Vládu čeká boj o platy. ANO chce státním zaměstnancům přidat o inflaci, ČSSD dvakrát víc

Nahrávám video

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Své postoje k růstu platů státních zaměstnanců si ve čtvrtek vyjasňovali politici z ANO. Alena Schillerová zdůraznila, že její návrh rozpočtu nepočítá s žádným navyšováním platů s výjimkou učitelů, kteří by měli dostat tři procenta navíc.

Její postoj ovšem další ministři za ANO nesdíleli. Šéfka resortu místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) by chtěla, aby přidáno dostali nejméně ještě příslušníci integrovaného záchranného systému. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zase doufal, že by pedagogové mohli dostat ještě více než tři procenta. „Bylo by adekvátní bavit se o zvýšení okolo pěti procent,“ avizoval.

Nakonec se shodli na návrhu, s nímž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), aby všichni zaměstnanci ve veřejné sféře dostali přidáno o inflaci, tedy o 3,5 procenta. Souhlasila s tím i Schillerová. Zdůraznila však, že je to zatím obecný návrh, který teprve rozpracuje. Není tedy jasné, zda dostane každý z policistů, hasičů, vojáků či úředníků ke svému platu 3,5 procenta, nebo jestli stát navýší o 3,5 procenta celkový objem platů a z toho pak vypočítá jednu pevnou částku pro všechny. V tom případě by každý státní zaměstnanec dostal zhruba o 1400 korun měsíčně více než letos.

Obě možnosti ale vzápětí zkritizovala ministryně práce Jana Maláčová z koaliční ČSSD. Ta totiž požaduje zhruba dvojnásobný růst – každému státnímu zaměstnanci chce přidat 3000 korun. „Nadstandardně pomůžeme nízkopříjmovým a ušetříme na manažerech,“ je přesvědčena.

Opoziční strany se vesměs kloní pouze k tomu, aby lidé pracující pro stát dostali napřesrok k platu navíc jen tolik, kolik činí předpokládaný růst cen. Přihlásila se k tomu předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a poslankyně KSČM Miloslava Vostrá i předseda SPD Tomio Okamura. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová by chtěla, „aby rostly platy nejenom podle inflace, ale také podle produktivity“.

ODS naopak zaměstnancům státu plošně přidávat nechce, tím spíše se jí nezamlouvá myšlenka, že by každému vzrostl příjem o stejnou částku. „Je to typicky socialistické, všem přidám stejně. Ale když se podívám na státní zaměstnance, tak někteří byli v první linii a někteří byli na home office,“ uvedl místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Na tom, co poslancům nakonec předloží – včetně toho, kolik dostanou státní zaměstnanci přidáno – se musí celá vláda shodnout do konce září. Hned poté poputuje zákon do sněmovny. Definitivně ho ale budou schvalovat až poslanci, kteří vzejdou z říjnových voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.