliard z celkových čtyřiceti. Letos očekává společnost podobný výsledek. „Naše očekávání je v intervalu 27 až 34 miliard korun,“ nastínil ředitel finanční divize ČEZu a člen představenstva Martin Novák.

Všechny další podniky kromě ČEZu loni na dani z neočekávaných zisků dohromady zaplatily zhruba deset miliard. Některé firmy přitom už nepočítají s tím, že v rámci takzvané windfall tax odvedou další peníze.

„Naše společnost v minulém roce nevygenerovala nadměrný zisk a tudíž nedosáhla limitu potřebného pro platbu této daně,“ prohlásil mluvčí petrochemického koncernu Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. „V roce 2024 a 2025 předpokládáme, že by se daň na nás vztahovat neměla,“ dodal za Pražskou energetiku její mluvčí Karel Hanzelka.

Daň má pokrýt následky energetické krize

V tomto roce přitom ministerstvo financí předpokládá, že od všech zdaněných firem dohromady vybere 36 miliard, příští rok přes třicet. ČEZ tak podle prognóz bude dál pokrývat většinu vybrané částky.

Národní rozpočtová rada tvrdí, že tyto mimořádné příjmy státu už letos pokryjí mimořádné výdaje, které vláda měla s energetickou krizí. „Pokud bychom se tedy měli dívat na celkové saldo intervencí, tak někdy na konci roku bychom se měli dostat k nějaké vyrovnanosti. Záleží na tom, kolik se na windfall tax vybere,“ shrnul člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Potřebu zachovat daň i v příštím roce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůvodňuje tím, že příjmy z mimořádných daní dosud nepokryly výdaje státu na pomoc s energetickou krizí. Podporu má v celé koalici. „Je skutečně potřeba respektovat nějakou právní jistotu, daň byla nastavena na tři roky,“ souhlasí předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda.

Není to férové, stěžují si akcionáři

Naopak opozice daň kritizuje, mimo jiné i právě skrze většinové vykrývání výnosů z daně ČEZem. „Windfall tax by měla být udělaná tak, aby ji nemohl platit jen ČEZ. Ona je tak strukturálně udělaná úplně špatně, protože banky se z toho vykroutily,“ zdůraznila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Se zachováním mimořádné daně pak zásadně nesouhlasí menšinoví akcionáři ČEZu. „Stát si tak těch 34 miliard má vzít jako většinový akcionář firmy formou dividendy v souladu se zákonem, férově. Tak, jak to chodí i ve zbytku Evropské unie,“ řekl minoritní akcionář Michal Šnobr.

Menšinoví akcionáři ČEZu se chtějí se stížnostmi na windfall tax obrátit na Evropskou komisi. Zvažují, že na stát podají ze stejného důvodu žaloby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 7 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...