Životní a existenční minima nerostla již sedm let. Maláčová to chce změnit, Schillerová další výdaje odmítá

Nahrávám video

Pokud vládní koalice přežije současný spor o ministra kultury, hned ji čeká další pře – o životní a existenční minimum, z nichž se vypočítávají sociální dávky. Hlavními protagonistkami sporu budou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Maláčová by chtěla, aby obě minima vzrostla od příštího roku alespoň o 11 procent. Schillerová s tím ale v rozpočtu nepočítá. Naopak chce seškrtat dávky pomoci v hmotné nouzi z 6,6 na 5,6 miliardy korun ročně.

O zvýšení existenčního a životního minima zhruba o 11 procent se ve vládě hovořilo již loni na podzim, ale ministryně práce a sociálních věcí s takovým požadavkem neuspěla. Nyní svůj návrh Jana Maláčová oživila. „Chtěla jsem životní, ale i existenční minimum valorizovat alespoň o inflaci a opět se k tomu vrátím,“ ujistila. Nyní žádá, aby životní minimum vzrostlo z 3410 na 3800 korun a existenční minimum z 2200 na 2450 korun.

Pro státní rozpočet by navýšení minim samo o sobě znamenalo asi půlmiliardovou zátěž. Ministryně financí Alena Schillerová se ale obává, že by dopady byly mnohem větší. „Nechci žádné divoké zvyšování, protože životní a existenční minimum se promítá do dalších sociálních dávek,“ zdůraznila. V příštím roce chce naopak na dávkách ušetřit miliardu, předpokládá, že bude možné seškrtat je z 6,6 na 5,6 miliardy díky nízké nezaměstnanosti.

Schillerová argumentuje i tím, že při předchozí debatě jí MPSV slíbilo analýzu spotřebního koše. „V tuto chvíli není žádná změna ze strany ministerstva práce a sociálních věcí,“ podotkla.

Jana Maláčová má ovšem ve sporu o životní a existenční minimum v zádech i část opozice. Ta růst minim podporuje vzhledem k tomu, že se jejich výše neměnila posledních sedm let – naposledy ji valorizovala Nečasova vláda v roce 2012. „Po osmi letech je nejvyšší čas, aby se to aktualizovalo,“ podotkla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. I komunisté, kteří vládu podporují, považují podle jejich poslankyně Hany Aulické Jírovcové dobu, po kterou jsou minima zmražena, za velmi dlouhou.

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
  • Konkrétní výši dávek a způsob výpočtu udává stránka ministerstva práce a sociálních věcí. Ta zároveň zmiňuje další souvislosti životního minima.
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Pravicové opoziční strany jsou však zdrženlivější, chtěly by, aby nejprve proběhla celková revize sociálních dávek. „Mně se zdá hloupé zvyšovat existenční a životní minimum bez debaty nad tím, jakým způsobem dále zacházet s dávkami,“ řekl Jan Skopeček (ODS).

Případné zvýšení životního a existenčního minima je čistě v pravomoci vlády. Poslanecká sněmovna, Senát ani prezident nemají na výši obou minim žádný přímý vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 19 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.