Z nákupních center mizí už i obchodníci. Stahují se do menších a levnějších prostor

Nahrávám video

Ještě loni v březnu byly některé prodejny plné zboží, a teď je v nich prázdno. I do fungování nákupních center totiž zasáhla protiepidemická opatření. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může skončit až čtvrtina nepotravinářských provozů. Opuštěné prodejny se už začínají objevovat po celém Česku a výjimkou nejsou právě ani obchodní centra. Ještě před rokem v nich přitom nebylo možné sehnat volné prostory.

V obchodních centrech ubylo zákazníků, ale i obchodníků. Místo opouštějí nejen firmy, které krachují. Někteří se stahují do menších pouličních prodejen, které vyjdou levněji.

To je třeba i případ jednoho výrobce spodního prádla. „Měli jsme šest kamenných obchodů po celé Praze, byla to kombinace mimo obchodní centra a v obchodních centrech. V březnu přišla ale jasná zpráva v rámci pandemie: pojďme se soustředit na on-line a budeme mít jenom dvě poměrně levná místa,“ vysvětluje spolumajitel Styx a Trenýrkárna Ruslan Skopal.

Když nejsou turisté a zaměstnanci jsou na home office

Nejvíc je situace patrná v centrech, která byla závislá na turistech nebo jsou v administrativních zónách, odkud odešli zaměstnanci na home office. „Pohybujeme se někde mezi nulou a pěti procenty volných ploch. Nicméně situace bublá pod povrchem, spousta společností je už na hraně,“ vysvětluje předseda Asociace nákupních center Jan Kubíček.

Tržby obchodníků klesly v posledním roce podle Svazu obchodu a cestovního ruchu zhruba o třetinu. V regionech byl největší propad ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. „Typově jsou to obchody, které byly nejvíce zasaženy pandemií. Tedy s módou, jsou to cestovní kanceláře, obchody s obuví, ale i gastro provozy,“ přibližuje vedoucí správy obchodních center v ostravském portfoliu realitně-poradenské společnosti CBRE Tomáš Míček. 

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to ale obchodníci například v nákupních centrech, kteří byli zatíženi „jen“ provozními náklady, tedy nájemným, platili lidi a energie, nakonec ustojí. Větší problémy budou mít ti, kteří měli velké úvěry, míní.

Teď je v česku sto deset obchodních center a zákazníci si mohou vybírat zboží na ploše větší než 2,6 milionu metrů čtverečních. Dalších dvanáct center má během pěti let vzniknout.

  • V posledních dvaceti letech dělníci nejvíc plochy nákupních center postavili v roce 2005. Po ekonomické krizi, která začala v roce 2008, se otevírání dalších zbrzdilo. K oživení došlo až po pěti letech. Loni začala výstavba zatím nejmenší prodejní plochy.
  • V přepočtu na sto tisíc obyvatel je prodejní plochy i tak v Česku víc než třeba v Německu, Itálii nebo na Slovensku. Vyšší údaj mají naopak v Estonsku, Rakousku nebo Francii.
  • V Praze bylo zbouráno pouze jedno obchodní centrum, a to Růže v Praze 4 na Chodově. Na jeho místě teď stojí největší tuzemský komplex, ve kterém je na tři sta obchodů s celkovou rozlohou sto tisíc metrů čtverečních. Ještě před epidemií jím ročně prošlo přes 13 milionů zákazníků, loni jich bylo asi o pětinu méně.
  • Zdroj: Cushman & Wakefield

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 20 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.